Pravěká stopa odhalila nečekaný příběh krokodýla, který šlápl do vlastního exkrementu

Když paleontologové analyzovali fosílie objevené ve Vietnamu, narazili na jednu, kterou na první pokus nedokázali vysvětlit. Chemické složení naznačovalo, že nejde o obyčejnou zkamenělinu, navíc i stopa byla podivná.

Fosílie objevená ve vietnamském uhleném dole Na Duong v provincii Lang Son je stará asi 56 až 34 milionů let. Jedná se zřejmě o otisk části těla nějakého plaza, popsali paleontologové ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Palaeoworld.

Jenže nejde otisk nohy v blátě, vědci podle chemického složení zkameněliny totiž zjistili, že se jedná o takzvaný koprolit, tedy zkamenělé pravěké výkaly. A právě do nich zjevně šplápl tvor, který po sobě otisk zanechal.

Že jde o koprolit, naznačoval už jeho tvar, ale vědci samozřejmě provedli i analýzu – vysoký obsah vápníku a fosforu ve zkamenělém trusu dokazuje, že jde o výkal masožravce. A jeho tvar zase podporuje teorii, že je krokodýlího původu. Tito predátoři mají navíc dostatečně silné trávící šťávy, aby dokázali strávit i kosti – a v koprolitu se opravdu žádná nenašla. Podle paleontologů je tato kombinace docela přesvědčivým argumentem, že se jedná o pravěký krokodýlí trus.

Krokodýli se také pohybují dost blízko země, takže je logické, že otisk v koprolitu vytvořilo stejné zvíře, které ho vyprodukovalo. Aby se vědci ujistili, zda otisk souhlasí, obrátili se na některé z nejzkušenějších odborníků na krokodýly a testovali to na několika krokodýlích farmách.

Detektivní práce

Studovali nejen krokodýlí stopy, ale také výkaly. Když porovnali otisky dnešních čtyřmetrových krokodýlů siamských, zjistili, že stopa jejich přední nohy je téměř totožná. Vědci se také museli zamyslet nad alternativní hypotézou, kterou navrhl recenzent jejich studie – ten tvrdil, že by se mohlo jednat i o otisk krokodýlího penisu. To se nepodařilo vyvrátit, ale nenašly se ani další důkazy, které by to podporovaly.

Podle paleontologů je nález úžasnou ilustrací toho, jak v pravěku vypadal život. Chtěli by získat ještě ostřejší obrázek minulosti tím, že detailně prozkoumají další koprolity, které se na tomto místě ve Vietnamu podařilo objevit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 3 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 9 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 11 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 11 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...