Vědci na skotském ostrově Skye objevili pozůstatky unikátního druhu pterosaura

Pozůstatky unikátního druhu pterosaura, létajícího plaza, nalezli paleontologové na skotském ostrově Skye. Zahrnují část kostry včetně ramen, křídel, nohou a páteře. Lebka zvířete, které žilo před 168 až 166 miliony lety, chybí. Objev podle vědců nabízí nový pohled na rozmanitost pterosaurů střední jury a jejich evoluční historii, napsala agentura Reuters.

Nový druh dostal jméno Ceoptera evansae. První část názvu vychází ze slova Cheò, které ve skotské gaelštině znamená mlhu a odkazuje na gaelský název ostrova Skye – Eilean a' Cheò neboli Ostrov mlhy. „Evansae“ je poctou paleontoložce Susan E. Evansové, která se na ostrově u západního pobřeží Skotska dlouhodobě věnuje výzkumu.

„Ceoptera pomáhá zúžit časovou osu pro několik milníků ve vývoji létajících plazů. Jeho výskyt na území dnešní Británie v době střední jury byl opravu překvapující, většina jeho blízkých příbuzných pochází z Číny,“ uvedl britský paleontolog Paul Barrett. „Ukazuje to, že se vyspělá skupina létajících plazů, ke kterým patří, objevila dříve, než jsme si mysleli, a rychle se rozšířila téměř po celém světě,“ dodal.

Fosilie z doby střední jury jsou velmi vzácné, řekla serveru BBC odbornice z Bristolské univerzity Liz Martinová-Silverstoneová, která s pomocí počítačové tomografie (CT) vytvořila 3D digitální model zkamenělého pterosaura. „Najít z čehokoliv z tohoto období více než jednu kost je opravdu úchvatné,“ poznamenala.

Když Skotsku vládli plazi

Nalezený pterosaurus měl pravděpodobně rozpětí křídel okolo jednoho až 1,5 metru. Podle odborníka Stevea Brusatteho, který se na výzkumu nepodílel, je fosilie pro Skotsko unikátním nálezem.

„Jde o období před ptáky, kdy pterosauři vládli obloze. Tento výzkum ukazuje, že se pterosauři, kteří létali nad hlavami dinosaurů, ve Skotsku běžně vyskytovali,“ popsal Brusatte.

Skotsko bylo ve střední juře součástí ostrova uprostřed Atlantského oceánu, dodal Brusatte. Vládlo na něm subtropické klima a vyskytovaly se tam četné pláže a laguny, které pterosauři rádi obývali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...