Zřejmě největší dinosaurus Evropy se našel na portugalské zahrádce

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.

Vykopávky na zahradě ve městě Pombal začaly už v roce 2017, kdy si její majitel všiml kusů zkamenělých kostí a kontaktoval vědce z Lisabonské univerzity. Tento měsíc pak podle deníku Guardian španělští a portugalští paleontologové začali odkrývat obratle a žebra, které podle jejich mínění patří brachiosaurovi, jednomu z nejtěžších suchozemských živočichů všech dob.

„Podobný nález všech žeber zvířete není obvyklý, tím spíše v této poloze, která zachovává jejich původní anatomické umístění,“ sdělila Elisabete Malafaiová z Lisabonské univerzity.

Přirozená poloha zkameněliny podle vědců dává naději, že vykopávky odkryjí i další části těla dinosaura. Hornina, v níž byla kostra nalezena, naznačuje, že zkamenělina je asi 150 milionů let stará.

Brachiosaurus vážil několik desítek tun, měl vzpřímený krk, čímž se podobal dnešní žirafě. Přední nohy měl vyšší než zadní a i s krkem měřil asi 12 metrů. Zřejmě se také podobně jako žirafy živil, protože bez problémů dosáhl do korun stromů.

Vědci také pracují s možností, že žil většinu života ve vodě – byl totiž tak těžký, že mu voda mohla pomáhat jeho tělo nadnášet, nicméně tato hypotéza zpopularizovaná slavným obrazem Zdeňka Buriana je už spíše opouštěná. Kostry brachiosaurů byly dosud nalezeny v Severní Americe, v Tanzanii, Alžírsku nebo Portugalsku.

Vizualizace brachiosaura
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
před 10 hhodinami

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
před 14 hhodinami

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 15 hhodinami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...