Nově objevený pravěký savec vznikl krátce po pádu dinosaurů. Dostal jméno podle Medděda

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, popsal objev tří nových druhů pravěkých savců – všichni žili krátce po pádu dinosaurů. Jejich příběh vypráví o tom, jak rychle probíhala evoluce po masovém vymírání na konci druhohor.

Tito prehistoričtí savci existovali v Severní Americe jen několik set tisíc let po konci křídy, tedy po kataklyzmatu, které vyhubilo dinosaury. Objev naznačuje, že savci se po masovém vymírání dokázali změněnému světu přizpůsobovat rychleji, než se dosud předpokládalo.

Nově popsanými tvory jsou Miniconus jeanninae, Conacodon hettingeri a Beornus honeyi. Liší se velikostí, dosahovali přibližně velikosti moderní kočky domácí. Byli nicméně výrazně větší než savci velikosti myší a krys, kteří žili předtím po boku severoamerických dinosaurů.

Trojice nově objevených zvířat se od sebe lišila zejména zuby, to ukazuje, že byli i různě specializovaní. Nejrozsáhleji paleontologové popsali tvora, který dostal jméno Beornus honeyi. Pojmenovali ho podle postavy Medděda (anglicky Beorn) z knihy Hobit J. R. R. Tolkiena, a to kvůli vzhledu jeho nadměrně vyvinutých stoliček – ty jim připomínaly tohoto tvora s medvědí podstatou, navíc byl Beornus honeyi podobně jako Medděd opravdovým obrem své doby.

Vzhledem nejspíš on i druzí dva savci připomínali obří krysy, ale ve skutečnosti to byli archaičtí kopytníci, primitivní předci dnešních kopytníků, například koní, krav nebo hrochů. Patří do čeledi Periptychidae, která se od ostatních primitivních kopytníků odlišuje právě atypickými zuby. Vědci se domnívají, že to mohli být všežravci, protože se u nich vyvinuly zuby, které jim umožňovaly rozmělňovat rostliny i maso.

Tady začal věk savců

Hromadné vymírání, které před 66 miliony let vyhubilo většinu dinosaurů, je obecně považováno za počátek „věku savců“, protože bezprostředně poté se poprvé objevilo několik těchto druhů.

Hlavní autorka studie Madelaine Atteberryová z katedry geologických věd Coloradské univerzity v USA uvedla: „Když vyhynuli dinosauři, přístup k odlišné potravě a prostředí umožnil savcům rychlý rozkvět, diverzifikaci anatomie zubů a vznik větších rozměrů. Tuto příležitost zjevně využili, jak můžeme vidět na zjištěních o nových druzích savců, které se objevily v relativně krátké době po masovém vymírání.“

Předchozí studie naznačují, že v prvních několika stovkách tisíc let po konci dinosaurů byla v západním vnitrozemí Severní Ameriky poměrně nízká rozmanitost savců. „Ale objev tří nových druhů nám ukazuje, že po vymření dinosaurů došlo k rychlému zvýšení počtu rozmanitých druhů,“ popsala paleontoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 10 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 13 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 14 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 15 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 15 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
24. 8. 2026

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
24. 8. 2026

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.