Kočky požírají dva tisíce živočišných druhů, včetně stovek ohrožených

Kočky jsou sice zbožňovanými společníky lidí, ale také velmi efektivními zabijáky. Podle nové studie univerzity v americkém Auburnu žerou více než dva tisíce druhů živočichů po celém světě, včetně stovek ohrožených.

Od domestikace před asi devíti tisíci lety se kočky domácí rozšířily na všechny kontinenty kromě Antarktidy. V článku zveřejněném v odborném časopise Nature Communications je biologové označují za „jeden z nejproblematičtějších invazních druhů na světě“. Na jídelníčku mají ptáky, savce, hmyz a plazy, z nichž je 17 procent chráněných.

Celkem kočky konzumují 981 druhů ptáků, 463 druhů plazů a 431 druhů savců, což představuje přibližně devadesát procent jejich jídelníčku. Dále bylo zjištěno, že se živí 119 druhy hmyzu a 57 druhy obojživelníků.

Kočky škodí zejména na ostrovech, kde sežerou třikrát více druhů, které jsou chráněné, než na kontinentech. Je například známo, že sežraly druhy, které jsou dnes ve volné přírodě vyhubené, mimo jiné pokřovníka ostrovního či křepelku novozélandskou.

Jejich vliv na volně žijící živočichy vyvolal na Novém Zélandu ostrou debatu, v níž jeden politik vede kampaň za jejich úplné vyhubení, a kontroverze se rozpoutala i kvůli soutěžím, které nabádaly děti ke střílení koček.

Odhaduje se, že jen v Austrálii kočky ročně zabijí více než 300 milionů zvířat, a skupiny na ochranu přírody vyzývají k tomu, aby byly drženy doma. Na některých místech byly zavedeny zákazy chovu koček. Město Walldorf na jihozápadě Německa lidem nařídilo, aby tyto mazlíčky na jaře po dobu tří měsíců zavírali uvnitř, aby ochránili ohroženou populaci chocholoušů obecných, kteří se v té době rozmnožují.

Studie zjistila, že kočky žerou přibližně devět procent známých druhů ptáků, šest procent známých druhů savců a čtyři procenta známých druhů plazů. „Kočky z velké části jedí to, co je přítomno,“ napsali vědci. „Pokud některý druh v analýze jídelníčku chybí, je pravděpodobné, že kořist buď chybí, nebo je v okolním prostředí vzácná,“ dodali.

K těmto údajům vědci dospěli na základě procházení stovek existujících studií. Domnívají se, že jejich konečné odhady jsou konzervativní a s pokračujícím výzkumem se budou zvyšovat. Jejich studie se zabývala volně se pohybujícími kočkami domácími a kvantifikovali v ní jejich jídelníček v globálním měřítku.

„Připínání zvonečků na obojky a držení koček přes noc uvnitř jsou jednoduché způsoby, jak snížit počet ulovených volně žijících ptáků a dalších volně žijících živočichů,“ uvedl mluvčí britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSBP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 7 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 8 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 11 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 13 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...