Paleontologové objevili neznámého ichtyosaura, který lovil velkou kořist

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

„Tohle zvíře muselo mít unikátní chrup, který mu umožňoval pojídat velkou kořist,“ popsal tvora Hans Larsson, ředitel Redpathova muzea na McGillově univerzitě.

„Zatímco ostatní ichtyosauři měli malé, stejně velké zuby pro krmení malé kořisti, nový druh byl jiný. Došlo u něj ke změně velikosti a rozestupů zubů tak, aby si vytvořil arzenál pro likvidaci opravdu rozměrné kořisti, jako jsou například velké ryby nebo další mořští plazi.“

Autoři objevu se rozhodli ichtyosaura pojmenovat Kyhytysuka. „To v domorodém jazyce z oblasti ve střední Kolumbii, kde byla fosilie nalezena, znamená ,ten, který řeže něčím ostrým‘, abychom uctili starobylou kulturu Muisca, která zde existovala po tisíciletí,“ říká Dirley Cortés, který se na výzkumu jako postgraduální student podílel.

Podle vědců se s novým druhem vyjasňuje celkový obraz evoluce ichtyosaurů. „Porovnali jsme toto zvíře s ostatními ichytosaury z druhohorních období jury a křídy a byli jsme díky tomu schopni nový typ ichtyosaurů popsat,“ uvedla Erin Maxwellová ze Státního přírodovědného muzea ve Stuttgartu. To podle ní přepisuje dosavadní představu o evolučním stromu ichtyosaurů a umožňuje to vědcům ověřit nové představy o vývoji celé skupiny pravěkých plazů.

Kyhytysuka
Zdroj: Dirley Cortés/ McGill University

Doba, kdy se měnil svět

Podle vědců pochází druh kyhytysuka z důležitého přechodného období v období rané křídy. V té době se Země dostávala z relativně chladného období, stoupala hladina moří a superkontinent Pangaea se rozdělil na severní a jižní pevniny. Na konci jury také došlo k rozsáhlému globálnímu vymírání, které změnilo mořské i suchozemské ekosystémy.

„Mnoho klasických jurských mořských ekosystémů tvořených ichtyosaury živícími se v hlubokých vodách, krátkokrkými plesiosaury a krokodýly přizpůsobenými moři vystřídaly nové linie dlouhokrkých plesiosaurů, mořských želv, velkých mořských ještěrů zvaných mosasauři a nyní i tento monstrózní ichtyosaurus,“ popisuje změny v druhohorních mořích Dirley Cortés.

„Ve vrstvách, kde jsme našli pozůstatky tohoto nového ichtyosaura, objevujeme mnoho nových druhů. Ověřujeme tak myšlenku, že tato oblast a doba v Kolumbii byla dávným ohniskem biodiverzity, a využíváme zkameněliny k lepšímu pochopení vývoje mořských ekosystémů v tomto přechodném období,“ dodává paleontolog.

Vědci chtějí kolumbijskou oblast a její vrstvy v budoucnu ještě hlouběji studovat, aby ještě lépe pochopili, jak se tehdejší svět změnil a jak tyto dynamické klimatické změny ovlivnily evoluci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 41 mminutami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 19 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 20 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.