Vědci na skotském ostrově Skye objevili pozůstatky unikátního druhu pterosaura

Pozůstatky unikátního druhu pterosaura, létajícího plaza, nalezli paleontologové na skotském ostrově Skye. Zahrnují část kostry včetně ramen, křídel, nohou a páteře. Lebka zvířete, které žilo před 168 až 166 miliony lety, chybí. Objev podle vědců nabízí nový pohled na rozmanitost pterosaurů střední jury a jejich evoluční historii, napsala agentura Reuters.

Nový druh dostal jméno Ceoptera evansae. První část názvu vychází ze slova Cheò, které ve skotské gaelštině znamená mlhu a odkazuje na gaelský název ostrova Skye – Eilean a' Cheò neboli Ostrov mlhy. „Evansae“ je poctou paleontoložce Susan E. Evansové, která se na ostrově u západního pobřeží Skotska dlouhodobě věnuje výzkumu.

„Ceoptera pomáhá zúžit časovou osu pro několik milníků ve vývoji létajících plazů. Jeho výskyt na území dnešní Británie v době střední jury byl opravu překvapující, většina jeho blízkých příbuzných pochází z Číny,“ uvedl britský paleontolog Paul Barrett. „Ukazuje to, že se vyspělá skupina létajících plazů, ke kterým patří, objevila dříve, než jsme si mysleli, a rychle se rozšířila téměř po celém světě,“ dodal.

Fosilie z doby střední jury jsou velmi vzácné, řekla serveru BBC odbornice z Bristolské univerzity Liz Martinová-Silverstoneová, která s pomocí počítačové tomografie (CT) vytvořila 3D digitální model zkamenělého pterosaura. „Najít z čehokoliv z tohoto období více než jednu kost je opravdu úchvatné,“ poznamenala.

Když Skotsku vládli plazi

Nalezený pterosaurus měl pravděpodobně rozpětí křídel okolo jednoho až 1,5 metru. Podle odborníka Stevea Brusatteho, který se na výzkumu nepodílel, je fosilie pro Skotsko unikátním nálezem.

„Jde o období před ptáky, kdy pterosauři vládli obloze. Tento výzkum ukazuje, že se pterosauři, kteří létali nad hlavami dinosaurů, ve Skotsku běžně vyskytovali,“ popsal Brusatte.

Skotsko bylo ve střední juře součástí ostrova uprostřed Atlantského oceánu, dodal Brusatte. Vládlo na něm subtropické klima a vyskytovaly se tam četné pláže a laguny, které pterosauři rádi obývali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...