Mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie, vypočítali paleontologové

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Vědci detailně prostudovali 3D snímky pozůstatků mláděte daspletosaura –⁠ velkého dravého dinosaura, příbuzného slavnějšího tyranosaura, který pocházel stejně jako on z čeledi Tyrannosauridae.

V dospělosti tento tvor, který žil před více než 70 miliony let na území dnešní Kanady, mohl dorůstat zřejmě velikosti až 12 metrů a vážil kolem osmi tun. V dospělosti šlo o jednoho z nejsilnějších a největších predátorů své doby –⁠ mimo jiné se proslavil i kanibalismem: prokázaly to časté rýhy zubů daspletosaurů na kostech jiných daspletosaurů –⁠ občas se zranění ještě zahojila, jindy ne –⁠ takže šlo o konzumaci mrtvého zvířete.

Jak vypadala mláďata vrcholového predátora

Mláďata byla ale zřejmě mnohem roztomilejší, naznačuje výzkum. Vzhledem se zřejmě velmi podobala svým rodičům, jednalo se v podstatě o jejich zmenšené kopie. Důkazem je, že výrazné rysy tyranosaurů byly nalezeny při analýze tři centimetry dlouhé čelistní kosti mláděte, a to včetně typické hranaté brady; to podle paleontologů naznačuje, že fyzické znaky byly přítomny i před vylíhnutím.

Čerstvě vylíhnutá mláďata tedy byla velká asi jako dospělá border kolie –⁠ znatelně větší, než jak je zobrazil slavný film Jurský park, kde jsou velká ani ne jako slepice. Z velikosti mláďat vědci také odhadli, jak velká byla tyranosauří vejce, která doposud nikdy nebyla nalezena –⁠ měřila přibližně 43 centimetrů.

Greg Funston, který se na analýze podílel, objev komentoval velmi nadšeně: „Tyto kosti jsou náš první pohled do raného života tyranosaurů a díky nim se konečně něco dozvídáme o velikosti a vzhledu mláďat tyranosaurů. Dnes víme, že by to byla největší mláďata, která kdy vzešla z vajíček, a že se pozoruhodně podobala svým rodičům –⁠ obojí je dobrým znamením pro nalezení dalších materiálů v budoucnosti.“

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Canadian Journal of Earth Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 3 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 5 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 6 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...