Zlatokop v Kanadě objevil vzácně zachovalou mumii mláděte mamuta

Zlatokop na Klondiku na severozápadě Kanady objevil při práci vzácně zachovalou mumii mamutího mláděte, které zahynulo před více než 35 tisíci lety. Informovala o tom stanice CBC.

Podle kanadských paleontologů jde o jeden z nejvýznamnějších nálezů z doby ledové na severoamerickém kontinentu. Asi 140 centimetrů velké zvíře se v permafrostu zachovalo téměř nedotčené včetně kůže a srsti.

Podle odborníků jde o asi měsíc starou samičku mamuta srstnatého, která zřejmě zahynula poté, co uvázla v bahně.

Zmrzlé mamutí mládě a jeho objevitelé
Zdroj: Government of Yukon

„Je bezchybná a nádherná,“ radoval se z nálezu paleontolog Grant Zazula. „Má chobot. Má ocas. Má krásné malé uši. A chápavý konec chobotu, který mohla využívat k trhání trávy,“ dodal vědec.

Mamut se našel v areálu zlatého dolu Eureka Creek na území domorodého národa Tr'ondëk Hwëch'in a jeho zástupci dali mláděti jméno Nun cho ga, což znamená „mládě velkého zvířete“.

Zmrzlé mamutí mládě a jeho objevitelé
Zdroj: Government of Yukon

Podle Zazuly je to teprve podruhé, co se podařilo objevit celé tělo mamutího mláděte. První objev se podařil v roce 2007 na Sibiři.

Kdy vyhynuli mamuti

Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. V době, kdy žila výše popsaná samička, ještě neměli větší problémy. Asi před 18 až 13 tisíci lety se ještě vyskytovali na nejrůznějších místech východní Sibiře i na Aljašce.

S tím, jak postupovalo oteplování, ustupoval led. Vznikla tak Beringova úžina, která od sebe obě populace na dvou kontinentech oddělila, a začali vymírat rychleji. K definitivnímu konci mamutů došlo až v době před asi čtyřmi tisíci lety, kdy vyhynuli zástupci poslední endemické populace na Wrangelově ostrově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 18 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 20 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 22 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled