V Grónsku se před 214 miliony lety pásli dinosauři. Vědci našli první druh, který tam dokázal přežít

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Issi saaneq byl středně velký býložravec s dlouhým krkem a předchůdce sauropodů, tedy největších suchozemských živočichů, kteří kdy žili. Objevil ho mezinárodní tým vědců z Portugalska, Dánska a Německa. Svůj objev popsali v odborném časopise Diversity.

První pozůstatky tohoto dinosaura byly dvě dobře zachovalé lebky; vědci je našli roku 1994 při vykopávkách ve východním Grónsku. Autoři nálezu, paleontologové z Harvardovy univerzity, nejprve nález považovali za pozůstatky plateosaura, známého dinosaura s dlouhým krkem, který žil na území dnešní střední Evropy v období triasu, tedy ve starších druhohorách.

Nyní se ale při detailní analýze ukázalo, že jde o příbuzného plateosaurů, ale natolik vzdáleného, že ho lze považovat za vlastní samostatný druh. Pro Grónsko jde o unikátní objev. Dosud zde bylo nalezeno jen minimum kostí dinosaurů, nikdy navíc nebyly v tak dobrém stavu.

Vědci provedli mikro-CT skenování kostí, díky čemuž se jim povedlo vytvořit trojrozměrné digitální modely vnitřních struktur a kostí, které byly předtím pokryté usazeninami. A výsledek? „Anatomie obou lebek je v mnoha ohledech unikátní, například ve tvaru a proporcích kostí. Tyto exempláře určitě patřily k novému druhu,“ uvedl hlavní autor studie Victor Beccari, který analýzy prováděl na univerzitě NOVA v Lisabonu.

Život dinosaura blízko polárnímu kruhu

Býložravý dinosaurus Issi saaneq žil asi před 214 miliony lety v období pozdního triasu. V té době se už rozpadl superkontinent Pangaea a začal se formovat Atlantský oceán. „Na Zemi docházelo ke klimatickým změnám, které umožnily prvním býložravým dinosaurům dostat se do Evropy i mimo ni,“ popsal profesor Lars Clemmensen z Kodaňské univerzity.

Tehdejší klima bylo také mnohem teplejší, než je to současné, což umožňovalo, aby v Grónsku rostlo dost rostlin i pro tak velká zvířata.

Lebky a CT skeny lebek dinosaurů Issi saaneq
Zdroj: Martin Luther University Halle-Wittenberg

Dvě lebky nového druhu pocházejí z mladého a téměř dospělého jedince. Kromě velikosti jsou rozdíly ve stavbě kostí nepatrné a týkají se pouze proporcí. Nový grónský dinosaurus se liší od všech ostatních dosud objevených sauropodomorfů; má více podobnosti s dinosaury nalezenými v Brazílii, jako jsou Macrocollum a Unaysaurus, kteří jsou ale téměř o 15 milionů let starší. Spolu s plateosaurem z Německa tvoří skupinu plateosauridů. Ty spojuje zejména vzhled, všichni to byli dvounozí tvorové, kteří dosahovali délky tři až deset metrů.

„Nové nálezy jsou prvním důkazem existence samostatného druhu grónského dinosaura, který nejen doplňuje pestrou škálu dinosaurů z pozdního triasu, ale také nám umožňuje lépe pochopit evoluční cesty a časovou osu ikonické skupiny sauropodů, kteří obývali Zemi téměř 150 milionů let,“ uvedli autoři výzkumu.

Po dokončení výzkumů budou fosilie převezeny do Dánského přírodovědného muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 15 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 16 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 17 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 17 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 20 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...