Paleontologové objevili neznámého ichtyosaura, který lovil velkou kořist

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

„Tohle zvíře muselo mít unikátní chrup, který mu umožňoval pojídat velkou kořist,“ popsal tvora Hans Larsson, ředitel Redpathova muzea na McGillově univerzitě.

„Zatímco ostatní ichtyosauři měli malé, stejně velké zuby pro krmení malé kořisti, nový druh byl jiný. Došlo u něj ke změně velikosti a rozestupů zubů tak, aby si vytvořil arzenál pro likvidaci opravdu rozměrné kořisti, jako jsou například velké ryby nebo další mořští plazi.“

Autoři objevu se rozhodli ichtyosaura pojmenovat Kyhytysuka. „To v domorodém jazyce z oblasti ve střední Kolumbii, kde byla fosilie nalezena, znamená ,ten, který řeže něčím ostrým‘, abychom uctili starobylou kulturu Muisca, která zde existovala po tisíciletí,“ říká Dirley Cortés, který se na výzkumu jako postgraduální student podílel.

Podle vědců se s novým druhem vyjasňuje celkový obraz evoluce ichtyosaurů. „Porovnali jsme toto zvíře s ostatními ichytosaury z druhohorních období jury a křídy a byli jsme díky tomu schopni nový typ ichtyosaurů popsat,“ uvedla Erin Maxwellová ze Státního přírodovědného muzea ve Stuttgartu. To podle ní přepisuje dosavadní představu o evolučním stromu ichtyosaurů a umožňuje to vědcům ověřit nové představy o vývoji celé skupiny pravěkých plazů.

Kyhytysuka
Zdroj: Dirley Cortés/ McGill University

Doba, kdy se měnil svět

Podle vědců pochází druh kyhytysuka z důležitého přechodného období v období rané křídy. V té době se Země dostávala z relativně chladného období, stoupala hladina moří a superkontinent Pangaea se rozdělil na severní a jižní pevniny. Na konci jury také došlo k rozsáhlému globálnímu vymírání, které změnilo mořské i suchozemské ekosystémy.

„Mnoho klasických jurských mořských ekosystémů tvořených ichtyosaury živícími se v hlubokých vodách, krátkokrkými plesiosaury a krokodýly přizpůsobenými moři vystřídaly nové linie dlouhokrkých plesiosaurů, mořských želv, velkých mořských ještěrů zvaných mosasauři a nyní i tento monstrózní ichtyosaurus,“ popisuje změny v druhohorních mořích Dirley Cortés.

„Ve vrstvách, kde jsme našli pozůstatky tohoto nového ichtyosaura, objevujeme mnoho nových druhů. Ověřujeme tak myšlenku, že tato oblast a doba v Kolumbii byla dávným ohniskem biodiverzity, a využíváme zkameněliny k lepšímu pochopení vývoje mořských ekosystémů v tomto přechodném období,“ dodává paleontolog.

Vědci chtějí kolumbijskou oblast a její vrstvy v budoucnu ještě hlouběji studovat, aby ještě lépe pochopili, jak se tehdejší svět změnil a jak tyto dynamické klimatické změny ovlivnily evoluci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 4 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
před 8 hhodinami

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
před 10 hhodinami

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
včera v 15:50

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
včera v 14:07

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
včera v 12:40

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025
Načítání...