V Grónsku se před 214 miliony lety pásli dinosauři. Vědci našli první druh, který tam dokázal přežít

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Issi saaneq byl středně velký býložravec s dlouhým krkem a předchůdce sauropodů, tedy největších suchozemských živočichů, kteří kdy žili. Objevil ho mezinárodní tým vědců z Portugalska, Dánska a Německa. Svůj objev popsali v odborném časopise Diversity.

První pozůstatky tohoto dinosaura byly dvě dobře zachovalé lebky; vědci je našli roku 1994 při vykopávkách ve východním Grónsku. Autoři nálezu, paleontologové z Harvardovy univerzity, nejprve nález považovali za pozůstatky plateosaura, známého dinosaura s dlouhým krkem, který žil na území dnešní střední Evropy v období triasu, tedy ve starších druhohorách.

Nyní se ale při detailní analýze ukázalo, že jde o příbuzného plateosaurů, ale natolik vzdáleného, že ho lze považovat za vlastní samostatný druh. Pro Grónsko jde o unikátní objev. Dosud zde bylo nalezeno jen minimum kostí dinosaurů, nikdy navíc nebyly v tak dobrém stavu.

Vědci provedli mikro-CT skenování kostí, díky čemuž se jim povedlo vytvořit trojrozměrné digitální modely vnitřních struktur a kostí, které byly předtím pokryté usazeninami. A výsledek? „Anatomie obou lebek je v mnoha ohledech unikátní, například ve tvaru a proporcích kostí. Tyto exempláře určitě patřily k novému druhu,“ uvedl hlavní autor studie Victor Beccari, který analýzy prováděl na univerzitě NOVA v Lisabonu.

Život dinosaura blízko polárnímu kruhu

Býložravý dinosaurus Issi saaneq žil asi před 214 miliony lety v období pozdního triasu. V té době se už rozpadl superkontinent Pangaea a začal se formovat Atlantský oceán. „Na Zemi docházelo ke klimatickým změnám, které umožnily prvním býložravým dinosaurům dostat se do Evropy i mimo ni,“ popsal profesor Lars Clemmensen z Kodaňské univerzity.

Tehdejší klima bylo také mnohem teplejší, než je to současné, což umožňovalo, aby v Grónsku rostlo dost rostlin i pro tak velká zvířata.

Lebky a CT skeny lebek dinosaurů Issi saaneq
Zdroj: Martin Luther University Halle-Wittenberg

Dvě lebky nového druhu pocházejí z mladého a téměř dospělého jedince. Kromě velikosti jsou rozdíly ve stavbě kostí nepatrné a týkají se pouze proporcí. Nový grónský dinosaurus se liší od všech ostatních dosud objevených sauropodomorfů; má více podobnosti s dinosaury nalezenými v Brazílii, jako jsou Macrocollum a Unaysaurus, kteří jsou ale téměř o 15 milionů let starší. Spolu s plateosaurem z Německa tvoří skupinu plateosauridů. Ty spojuje zejména vzhled, všichni to byli dvounozí tvorové, kteří dosahovali délky tři až deset metrů.

„Nové nálezy jsou prvním důkazem existence samostatného druhu grónského dinosaura, který nejen doplňuje pestrou škálu dinosaurů z pozdního triasu, ale také nám umožňuje lépe pochopit evoluční cesty a časovou osu ikonické skupiny sauropodů, kteří obývali Zemi téměř 150 milionů let,“ uvedli autoři výzkumu.

Po dokončení výzkumů budou fosilie převezeny do Dánského přírodovědného muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...