Paleontologové objevili neznámého ichtyosaura, který lovil velkou kořist

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

„Tohle zvíře muselo mít unikátní chrup, který mu umožňoval pojídat velkou kořist,“ popsal tvora Hans Larsson, ředitel Redpathova muzea na McGillově univerzitě.

„Zatímco ostatní ichtyosauři měli malé, stejně velké zuby pro krmení malé kořisti, nový druh byl jiný. Došlo u něj ke změně velikosti a rozestupů zubů tak, aby si vytvořil arzenál pro likvidaci opravdu rozměrné kořisti, jako jsou například velké ryby nebo další mořští plazi.“

Autoři objevu se rozhodli ichtyosaura pojmenovat Kyhytysuka. „To v domorodém jazyce z oblasti ve střední Kolumbii, kde byla fosilie nalezena, znamená ,ten, který řeže něčím ostrým‘, abychom uctili starobylou kulturu Muisca, která zde existovala po tisíciletí,“ říká Dirley Cortés, který se na výzkumu jako postgraduální student podílel.

Podle vědců se s novým druhem vyjasňuje celkový obraz evoluce ichtyosaurů. „Porovnali jsme toto zvíře s ostatními ichytosaury z druhohorních období jury a křídy a byli jsme díky tomu schopni nový typ ichtyosaurů popsat,“ uvedla Erin Maxwellová ze Státního přírodovědného muzea ve Stuttgartu. To podle ní přepisuje dosavadní představu o evolučním stromu ichtyosaurů a umožňuje to vědcům ověřit nové představy o vývoji celé skupiny pravěkých plazů.

Kyhytysuka
Zdroj: Dirley Cortés/ McGill University

Doba, kdy se měnil svět

Podle vědců pochází druh kyhytysuka z důležitého přechodného období v období rané křídy. V té době se Země dostávala z relativně chladného období, stoupala hladina moří a superkontinent Pangaea se rozdělil na severní a jižní pevniny. Na konci jury také došlo k rozsáhlému globálnímu vymírání, které změnilo mořské i suchozemské ekosystémy.

„Mnoho klasických jurských mořských ekosystémů tvořených ichtyosaury živícími se v hlubokých vodách, krátkokrkými plesiosaury a krokodýly přizpůsobenými moři vystřídaly nové linie dlouhokrkých plesiosaurů, mořských želv, velkých mořských ještěrů zvaných mosasauři a nyní i tento monstrózní ichtyosaurus,“ popisuje změny v druhohorních mořích Dirley Cortés.

„Ve vrstvách, kde jsme našli pozůstatky tohoto nového ichtyosaura, objevujeme mnoho nových druhů. Ověřujeme tak myšlenku, že tato oblast a doba v Kolumbii byla dávným ohniskem biodiverzity, a využíváme zkameněliny k lepšímu pochopení vývoje mořských ekosystémů v tomto přechodném období,“ dodává paleontolog.

Vědci chtějí kolumbijskou oblast a její vrstvy v budoucnu ještě hlouběji studovat, aby ještě lépe pochopili, jak se tehdejší svět změnil a jak tyto dynamické klimatické změny ovlivnily evoluci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 16 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 17 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 18 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 19 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 21 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 22 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 23 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.