Paleontologové objevili neznámého ichtyosaura, který lovil velkou kořist

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

„Tohle zvíře muselo mít unikátní chrup, který mu umožňoval pojídat velkou kořist,“ popsal tvora Hans Larsson, ředitel Redpathova muzea na McGillově univerzitě.

„Zatímco ostatní ichtyosauři měli malé, stejně velké zuby pro krmení malé kořisti, nový druh byl jiný. Došlo u něj ke změně velikosti a rozestupů zubů tak, aby si vytvořil arzenál pro likvidaci opravdu rozměrné kořisti, jako jsou například velké ryby nebo další mořští plazi.“

Autoři objevu se rozhodli ichtyosaura pojmenovat Kyhytysuka. „To v domorodém jazyce z oblasti ve střední Kolumbii, kde byla fosilie nalezena, znamená ,ten, který řeže něčím ostrým‘, abychom uctili starobylou kulturu Muisca, která zde existovala po tisíciletí,“ říká Dirley Cortés, který se na výzkumu jako postgraduální student podílel.

Podle vědců se s novým druhem vyjasňuje celkový obraz evoluce ichtyosaurů. „Porovnali jsme toto zvíře s ostatními ichytosaury z druhohorních období jury a křídy a byli jsme díky tomu schopni nový typ ichtyosaurů popsat,“ uvedla Erin Maxwellová ze Státního přírodovědného muzea ve Stuttgartu. To podle ní přepisuje dosavadní představu o evolučním stromu ichtyosaurů a umožňuje to vědcům ověřit nové představy o vývoji celé skupiny pravěkých plazů.

Kyhytysuka
Zdroj: Dirley Cortés/ McGill University

Doba, kdy se měnil svět

Podle vědců pochází druh kyhytysuka z důležitého přechodného období v období rané křídy. V té době se Země dostávala z relativně chladného období, stoupala hladina moří a superkontinent Pangaea se rozdělil na severní a jižní pevniny. Na konci jury také došlo k rozsáhlému globálnímu vymírání, které změnilo mořské i suchozemské ekosystémy.

„Mnoho klasických jurských mořských ekosystémů tvořených ichtyosaury živícími se v hlubokých vodách, krátkokrkými plesiosaury a krokodýly přizpůsobenými moři vystřídaly nové linie dlouhokrkých plesiosaurů, mořských želv, velkých mořských ještěrů zvaných mosasauři a nyní i tento monstrózní ichtyosaurus,“ popisuje změny v druhohorních mořích Dirley Cortés.

„Ve vrstvách, kde jsme našli pozůstatky tohoto nového ichtyosaura, objevujeme mnoho nových druhů. Ověřujeme tak myšlenku, že tato oblast a doba v Kolumbii byla dávným ohniskem biodiverzity, a využíváme zkameněliny k lepšímu pochopení vývoje mořských ekosystémů v tomto přechodném období,“ dodává paleontolog.

Vědci chtějí kolumbijskou oblast a její vrstvy v budoucnu ještě hlouběji studovat, aby ještě lépe pochopili, jak se tehdejší svět změnil a jak tyto dynamické klimatické změny ovlivnily evoluci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 6 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 8 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 11 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 13 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...