Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Kočky spí často, rády a vlastně skoro pořád. Ke spánku si rády vybírají různá bizarní místa, včetně obličejů svých lidských majitelů. Za den touto aktivitou stráví až osmnáct hodin, což je dobře dokumentované na tisícovkách snímků jejich majitelů.

Z analýzy těchto záznamů ale vyplývá něco nečekaného a zajímavého: většina koček spí častěji a raději na levém boku. Biologové v odborném žurnálu Current Biology naznačují, že spaní na levém boku by mohlo kočkám pomáhat rychleji reagovat na případné hrozby, jež by se k nim mohly během spánku přiblížit.

Nahoře a na levém boku

Výzkum začal pro vědce podobně jako běžný den spousty běžných lidí: sledováním kočičích videí na YouTube. Jenže na rozdíl od široké populace se biologové nesoustředili na kočičí roztomilost, ale ve více než čtyřech stovkách záznamů zkoumali, na jakém boku zvířata spí častěji.

„Protože kočky dávají přednost spánku ve vyvýšené poloze, po probuzení by okamžitě viděly predátory nebo kořist levou stranou svého zorného pole,“ vysvětlují autoři studie. „Vzhledem k tomu, že pravá hemisféra má pokročilé prostorové schopnosti a dokáže rychle koordinovat rychlý útěk a možná i lovecké funkce, spánek na levé straně je z hlediska evoluce výhodný pro přežití.“

U savců, jako jsou kočky, totiž ovládá pravá mozková hemisféra levé zorné pole, prostorové povědomí a rychlé reakce na hrozby. Spánek na levé straně umožňuje, aby pravá hemisféra kočičího mozku byla pohotově k dispozici pro identifikaci a koordinaci rychlého útěku, tvrdí vědci.

Studie má slabiny

Autoři připouštějí, že tento závěr není definitivní, považují ho spíše za pracovní – rádi by ho vystavili dalším možnostem tím, že se podívají i na další možná vysvětlení a možné faktory.

Za největší slabinu svého výzkumu pokládají fakt, že nic nevědí o kočkách na videích. Právě to mohlo hrát roli: například to, jestli jde o pravácké nebo levácké kočky, by mohlo mít významný vliv. Tyto šelmy totiž podobně jako lidé mívají jednu končetinu dominantnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 6 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 10 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 14 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 15 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...