Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.

Druh Homo naledi byl už od svého objevu roku 2013 pro vědu záhadou. Žil sice poměrně nedávno, před pouhými 335 tisíci až 241 tisíci lety, ale vypadá jako mnohem archaičtější tvorové. Měl drobný mozek odpovídající rozměry těm, jaké mají dnešní šimpanzi, ale ruce a nohy už byly podobné moderním lidem. Kombinoval v sobě zkrátka velmi moderní i velmi staré znaky.

V době, kdy tento druh na území dnešní Jižní Afriky prosperoval, už navíc po tomto světadílu chodili i raní příslušníci našeho vlastního druhu Homo sapiens. To naznačuje, že kombinace prazvláštních vlastností Homo naledi musela mít nějaký smysl a umožňovala jim v těchto časech přežívat.

Jejich jméno je odvozené z místního jazyka sesothštiny, v němž znamená hvězda. Většina fosilií těchto pravěkých bratranců se totiž našla v Jeskyni vycházející hvězdy. A právě té se týká i nová studie. Uvnitř tohoto jeskynního labyrintu totiž leží přirozená komora Dinaledi, která je téměř nedostupná – chodba k ní má šířku jen několik desítek centimetrů. Přestože byli nalediové mnohem menší než moderní lidé a jejich výška zřejmě nepřekračovala 1,5 metru, i pro ně musela být cesta do této jeskynní komory výzvou.

Ale prokazatelně se tam vypravovali, protože právě v této komoře se našlo obrovské množství kostí zástupců tohoto druhu. Zajímavé na nich bylo mimo jiné to, že si byly všechny kosti nesmírně podobné, což vědcům nedávalo až doposud moc smysl. Našlo se jich tam přes dvanáct set, řada expertů tak koncentrovaný nález vysvětluje jako první pohřebiště světa, kde mohly hrát nějakou roli přednáboženské rituály.

Podívejte se na 3D animaci Jeskyně vycházející hvězdy:

Paleontologové teď všechny tyto kosterní pozůstatky analyzovali. Pomocí minimálně destruktivní techniky leptání kyselinou získali zlomky z 23 zubů patřících nejméně dvaceti různým jedincům. Výsledky ukázaly, že u žádného ze zubů se nenašly biologické znaky mužského pohlaví. Vědci si samozřejmě několikrát ověřili, že neudělali chybu a omylem nezkoumají nějaké moderní genetické znečištění. A ne, všechno bylo originální pravěké a pohřební komora zřejmě opravdu patřila jen ženám.

Co s tím?

Paleontologové teď popsali, co našli – sice to zabralo spoustu času a práce, ale proti druhé části výzkumu, která na ně teprve čeká, to bylo dětinsky snadné. Nyní je totiž čas na to pokusit se tyto nálezy interpretovat, pokusit se říci, co se vlastně v jeskyni mohlo stát a proč jsou tam tato těla umístěná. A proč to byly jen ženy.

Tyto odpovědi budou do značné míry spekulace, ale spekulace , jež mohou otevřít další diskuzi. Tyto nálezy totiž vyvolávají nové otázky ohledně kultury a sociální struktury těchto pravěkých lidí. Pokud byla komora vyhrazena výhradně pro ženy, mohlo by to naznačovat určitou úroveň komplexního, symbolického pohřebního zvyku, o kterém se dříve předpokládalo, že ho znal jen druh Homo sapiens, tedy moderní lidé.

Autoři studie si nechávají ale otevřené dveře i pro další možná vysvětlení. Je totiž možné, že tato populace Homo naledi byla velmi izolovaná, což u ní mohlo vést k mutaci a ztrátě genu Amelogenin-Y, který se vyskytuje výhradně u mužů. To je ale méně pravděpodobné už kvůli téměř neexistujícím rozdílům v rozměrech těl z jeskyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.