Kočky cítí smutek za mrtvé, naznačuje studie

Kočky jsou občas považovány za bezcitné, jen napůl domestikované a vůči lidem vypočítavé. Podle nové studie, která vychází z rozhovorů vědců se stovkami majitelů těchto zvířat, to ale neodpovídá realitě. Z výzkumu kočky vycházejí jako citliví a „empatičtí“ tvorové schopní cítit smutek.

Studie vyšla v odborném časopise Applied Animal Behavior Science. Její autoři v ní získali odpovědi více než čtyř stovek majitelů koček, kteří někdy v minulosti, když už kočku vlastnili, přišli o jiného domácího mazlíčka. Vědce zajímalo, jestli se kočkám po této smrti nějak změnilo chování, a to krátkodobě, i dlouhodobě. Autoři připouštějí, že metoda není ani zdaleka dokonalá; pochopitelně ji ovlivňují lidské emoce majitelů. Existuje tu tedy možnost, že lidé přenášeli vlastní smutek ze ztráty zvířete na kočku – některá data získaná ze studie tuto interpretaci naznačují.

Ale nic lepšího není k dispozici – experiment, kde by přírodovědci zabíjeli stovky psů a koček, není z etického hlediska dost dobře představitelný. Takže si biologové musejí vystačit s tím, co mají.

Podle výsledků, které vědci porovnávali se staršími výzkumy, jež sledovaly za podobných okolností jiné druhy zvířat, může u koček docházet k projevům „truchlení“. Tedy jejich změny chování byly značně podobné tomu, co dříve jiní vědci viděli u psů, jimž zemřelo nějaké blízké zvíře.

Mezi tyto projevy patří nejčastěji poruchy spánku a příjmu potravy, ale také sociální poruchy – kočky pak výrazně více (nebo méně) vyhledávaly lidskou pozornost. Vědci se ale setkali i s tím, kdy kočky hledaly své ztracené zvířecí „přátele“, a to občas i značně nutkavě. Autoři práce dokonce našli i jednu přímou úměru: čím déle kočky žily se svým ztraceným společníkem nebo čím pozitivnější byl jejich vzájemný vztah, tím více se u nich projevovaly známky smutku. Přibližně dvě třetiny koček v této studii žily dohromady s jinými kočkami, ale jedna třetina žila se psy.

Autoři neříkají, že kočičí truchlení je nyní jasně popsaný a doložený fenomén. Jde teprve o druhý výzkum, který se tématu věnoval, takže poznání tohoto jevu je teprve v začátcích. Vědci by ale rádi v jeho výzkumu chtěli pokračovat, už jen proto, že kočky se stále častěji stávají domácími mazlíčky.

Zvířata a cit k zemřelým

Vědci už dávno nepokládají zvířata za neschopná podobné empatie, jakou má člověk. Biologové popsali stovky případů, kdy zvířata truchlila nad svými mrtvými; ví se o tom u delfínů, slonů, a zejména u primátů.

Velmi dojemný případ popsal nedávno zesnulý primatolog Frans de Waal. V zoo, kde pracoval, zemřela dominantní šimpanzí samice přezdívaná Máma, vědci nechali její tělo ve spací kleci s otevřenými dveřmi a tím nabídli celé kolonii lidoopů možnost podívat se na ně a dotknout se ho. Vědci přitom vše natáčeli. „Na videu vidíme, že samice projevovaly větší zájem než samci. Samci do těla většinou párkrát udeřili a tahali ho po zemi. Takové hrubé zacházení se může zdát nevhodné, nebylo nám ale neznámé: nejspíše se tak pokoušeli mrtvolu probudit,“ popisuje de Waal v knize Mámino poslední objetí.

„Samice se chovaly podobně,“ pokračuje vědec. „Zvedaly a pouštěly Máminu paži nebo nohu, nebo se jí dívaly do úst a ujišťovaly se, že nedýchá. Když ale jedna ze samic chtěla tělo popotáhnout, dostala ostře vynadáno od Geishy, Máminy adoptivní dcery. Na rozdíl od ostatních se Geisha nikdy neodešla najíst nebo bavit s ostatními a zůstávala neustále u těla. Chovala se jako my lidé na stráži u mrtvého.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
před 10 hhodinami

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
před 13 hhodinami

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
21. 9. 2026

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
21. 9. 2026

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
21. 9. 2026

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.