Nově objevený pravěký savec vznikl krátce po pádu dinosaurů. Dostal jméno podle Medděda

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, popsal objev tří nových druhů pravěkých savců – všichni žili krátce po pádu dinosaurů. Jejich příběh vypráví o tom, jak rychle probíhala evoluce po masovém vymírání na konci druhohor.

Tito prehistoričtí savci existovali v Severní Americe jen několik set tisíc let po konci křídy, tedy po kataklyzmatu, které vyhubilo dinosaury. Objev naznačuje, že savci se po masovém vymírání dokázali změněnému světu přizpůsobovat rychleji, než se dosud předpokládalo.

Nově popsanými tvory jsou Miniconus jeanninae, Conacodon hettingeri a Beornus honeyi. Liší se velikostí, dosahovali přibližně velikosti moderní kočky domácí. Byli nicméně výrazně větší než savci velikosti myší a krys, kteří žili předtím po boku severoamerických dinosaurů.

Trojice nově objevených zvířat se od sebe lišila zejména zuby, to ukazuje, že byli i různě specializovaní. Nejrozsáhleji paleontologové popsali tvora, který dostal jméno Beornus honeyi. Pojmenovali ho podle postavy Medděda (anglicky Beorn) z knihy Hobit J. R. R. Tolkiena, a to kvůli vzhledu jeho nadměrně vyvinutých stoliček – ty jim připomínaly tohoto tvora s medvědí podstatou, navíc byl Beornus honeyi podobně jako Medděd opravdovým obrem své doby.

Vzhledem nejspíš on i druzí dva savci připomínali obří krysy, ale ve skutečnosti to byli archaičtí kopytníci, primitivní předci dnešních kopytníků, například koní, krav nebo hrochů. Patří do čeledi Periptychidae, která se od ostatních primitivních kopytníků odlišuje právě atypickými zuby. Vědci se domnívají, že to mohli být všežravci, protože se u nich vyvinuly zuby, které jim umožňovaly rozmělňovat rostliny i maso.

Tady začal věk savců

Hromadné vymírání, které před 66 miliony let vyhubilo většinu dinosaurů, je obecně považováno za počátek „věku savců“, protože bezprostředně poté se poprvé objevilo několik těchto druhů.

Hlavní autorka studie Madelaine Atteberryová z katedry geologických věd Coloradské univerzity v USA uvedla: „Když vyhynuli dinosauři, přístup k odlišné potravě a prostředí umožnil savcům rychlý rozkvět, diverzifikaci anatomie zubů a vznik větších rozměrů. Tuto příležitost zjevně využili, jak můžeme vidět na zjištěních o nových druzích savců, které se objevily v relativně krátké době po masovém vymírání.“

Předchozí studie naznačují, že v prvních několika stovkách tisíc let po konci dinosaurů byla v západním vnitrozemí Severní Ameriky poměrně nízká rozmanitost savců. „Ale objev tří nových druhů nám ukazuje, že po vymření dinosaurů došlo k rychlému zvýšení počtu rozmanitých druhů,“ popsala paleontoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...