Vypadal jako třímetrový šakal. Vědci objevili pravěkého předchůdce velryb, který chodil po souši

Fosilii dosud neznámého čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili vědci v egyptské poušti. Asi tři metry dlouhé zvíře může podle paleontologů přispět k pochopení vývoje kytovců.

Savec s krátkýma nohama a dlouhým ocasem žil podle vědců před přibližně třiačtyřiceti miliony let, tedy asi dvacet milionů let po vyhynutí dinosaurů. Patří do skupiny vyhynulých kytovců, kteří se ještě stále pohybovali na souši, ale o něco lépe v moři.

Paleontologové objevili kosterní pozůstatky v oáze Fajjúm, která leží nedaleko Káhiry. Oblast, kterou kdysi pokrývalo moře, je na fosilie velryb, žraloků či krokodýlů bohatá. Nedaleko oázy leží muzeum, které návštěvníky seznámí s vyhynulými kytovci.

Analýza fosilie
Zdroj: Reuters

Kytovec, který žil na souši

Nově objevený druh čtyřnohého předchůdce velryb dostal jméno Phiomicetus anubis. Latinský název odkazuje k oáze Fajjúm a staroegyptskému bohu zemřelých a pohřbívání Anubisovi, který bývá znázorňován s hlavou psa nebo šakala – paleontologům jeho hlava právě toto zvíře připomínala.

Tři metry dlouhý a šest set kilogramů těžký savec byl pravděpodobně vrcholovým predátorem, uvedli jeho objevitelé. Nález podle nich přispěje k pochopení vývoje kytovců, který byl pro vědce ještě koncem minulého století velkou záhadou. Paleontologové poté z nálezů usoudili, že kytovci se před několika desítkami milionů let vyvinuli ze suchozemských savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 6 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 8 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 8 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 11 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 15 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...