Volně žijící kočky jsou hrozbou pro veřejné zdraví, mohou šířit řadu nemocí

Jak ukázala pandemie covidu, jedním z největších rizik pro lidské zdraví jsou zoonózy – tedy nemoci přenášené ze zvířat na lidi. Podle nových studií v přenosu těchto chorob hrají nečekaně velkou roli domácí kočky.

Podle mnoha studií bude zoonóz přibývat – důvodů je spousta, od klimatických změn, které nutí zvířata migrovat za vhodnějším podnebím, přes zasahování do dříve panenské přírody až po stále častější obchodování s volně žijícími zvířaty.

Výzkum Amy a Scotta Willsonových z University of British Columbia došel k závěru, že další problémy si lidstvo způsobuje i kvůli domácím zvířatům, a to kočkám. 

Koček je příliš

Volně se pohybující kočky představují velký problém hlavně proto, jak velká je jejich populace. Nejlépe je jejich role šiřitelů nemocí prozkoumaná ohledně parazita Toxoplasma gondii (T. gondii), který napadá volně žijící zvířata i člověka. Většina lidí možná o toxoplazmóze slyšela jen od svých lékařů v době těhotenství nebo v článcích o parazitech „měnících mozek“.

T. gondii je ale celosvětově jedním z nejrozšířenějších zoonotických parazitů a odhaduje se, že postihuje asi 30 až 50 procent lidské populace. Infekce T. gondii mohou mít závažné a život ohrožující následky; platí to hlavně pro osoby se sníženou imunitou a kojence nakažené během těhotenství.

Toxoplasma gondii vytváří trvalé klidové tkáňové cysty ve svalové nebo nervové tkáni hostitele, takže může mít dopady i na jinak zdravé nakažené jedince. Chronické infekce toxoplasmou jsou spojovány s mnoha onemocněními včetně degenerativních neurologických nemocí, schizofrenie, a dokonce i rakoviny mozku. 

Dopadům tohoto parazita na změny lidského chování se věnuje i český vědec Jaroslav Flegr: 

61 minut
Jaroslav Flegr hostem Hyde parku civilizace
Zdroj: ČT24

Domácí kočky, ale i jiné divoké kočkovité šelmy, jakou jsou třeba lvi, jaguáři nebo pumy, vylučují do prostředí miliony vajíček T. gondii (takzvaných oocyst) prostřednictvím svých výkalů. Ty přetrvávají za příznivých podmínek ve vodě a v půdě po dobu až několika let a mohou se šířit na velké vzdálenosti.

Pokud jakýkoli teplokrevný živočich pozře oocystu – v kontaminované vodě, potravě nebo při konzumaci jiného zvířete –, může se nakazit.

Toxoplasma
Zdroj: ČT24

Podle Willsonových je domácích koček řádově více než všech ostatních kočkovitých šelem dohromady, takže i jejich vliv je větší – a navíc se násobí tím, v jak těsném kontaktu žijí nejen s lidmi, ale i s ostatními domácími zvířaty.

„Nedávno jsme testovali, jestli savci žijící v prostředí s vyšší hustotou domácích koček budou vykazovat i vyšší míru infekce T. gondii,“ popsali svůj výzkum vědci. „Na základě údajů z více než dvou stovek studií jsme prokázali, že volně žijící zvířata vyskytujcící se v oblastech s vyšší hustotou lidí opravdu vykazují vyšší míru infekce T. gondii,“ pokračují vědci.

Dospěli k závěru, že k této vyšší míře infekce dochází v důsledku kombinace dvou jevů: vysoké hustoty volně se pohybujících domácích koček produkujících infikované výkaly a ztráty přirozených stanovišť ostatních zvířat.

Přírodní ekosystémy totiž hrají důležitou roli při odstraňování T. gondii a dalších patogenů z cest, jimiž mohou člověka a jím domestikovaná zvířata napadat. „Klíčovým preventivním opatřením je proto zabránit kočkám lovit ve volné přírodě a současně obnovovat krajinu,“ doporučují výzkumníci.

Profesor Flegr: Toxoplazma proti rakovině
Zdroj: ČT24

Riziko vztekliny

Další nemocí, jejíž riziko zvyšují volně se pohybující kočky, je vzteklina. V Evropě je sice tento problém minimální, ale například ve Spojených státech jsou kočky nejčastějším domácím druhem pozitivním na tuto nemoc. 

Podle vědců totiž patří k oblíbené kořisti koček netopýři. Z covidové pandemie si asi každý pamatuje, že právě mezi netopýry, v jejich velkých a hustě obydlených koloniích, se vyskytuje obrovské množství nemocí – a vzteklina je jednou z nich.

Nedávný výzkum v Kanadě potvrdil, že volně pobíhající kočky jsou spojené s netopýry nakaženými vzteklinou. „V našem souboru dat jsme zaznamenali pět případů, kdy volně se pohybující kočky přinesly do domu netopýry, u kterých pak byla zjištěna vzteklina. Tato lovecká aktivita koček je samozřejmě značně nebezpečná pro lidi v domácnosti a je velmi jednoduchým vysvětlením řady případů nevysvětlitelných nákaz vzteklinou,“ upozorňují vědci.

Toto riziko je podle nich přímo úměrné tomu, jak často mohou kočky zabíjet netopýry – a bohužel je to činnost velmi běžná. „V našich datech máme příklad, kdy jedna volně se pohybující kočka zabila devět ohrožených netopýrů za jeden měsíc, v jiném záznamu kočka zase zabila čtrnáct netopýrů za jediný večer,“ upozorňují Willsonovi. 

Kromě toho, že takto kočky ohrožují lidi, způsobují tím samozřejmě i komplikace populacím netopýrů, z nichž mnohé jsou už ohrožené. 

Vzhledem k tomu, že kočky přinášejí domů jenom asi dvacet procent toho, co zabijí, jsou tyto zjištěné údaje o kořisti a vzteklině jen zkreslenou verzí reality – ve skutečnosti je podle vědců stav ještě mnohem horší. „Rozšíření vztekliny je u netopýrů sice nízké, nemoc jich má méně než jedno procento, ale v oblastech, kde kočky zabíjejí velké množství netopýrů, se riziko expozice vzteklině zvyšuje,“ doplňují Willsonovi.

Veterináři, ekologové, odborníci na veřejné zdraví i ochránci práv zvířat se shodují na tom, že volné pobíhání domácích koček je škodlivé nejen pro blaho samotných koček, ale i volně žijících zvířat a má negativní dopad na přírodu i lidské zdraví.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...