Mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie, vypočítali paleontologové

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Vědci detailně prostudovali 3D snímky pozůstatků mláděte daspletosaura –⁠ velkého dravého dinosaura, příbuzného slavnějšího tyranosaura, který pocházel stejně jako on z čeledi Tyrannosauridae.

V dospělosti tento tvor, který žil před více než 70 miliony let na území dnešní Kanady, mohl dorůstat zřejmě velikosti až 12 metrů a vážil kolem osmi tun. V dospělosti šlo o jednoho z nejsilnějších a největších predátorů své doby –⁠ mimo jiné se proslavil i kanibalismem: prokázaly to časté rýhy zubů daspletosaurů na kostech jiných daspletosaurů –⁠ občas se zranění ještě zahojila, jindy ne –⁠ takže šlo o konzumaci mrtvého zvířete.

Jak vypadala mláďata vrcholového predátora

Mláďata byla ale zřejmě mnohem roztomilejší, naznačuje výzkum. Vzhledem se zřejmě velmi podobala svým rodičům, jednalo se v podstatě o jejich zmenšené kopie. Důkazem je, že výrazné rysy tyranosaurů byly nalezeny při analýze tři centimetry dlouhé čelistní kosti mláděte, a to včetně typické hranaté brady; to podle paleontologů naznačuje, že fyzické znaky byly přítomny i před vylíhnutím.

Čerstvě vylíhnutá mláďata tedy byla velká asi jako dospělá border kolie –⁠ znatelně větší, než jak je zobrazil slavný film Jurský park, kde jsou velká ani ne jako slepice. Z velikosti mláďat vědci také odhadli, jak velká byla tyranosauří vejce, která doposud nikdy nebyla nalezena –⁠ měřila přibližně 43 centimetrů.

Greg Funston, který se na analýze podílel, objev komentoval velmi nadšeně: „Tyto kosti jsou náš první pohled do raného života tyranosaurů a díky nim se konečně něco dozvídáme o velikosti a vzhledu mláďat tyranosaurů. Dnes víme, že by to byla největší mláďata, která kdy vzešla z vajíček, a že se pozoruhodně podobala svým rodičům –⁠ obojí je dobrým znamením pro nalezení dalších materiálů v budoucnosti.“

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Canadian Journal of Earth Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...