Kočky požírají dva tisíce živočišných druhů, včetně stovek ohrožených

Kočky jsou sice zbožňovanými společníky lidí, ale také velmi efektivními zabijáky. Podle nové studie univerzity v americkém Auburnu žerou více než dva tisíce druhů živočichů po celém světě, včetně stovek ohrožených.

Od domestikace před asi devíti tisíci lety se kočky domácí rozšířily na všechny kontinenty kromě Antarktidy. V článku zveřejněném v odborném časopise Nature Communications je biologové označují za „jeden z nejproblematičtějších invazních druhů na světě“. Na jídelníčku mají ptáky, savce, hmyz a plazy, z nichž je 17 procent chráněných.

Celkem kočky konzumují 981 druhů ptáků, 463 druhů plazů a 431 druhů savců, což představuje přibližně devadesát procent jejich jídelníčku. Dále bylo zjištěno, že se živí 119 druhy hmyzu a 57 druhy obojživelníků.

Kočky škodí zejména na ostrovech, kde sežerou třikrát více druhů, které jsou chráněné, než na kontinentech. Je například známo, že sežraly druhy, které jsou dnes ve volné přírodě vyhubené, mimo jiné pokřovníka ostrovního či křepelku novozélandskou.

Jejich vliv na volně žijící živočichy vyvolal na Novém Zélandu ostrou debatu, v níž jeden politik vede kampaň za jejich úplné vyhubení, a kontroverze se rozpoutala i kvůli soutěžím, které nabádaly děti ke střílení koček.

Odhaduje se, že jen v Austrálii kočky ročně zabijí více než 300 milionů zvířat, a skupiny na ochranu přírody vyzývají k tomu, aby byly drženy doma. Na některých místech byly zavedeny zákazy chovu koček. Město Walldorf na jihozápadě Německa lidem nařídilo, aby tyto mazlíčky na jaře po dobu tří měsíců zavírali uvnitř, aby ochránili ohroženou populaci chocholoušů obecných, kteří se v té době rozmnožují.

Studie zjistila, že kočky žerou přibližně devět procent známých druhů ptáků, šest procent známých druhů savců a čtyři procenta známých druhů plazů. „Kočky z velké části jedí to, co je přítomno,“ napsali vědci. „Pokud některý druh v analýze jídelníčku chybí, je pravděpodobné, že kořist buď chybí, nebo je v okolním prostředí vzácná,“ dodali.

K těmto údajům vědci dospěli na základě procházení stovek existujících studií. Domnívají se, že jejich konečné odhady jsou konzervativní a s pokračujícím výzkumem se budou zvyšovat. Jejich studie se zabývala volně se pohybujícími kočkami domácími a kvantifikovali v ní jejich jídelníček v globálním měřítku.

„Připínání zvonečků na obojky a držení koček přes noc uvnitř jsou jednoduché způsoby, jak snížit počet ulovených volně žijících ptáků a dalších volně žijících živočichů,“ uvedl mluvčí britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSBP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...