Kočky cítí smutek za mrtvé, naznačuje studie

Kočky jsou občas považovány za bezcitné, jen napůl domestikované a vůči lidem vypočítavé. Podle nové studie, která vychází z rozhovorů vědců se stovkami majitelů těchto zvířat, to ale neodpovídá realitě. Z výzkumu kočky vycházejí jako citliví a „empatičtí“ tvorové schopní cítit smutek.

Studie vyšla v odborném časopise Applied Animal Behavior Science. Její autoři v ní získali odpovědi více než čtyř stovek majitelů koček, kteří někdy v minulosti, když už kočku vlastnili, přišli o jiného domácího mazlíčka. Vědce zajímalo, jestli se kočkám po této smrti nějak změnilo chování, a to krátkodobě, i dlouhodobě. Autoři připouštějí, že metoda není ani zdaleka dokonalá; pochopitelně ji ovlivňují lidské emoce majitelů. Existuje tu tedy možnost, že lidé přenášeli vlastní smutek ze ztráty zvířete na kočku – některá data získaná ze studie tuto interpretaci naznačují.

Ale nic lepšího není k dispozici – experiment, kde by přírodovědci zabíjeli stovky psů a koček, není z etického hlediska dost dobře představitelný. Takže si biologové musejí vystačit s tím, co mají.

Podle výsledků, které vědci porovnávali se staršími výzkumy, jež sledovaly za podobných okolností jiné druhy zvířat, může u koček docházet k projevům „truchlení“. Tedy jejich změny chování byly značně podobné tomu, co dříve jiní vědci viděli u psů, jimž zemřelo nějaké blízké zvíře.

Mezi tyto projevy patří nejčastěji poruchy spánku a příjmu potravy, ale také sociální poruchy – kočky pak výrazně více (nebo méně) vyhledávaly lidskou pozornost. Vědci se ale setkali i s tím, kdy kočky hledaly své ztracené zvířecí „přátele“, a to občas i značně nutkavě. Autoři práce dokonce našli i jednu přímou úměru: čím déle kočky žily se svým ztraceným společníkem nebo čím pozitivnější byl jejich vzájemný vztah, tím více se u nich projevovaly známky smutku. Přibližně dvě třetiny koček v této studii žily dohromady s jinými kočkami, ale jedna třetina žila se psy.

Autoři neříkají, že kočičí truchlení je nyní jasně popsaný a doložený fenomén. Jde teprve o druhý výzkum, který se tématu věnoval, takže poznání tohoto jevu je teprve v začátcích. Vědci by ale rádi v jeho výzkumu chtěli pokračovat, už jen proto, že kočky se stále častěji stávají domácími mazlíčky.

Zvířata a cit k zemřelým

Vědci už dávno nepokládají zvířata za neschopná podobné empatie, jakou má člověk. Biologové popsali stovky případů, kdy zvířata truchlila nad svými mrtvými; ví se o tom u delfínů, slonů, a zejména u primátů.

Velmi dojemný případ popsal nedávno zesnulý primatolog Frans de Waal. V zoo, kde pracoval, zemřela dominantní šimpanzí samice přezdívaná Máma, vědci nechali její tělo ve spací kleci s otevřenými dveřmi a tím nabídli celé kolonii lidoopů možnost podívat se na ně a dotknout se ho. Vědci přitom vše natáčeli. „Na videu vidíme, že samice projevovaly větší zájem než samci. Samci do těla většinou párkrát udeřili a tahali ho po zemi. Takové hrubé zacházení se může zdát nevhodné, nebylo nám ale neznámé: nejspíše se tak pokoušeli mrtvolu probudit,“ popisuje de Waal v knize Mámino poslední objetí.

„Samice se chovaly podobně,“ pokračuje vědec. „Zvedaly a pouštěly Máminu paži nebo nohu, nebo se jí dívaly do úst a ujišťovaly se, že nedýchá. Když ale jedna ze samic chtěla tělo popotáhnout, dostala ostře vynadáno od Geishy, Máminy adoptivní dcery. Na rozdíl od ostatních se Geisha nikdy neodešla najíst nebo bavit s ostatními a zůstávala neustále u těla. Chovala se jako my lidé na stráži u mrtvého.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 13 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...