Volně žijící kočky jsou hrozbou pro veřejné zdraví, mohou šířit řadu nemocí

Jak ukázala pandemie covidu, jedním z největších rizik pro lidské zdraví jsou zoonózy – tedy nemoci přenášené ze zvířat na lidi. Podle nových studií v přenosu těchto chorob hrají nečekaně velkou roli domácí kočky.

Podle mnoha studií bude zoonóz přibývat – důvodů je spousta, od klimatických změn, které nutí zvířata migrovat za vhodnějším podnebím, přes zasahování do dříve panenské přírody až po stále častější obchodování s volně žijícími zvířaty.

Výzkum Amy a Scotta Willsonových z University of British Columbia došel k závěru, že další problémy si lidstvo způsobuje i kvůli domácím zvířatům, a to kočkám. 

Koček je příliš

Volně se pohybující kočky představují velký problém hlavně proto, jak velká je jejich populace. Nejlépe je jejich role šiřitelů nemocí prozkoumaná ohledně parazita Toxoplasma gondii (T. gondii), který napadá volně žijící zvířata i člověka. Většina lidí možná o toxoplazmóze slyšela jen od svých lékařů v době těhotenství nebo v článcích o parazitech „měnících mozek“.

T. gondii je ale celosvětově jedním z nejrozšířenějších zoonotických parazitů a odhaduje se, že postihuje asi 30 až 50 procent lidské populace. Infekce T. gondii mohou mít závažné a život ohrožující následky; platí to hlavně pro osoby se sníženou imunitou a kojence nakažené během těhotenství.

Toxoplasma gondii vytváří trvalé klidové tkáňové cysty ve svalové nebo nervové tkáni hostitele, takže může mít dopady i na jinak zdravé nakažené jedince. Chronické infekce toxoplasmou jsou spojovány s mnoha onemocněními včetně degenerativních neurologických nemocí, schizofrenie, a dokonce i rakoviny mozku. 

Dopadům tohoto parazita na změny lidského chování se věnuje i český vědec Jaroslav Flegr: 

Nahrávám video

Domácí kočky, ale i jiné divoké kočkovité šelmy, jakou jsou třeba lvi, jaguáři nebo pumy, vylučují do prostředí miliony vajíček T. gondii (takzvaných oocyst) prostřednictvím svých výkalů. Ty přetrvávají za příznivých podmínek ve vodě a v půdě po dobu až několika let a mohou se šířit na velké vzdálenosti.

Pokud jakýkoli teplokrevný živočich pozře oocystu – v kontaminované vodě, potravě nebo při konzumaci jiného zvířete –, může se nakazit.

Toxoplasma
Zdroj: ČT24

Podle Willsonových je domácích koček řádově více než všech ostatních kočkovitých šelem dohromady, takže i jejich vliv je větší – a navíc se násobí tím, v jak těsném kontaktu žijí nejen s lidmi, ale i s ostatními domácími zvířaty.

„Nedávno jsme testovali, jestli savci žijící v prostředí s vyšší hustotou domácích koček budou vykazovat i vyšší míru infekce T. gondii,“ popsali svůj výzkum vědci. „Na základě údajů z více než dvou stovek studií jsme prokázali, že volně žijící zvířata vyskytujcící se v oblastech s vyšší hustotou lidí opravdu vykazují vyšší míru infekce T. gondii,“ pokračují vědci.

Dospěli k závěru, že k této vyšší míře infekce dochází v důsledku kombinace dvou jevů: vysoké hustoty volně se pohybujících domácích koček produkujících infikované výkaly a ztráty přirozených stanovišť ostatních zvířat.

Přírodní ekosystémy totiž hrají důležitou roli při odstraňování T. gondii a dalších patogenů z cest, jimiž mohou člověka a jím domestikovaná zvířata napadat. „Klíčovým preventivním opatřením je proto zabránit kočkám lovit ve volné přírodě a současně obnovovat krajinu,“ doporučují výzkumníci.

Profesor Flegr: Toxoplazma proti rakovině
Zdroj: ČT24

Riziko vztekliny

Další nemocí, jejíž riziko zvyšují volně se pohybující kočky, je vzteklina. V Evropě je sice tento problém minimální, ale například ve Spojených státech jsou kočky nejčastějším domácím druhem pozitivním na tuto nemoc. 

Podle vědců totiž patří k oblíbené kořisti koček netopýři. Z covidové pandemie si asi každý pamatuje, že právě mezi netopýry, v jejich velkých a hustě obydlených koloniích, se vyskytuje obrovské množství nemocí – a vzteklina je jednou z nich.

Nedávný výzkum v Kanadě potvrdil, že volně pobíhající kočky jsou spojené s netopýry nakaženými vzteklinou. „V našem souboru dat jsme zaznamenali pět případů, kdy volně se pohybující kočky přinesly do domu netopýry, u kterých pak byla zjištěna vzteklina. Tato lovecká aktivita koček je samozřejmě značně nebezpečná pro lidi v domácnosti a je velmi jednoduchým vysvětlením řady případů nevysvětlitelných nákaz vzteklinou,“ upozorňují vědci.

Toto riziko je podle nich přímo úměrné tomu, jak často mohou kočky zabíjet netopýry – a bohužel je to činnost velmi běžná. „V našich datech máme příklad, kdy jedna volně se pohybující kočka zabila devět ohrožených netopýrů za jeden měsíc, v jiném záznamu kočka zase zabila čtrnáct netopýrů za jediný večer,“ upozorňují Willsonovi. 

Kromě toho, že takto kočky ohrožují lidi, způsobují tím samozřejmě i komplikace populacím netopýrů, z nichž mnohé jsou už ohrožené. 

Vzhledem k tomu, že kočky přinášejí domů jenom asi dvacet procent toho, co zabijí, jsou tyto zjištěné údaje o kořisti a vzteklině jen zkreslenou verzí reality – ve skutečnosti je podle vědců stav ještě mnohem horší. „Rozšíření vztekliny je u netopýrů sice nízké, nemoc jich má méně než jedno procento, ale v oblastech, kde kočky zabíjejí velké množství netopýrů, se riziko expozice vzteklině zvyšuje,“ doplňují Willsonovi.

Veterináři, ekologové, odborníci na veřejné zdraví i ochránci práv zvířat se shodují na tom, že volné pobíhání domácích koček je škodlivé nejen pro blaho samotných koček, ale i volně žijících zvířat a má negativní dopad na přírodu i lidské zdraví.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 14 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 15 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 17 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.