Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Kočky spí často, rády a vlastně skoro pořád. Ke spánku si rády vybírají různá bizarní místa, včetně obličejů svých lidských majitelů. Za den touto aktivitou stráví až osmnáct hodin, což je dobře dokumentované na tisícovkách snímků jejich majitelů.

Z analýzy těchto záznamů ale vyplývá něco nečekaného a zajímavého: většina koček spí častěji a raději na levém boku. Biologové v odborném žurnálu Current Biology naznačují, že spaní na levém boku by mohlo kočkám pomáhat rychleji reagovat na případné hrozby, jež by se k nim mohly během spánku přiblížit.

Nahoře a na levém boku

Výzkum začal pro vědce podobně jako běžný den spousty běžných lidí: sledováním kočičích videí na YouTube. Jenže na rozdíl od široké populace se biologové nesoustředili na kočičí roztomilost, ale ve více než čtyřech stovkách záznamů zkoumali, na jakém boku zvířata spí častěji.

„Protože kočky dávají přednost spánku ve vyvýšené poloze, po probuzení by okamžitě viděly predátory nebo kořist levou stranou svého zorného pole,“ vysvětlují autoři studie. „Vzhledem k tomu, že pravá hemisféra má pokročilé prostorové schopnosti a dokáže rychle koordinovat rychlý útěk a možná i lovecké funkce, spánek na levé straně je z hlediska evoluce výhodný pro přežití.“

U savců, jako jsou kočky, totiž ovládá pravá mozková hemisféra levé zorné pole, prostorové povědomí a rychlé reakce na hrozby. Spánek na levé straně umožňuje, aby pravá hemisféra kočičího mozku byla pohotově k dispozici pro identifikaci a koordinaci rychlého útěku, tvrdí vědci.

Studie má slabiny

Autoři připouštějí, že tento závěr není definitivní, považují ho spíše za pracovní – rádi by ho vystavili dalším možnostem tím, že se podívají i na další možná vysvětlení a možné faktory.

Za největší slabinu svého výzkumu pokládají fakt, že nic nevědí o kočkách na videích. Právě to mohlo hrát roli: například to, jestli jde o pravácké nebo levácké kočky, by mohlo mít významný vliv. Tyto šelmy totiž podobně jako lidé mívají jednu končetinu dominantnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 13 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 15 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 17 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 21 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
25. 2. 2026

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
25. 2. 2026
Načítání...