V Grónsku se před 214 miliony lety pásli dinosauři. Vědci našli první druh, který tam dokázal přežít

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Issi saaneq byl středně velký býložravec s dlouhým krkem a předchůdce sauropodů, tedy největších suchozemských živočichů, kteří kdy žili. Objevil ho mezinárodní tým vědců z Portugalska, Dánska a Německa. Svůj objev popsali v odborném časopise Diversity.

První pozůstatky tohoto dinosaura byly dvě dobře zachovalé lebky; vědci je našli roku 1994 při vykopávkách ve východním Grónsku. Autoři nálezu, paleontologové z Harvardovy univerzity, nejprve nález považovali za pozůstatky plateosaura, známého dinosaura s dlouhým krkem, který žil na území dnešní střední Evropy v období triasu, tedy ve starších druhohorách.

Nyní se ale při detailní analýze ukázalo, že jde o příbuzného plateosaurů, ale natolik vzdáleného, že ho lze považovat za vlastní samostatný druh. Pro Grónsko jde o unikátní objev. Dosud zde bylo nalezeno jen minimum kostí dinosaurů, nikdy navíc nebyly v tak dobrém stavu.

Vědci provedli mikro-CT skenování kostí, díky čemuž se jim povedlo vytvořit trojrozměrné digitální modely vnitřních struktur a kostí, které byly předtím pokryté usazeninami. A výsledek? „Anatomie obou lebek je v mnoha ohledech unikátní, například ve tvaru a proporcích kostí. Tyto exempláře určitě patřily k novému druhu,“ uvedl hlavní autor studie Victor Beccari, který analýzy prováděl na univerzitě NOVA v Lisabonu.

Život dinosaura blízko polárnímu kruhu

Býložravý dinosaurus Issi saaneq žil asi před 214 miliony lety v období pozdního triasu. V té době se už rozpadl superkontinent Pangaea a začal se formovat Atlantský oceán. „Na Zemi docházelo ke klimatickým změnám, které umožnily prvním býložravým dinosaurům dostat se do Evropy i mimo ni,“ popsal profesor Lars Clemmensen z Kodaňské univerzity.

Tehdejší klima bylo také mnohem teplejší, než je to současné, což umožňovalo, aby v Grónsku rostlo dost rostlin i pro tak velká zvířata.

Lebky a CT skeny lebek dinosaurů Issi saaneq
Zdroj: Martin Luther University Halle-Wittenberg

Dvě lebky nového druhu pocházejí z mladého a téměř dospělého jedince. Kromě velikosti jsou rozdíly ve stavbě kostí nepatrné a týkají se pouze proporcí. Nový grónský dinosaurus se liší od všech ostatních dosud objevených sauropodomorfů; má více podobnosti s dinosaury nalezenými v Brazílii, jako jsou Macrocollum a Unaysaurus, kteří jsou ale téměř o 15 milionů let starší. Spolu s plateosaurem z Německa tvoří skupinu plateosauridů. Ty spojuje zejména vzhled, všichni to byli dvounozí tvorové, kteří dosahovali délky tři až deset metrů.

„Nové nálezy jsou prvním důkazem existence samostatného druhu grónského dinosaura, který nejen doplňuje pestrou škálu dinosaurů z pozdního triasu, ale také nám umožňuje lépe pochopit evoluční cesty a časovou osu ikonické skupiny sauropodů, kteří obývali Zemi téměř 150 milionů let,“ uvedli autoři výzkumu.

Po dokončení výzkumů budou fosilie převezeny do Dánského přírodovědného muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 10 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
před 13 hhodinami

Očkování i v lékárnách? Praktici se s lékárníky na přínosu neshodnou

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
před 19 hhodinami

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
18. 2. 2026

Pravěká čelenka šamanky naznačuje kontakty mezi původními obyvateli a migranty

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.
18. 2. 2026

Americké úřady otočily, mRNA vakcínu proti chřipce začnou schvalovat

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) změnil svůj postoj a oznámil společnosti Moderna, že nakonec přece jen přezkoumá její žádost o registraci nové vakcíny proti chřipce, oznámila společnost. Úřad přitom ještě minulý týden tvrdil, že žádost zamítl a vůbec se jí nebude zabývat.
18. 2. 2026

Rizika AI vůči lidstvu jsou jasná, ale rozhoduje tlak investorů, obává se expert

Umělé inteligence (AI) představují podle kalifornského experta Stuarta Russella zásadní bezpečnostní riziko v mnoha oblastech. Vědec před nimi varoval na konferenci v Indii, kde tato technologie může velmi rychle zlikvidovat miliony pracovních míst.
18. 2. 2026Aktualizováno18. 2. 2026
Načítání...