Kočky požírají dva tisíce živočišných druhů, včetně stovek ohrožených

Kočky jsou sice zbožňovanými společníky lidí, ale také velmi efektivními zabijáky. Podle nové studie univerzity v americkém Auburnu žerou více než dva tisíce druhů živočichů po celém světě, včetně stovek ohrožených.

Od domestikace před asi devíti tisíci lety se kočky domácí rozšířily na všechny kontinenty kromě Antarktidy. V článku zveřejněném v odborném časopise Nature Communications je biologové označují za „jeden z nejproblematičtějších invazních druhů na světě“. Na jídelníčku mají ptáky, savce, hmyz a plazy, z nichž je 17 procent chráněných.

Celkem kočky konzumují 981 druhů ptáků, 463 druhů plazů a 431 druhů savců, což představuje přibližně devadesát procent jejich jídelníčku. Dále bylo zjištěno, že se živí 119 druhy hmyzu a 57 druhy obojživelníků.

Kočky škodí zejména na ostrovech, kde sežerou třikrát více druhů, které jsou chráněné, než na kontinentech. Je například známo, že sežraly druhy, které jsou dnes ve volné přírodě vyhubené, mimo jiné pokřovníka ostrovního či křepelku novozélandskou.

Jejich vliv na volně žijící živočichy vyvolal na Novém Zélandu ostrou debatu, v níž jeden politik vede kampaň za jejich úplné vyhubení, a kontroverze se rozpoutala i kvůli soutěžím, které nabádaly děti ke střílení koček.

Odhaduje se, že jen v Austrálii kočky ročně zabijí více než 300 milionů zvířat, a skupiny na ochranu přírody vyzývají k tomu, aby byly drženy doma. Na některých místech byly zavedeny zákazy chovu koček. Město Walldorf na jihozápadě Německa lidem nařídilo, aby tyto mazlíčky na jaře po dobu tří měsíců zavírali uvnitř, aby ochránili ohroženou populaci chocholoušů obecných, kteří se v té době rozmnožují.

Studie zjistila, že kočky žerou přibližně devět procent známých druhů ptáků, šest procent známých druhů savců a čtyři procenta známých druhů plazů. „Kočky z velké části jedí to, co je přítomno,“ napsali vědci. „Pokud některý druh v analýze jídelníčku chybí, je pravděpodobné, že kořist buď chybí, nebo je v okolním prostředí vzácná,“ dodali.

K těmto údajům vědci dospěli na základě procházení stovek existujících studií. Domnívají se, že jejich konečné odhady jsou konzervativní a s pokračujícím výzkumem se budou zvyšovat. Jejich studie se zabývala volně se pohybujícími kočkami domácími a kvantifikovali v ní jejich jídelníček v globálním měřítku.

„Připínání zvonečků na obojky a držení koček přes noc uvnitř jsou jednoduché způsoby, jak snížit počet ulovených volně žijících ptáků a dalších volně žijících živočichů,“ uvedl mluvčí britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSBP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 1 hhodinou

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 23 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...