Kočky požírají dva tisíce živočišných druhů, včetně stovek ohrožených

Kočky jsou sice zbožňovanými společníky lidí, ale také velmi efektivními zabijáky. Podle nové studie univerzity v americkém Auburnu žerou více než dva tisíce druhů živočichů po celém světě, včetně stovek ohrožených.

Od domestikace před asi devíti tisíci lety se kočky domácí rozšířily na všechny kontinenty kromě Antarktidy. V článku zveřejněném v odborném časopise Nature Communications je biologové označují za „jeden z nejproblematičtějších invazních druhů na světě“. Na jídelníčku mají ptáky, savce, hmyz a plazy, z nichž je 17 procent chráněných.

Celkem kočky konzumují 981 druhů ptáků, 463 druhů plazů a 431 druhů savců, což představuje přibližně devadesát procent jejich jídelníčku. Dále bylo zjištěno, že se živí 119 druhy hmyzu a 57 druhy obojživelníků.

Kočky škodí zejména na ostrovech, kde sežerou třikrát více druhů, které jsou chráněné, než na kontinentech. Je například známo, že sežraly druhy, které jsou dnes ve volné přírodě vyhubené, mimo jiné pokřovníka ostrovního či křepelku novozélandskou.

Jejich vliv na volně žijící živočichy vyvolal na Novém Zélandu ostrou debatu, v níž jeden politik vede kampaň za jejich úplné vyhubení, a kontroverze se rozpoutala i kvůli soutěžím, které nabádaly děti ke střílení koček.

Odhaduje se, že jen v Austrálii kočky ročně zabijí více než 300 milionů zvířat, a skupiny na ochranu přírody vyzývají k tomu, aby byly drženy doma. Na některých místech byly zavedeny zákazy chovu koček. Město Walldorf na jihozápadě Německa lidem nařídilo, aby tyto mazlíčky na jaře po dobu tří měsíců zavírali uvnitř, aby ochránili ohroženou populaci chocholoušů obecných, kteří se v té době rozmnožují.

Studie zjistila, že kočky žerou přibližně devět procent známých druhů ptáků, šest procent známých druhů savců a čtyři procenta známých druhů plazů. „Kočky z velké části jedí to, co je přítomno,“ napsali vědci. „Pokud některý druh v analýze jídelníčku chybí, je pravděpodobné, že kořist buď chybí, nebo je v okolním prostředí vzácná,“ dodali.

K těmto údajům vědci dospěli na základě procházení stovek existujících studií. Domnívají se, že jejich konečné odhady jsou konzervativní a s pokračujícím výzkumem se budou zvyšovat. Jejich studie se zabývala volně se pohybujícími kočkami domácími a kvantifikovali v ní jejich jídelníček v globálním měřítku.

„Připínání zvonečků na obojky a držení koček přes noc uvnitř jsou jednoduché způsoby, jak snížit počet ulovených volně žijících ptáků a dalších volně žijících živočichů,“ uvedl mluvčí britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSBP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled