Kočky cítí smutek za mrtvé, naznačuje studie

Kočky jsou občas považovány za bezcitné, jen napůl domestikované a vůči lidem vypočítavé. Podle nové studie, která vychází z rozhovorů vědců se stovkami majitelů těchto zvířat, to ale neodpovídá realitě. Z výzkumu kočky vycházejí jako citliví a „empatičtí“ tvorové schopní cítit smutek.

Studie vyšla v odborném časopise Applied Animal Behavior Science. Její autoři v ní získali odpovědi více než čtyř stovek majitelů koček, kteří někdy v minulosti, když už kočku vlastnili, přišli o jiného domácího mazlíčka. Vědce zajímalo, jestli se kočkám po této smrti nějak změnilo chování, a to krátkodobě, i dlouhodobě. Autoři připouštějí, že metoda není ani zdaleka dokonalá; pochopitelně ji ovlivňují lidské emoce majitelů. Existuje tu tedy možnost, že lidé přenášeli vlastní smutek ze ztráty zvířete na kočku – některá data získaná ze studie tuto interpretaci naznačují.

Ale nic lepšího není k dispozici – experiment, kde by přírodovědci zabíjeli stovky psů a koček, není z etického hlediska dost dobře představitelný. Takže si biologové musejí vystačit s tím, co mají.

Podle výsledků, které vědci porovnávali se staršími výzkumy, jež sledovaly za podobných okolností jiné druhy zvířat, může u koček docházet k projevům „truchlení“. Tedy jejich změny chování byly značně podobné tomu, co dříve jiní vědci viděli u psů, jimž zemřelo nějaké blízké zvíře.

Mezi tyto projevy patří nejčastěji poruchy spánku a příjmu potravy, ale také sociální poruchy – kočky pak výrazně více (nebo méně) vyhledávaly lidskou pozornost. Vědci se ale setkali i s tím, kdy kočky hledaly své ztracené zvířecí „přátele“, a to občas i značně nutkavě. Autoři práce dokonce našli i jednu přímou úměru: čím déle kočky žily se svým ztraceným společníkem nebo čím pozitivnější byl jejich vzájemný vztah, tím více se u nich projevovaly známky smutku. Přibližně dvě třetiny koček v této studii žily dohromady s jinými kočkami, ale jedna třetina žila se psy.

Autoři neříkají, že kočičí truchlení je nyní jasně popsaný a doložený fenomén. Jde teprve o druhý výzkum, který se tématu věnoval, takže poznání tohoto jevu je teprve v začátcích. Vědci by ale rádi v jeho výzkumu chtěli pokračovat, už jen proto, že kočky se stále častěji stávají domácími mazlíčky.

Zvířata a cit k zemřelým

Vědci už dávno nepokládají zvířata za neschopná podobné empatie, jakou má člověk. Biologové popsali stovky případů, kdy zvířata truchlila nad svými mrtvými; ví se o tom u delfínů, slonů, a zejména u primátů.

Velmi dojemný případ popsal nedávno zesnulý primatolog Frans de Waal. V zoo, kde pracoval, zemřela dominantní šimpanzí samice přezdívaná Máma, vědci nechali její tělo ve spací kleci s otevřenými dveřmi a tím nabídli celé kolonii lidoopů možnost podívat se na ně a dotknout se ho. Vědci přitom vše natáčeli. „Na videu vidíme, že samice projevovaly větší zájem než samci. Samci do těla většinou párkrát udeřili a tahali ho po zemi. Takové hrubé zacházení se může zdát nevhodné, nebylo nám ale neznámé: nejspíše se tak pokoušeli mrtvolu probudit,“ popisuje de Waal v knize Mámino poslední objetí.

„Samice se chovaly podobně,“ pokračuje vědec. „Zvedaly a pouštěly Máminu paži nebo nohu, nebo se jí dívaly do úst a ujišťovaly se, že nedýchá. Když ale jedna ze samic chtěla tělo popotáhnout, dostala ostře vynadáno od Geishy, Máminy adoptivní dcery. Na rozdíl od ostatních se Geisha nikdy neodešla najíst nebo bavit s ostatními a zůstávala neustále u těla. Chovala se jako my lidé na stráži u mrtvého.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 1 hhodinou

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 2 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 15 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 20 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 21 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 22 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 23 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
včera v 06:30
Načítání...