Mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie, vypočítali paleontologové

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Vědci detailně prostudovali 3D snímky pozůstatků mláděte daspletosaura –⁠ velkého dravého dinosaura, příbuzného slavnějšího tyranosaura, který pocházel stejně jako on z čeledi Tyrannosauridae.

V dospělosti tento tvor, který žil před více než 70 miliony let na území dnešní Kanady, mohl dorůstat zřejmě velikosti až 12 metrů a vážil kolem osmi tun. V dospělosti šlo o jednoho z nejsilnějších a největších predátorů své doby –⁠ mimo jiné se proslavil i kanibalismem: prokázaly to časté rýhy zubů daspletosaurů na kostech jiných daspletosaurů –⁠ občas se zranění ještě zahojila, jindy ne –⁠ takže šlo o konzumaci mrtvého zvířete.

Jak vypadala mláďata vrcholového predátora

Mláďata byla ale zřejmě mnohem roztomilejší, naznačuje výzkum. Vzhledem se zřejmě velmi podobala svým rodičům, jednalo se v podstatě o jejich zmenšené kopie. Důkazem je, že výrazné rysy tyranosaurů byly nalezeny při analýze tři centimetry dlouhé čelistní kosti mláděte, a to včetně typické hranaté brady; to podle paleontologů naznačuje, že fyzické znaky byly přítomny i před vylíhnutím.

Čerstvě vylíhnutá mláďata tedy byla velká asi jako dospělá border kolie –⁠ znatelně větší, než jak je zobrazil slavný film Jurský park, kde jsou velká ani ne jako slepice. Z velikosti mláďat vědci také odhadli, jak velká byla tyranosauří vejce, která doposud nikdy nebyla nalezena –⁠ měřila přibližně 43 centimetrů.

Greg Funston, který se na analýze podílel, objev komentoval velmi nadšeně: „Tyto kosti jsou náš první pohled do raného života tyranosaurů a díky nim se konečně něco dozvídáme o velikosti a vzhledu mláďat tyranosaurů. Dnes víme, že by to byla největší mláďata, která kdy vzešla z vajíček, a že se pozoruhodně podobala svým rodičům –⁠ obojí je dobrým znamením pro nalezení dalších materiálů v budoucnosti.“

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Canadian Journal of Earth Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.