Kočky jsou nebezpečný invazivní druh, oznámila Polská akademie věd. Zaskočila tím veřejnost

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Wojciech Solarz, biolog z Polské akademie věd (PAN) přiznává, že nečekal vlnu rozhořčených reakcí, která se zvedla poté, co Ústav pro ochranu přírody kočku domácí zařadil na seznam invazivních druhů s pořadovým číslem 1787. Reakce veřejnosti podle něj mohou souviset s tím, jak věc vyložila média: některé články podle něj vyvolávaly dojem, že ústav vyzývá například k likvidaci toulavých koček.

Solarz připomíná, že vědci se ve stále větší míře shodují, že vzhledem k tomu, kolik ptáků a malých savců uloví, mají kočky domácí škodlivý vliv na druhovou rozmanitost. Ústav pro ochranu přírody na svých internetových stránkách také připomíná, že kočka zdomácněla asi před deseti tisíci lety na Blízkém východě.

„Proto z čistě vědecké perspektivy na území Evropy, a tedy také v Polsku, ji musíme považovat za nepůvodní druh,“ vysvětlil ústav v rámci nynější kontroverze.

Podle Solarze kočka domácí kritéria invazivního druhu splňuje „na sto procent“. Ústav pro ochranu přírody chovatelům doporučuje, aby svým kočičím mazlíčkům v době hnízdění ptáků omezili volný pohyb venku.

Veterinářka Dorota Sumińská, autorka knížky Šťastná kočka, v televizi TVN řekla, že za snižující se biodiverzitu může znečištění životního prostředí nebo fasády domů, do kterých narážejí ptáci. Na kočky se podle ní svaluje příliš velká část viny.

Kočičí kampaň

Polská Státní agentura pro ochranu přírody varovala před šířením „fake news“ v souvislosti s články o zařazení kočky domácí mezi invazivní druhy. Ujistila, že nejde o seznam polský ani unijní, a není tedy třeba ke kočkám přistupovat jako k „nepůvodnímu druhu představujícímu ohrožení pro Polsko nebo EU“.

Pro majitele těchto zvířat to znamená, že nemusejí mít povolení pro jejich chov, prodej nebo nákup. Ale i tento úřad chovatele upozornil, že jejich miláčci mohou představovat významné nebezpečí pro divoce žijící živočichy a že by je proto neměli pouštět ven bez „náležitého dohledu“.

Mezi invazivní druhy živočichů s významným dopadem na přírodu patří v Evropské unii například nutrie říční, psík mývalovitý nebo veverka popelavá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 10 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 17 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.