Kočky jsou nebezpečný invazivní druh, oznámila Polská akademie věd. Zaskočila tím veřejnost

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Wojciech Solarz, biolog z Polské akademie věd (PAN) přiznává, že nečekal vlnu rozhořčených reakcí, která se zvedla poté, co Ústav pro ochranu přírody kočku domácí zařadil na seznam invazivních druhů s pořadovým číslem 1787. Reakce veřejnosti podle něj mohou souviset s tím, jak věc vyložila média: některé články podle něj vyvolávaly dojem, že ústav vyzývá například k likvidaci toulavých koček.

Solarz připomíná, že vědci se ve stále větší míře shodují, že vzhledem k tomu, kolik ptáků a malých savců uloví, mají kočky domácí škodlivý vliv na druhovou rozmanitost. Ústav pro ochranu přírody na svých internetových stránkách také připomíná, že kočka zdomácněla asi před deseti tisíci lety na Blízkém východě.

„Proto z čistě vědecké perspektivy na území Evropy, a tedy také v Polsku, ji musíme považovat za nepůvodní druh,“ vysvětlil ústav v rámci nynější kontroverze.

Podle Solarze kočka domácí kritéria invazivního druhu splňuje „na sto procent“. Ústav pro ochranu přírody chovatelům doporučuje, aby svým kočičím mazlíčkům v době hnízdění ptáků omezili volný pohyb venku.

Veterinářka Dorota Sumińská, autorka knížky Šťastná kočka, v televizi TVN řekla, že za snižující se biodiverzitu může znečištění životního prostředí nebo fasády domů, do kterých narážejí ptáci. Na kočky se podle ní svaluje příliš velká část viny.

Kočičí kampaň

Polská Státní agentura pro ochranu přírody varovala před šířením „fake news“ v souvislosti s články o zařazení kočky domácí mezi invazivní druhy. Ujistila, že nejde o seznam polský ani unijní, a není tedy třeba ke kočkám přistupovat jako k „nepůvodnímu druhu představujícímu ohrožení pro Polsko nebo EU“.

Pro majitele těchto zvířat to znamená, že nemusejí mít povolení pro jejich chov, prodej nebo nákup. Ale i tento úřad chovatele upozornil, že jejich miláčci mohou představovat významné nebezpečí pro divoce žijící živočichy a že by je proto neměli pouštět ven bez „náležitého dohledu“.

Mezi invazivní druhy živočichů s významným dopadem na přírodu patří v Evropské unii například nutrie říční, psík mývalovitý nebo veverka popelavá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 18 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 20 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled