24 milionů kopyt tepajících savanou. Vědci popsali největší migraci antilop

Nahrávám video

Migraci šesti milionů antilop odhalil rozsáhlý letecký průzkum, který provedli experti v Jižním Súdánu. Podle nich se jedná o největší migraci suchozemských savců na Zemi. Počet živočichů, který se do tohoto přesunu zapojil, je téměř třikrát větší než při každoroční velké migraci mezi Tanzanií a Keňou, která zahrnuje asi dva miliony pakoňů, zeber a gazel. Zvířata přitom v Jižním Súdánu vydržela žít navzdory desetiletím válek a nestability.

„Tato velká migrace antilop na Nilu je podle našich údajů největší na Zemi. Převyšuje jakoukoli jinou známou migraci suchozemských savců na planetě,“ prohlásil Mike Fay, který v nevládní organizaci Africké parky působí jako koordinátor pro národní parky Bandingilo a Boma. Právě mezi nimi a etiopským státem Gambella se antilopy přesouvají, zřejmě za lepší pastvou.

V roce 2007 Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) odhadla, že migrace v Jižním Súdánu se týká asi 1,3 milionu zvířat. Organizace Africké parky, která pro jihosúdánskou vládu spravuje národní parky Bandingilo a Boma, se poté rozhodla provést přesnější součet s pomocí dokonalejší technologie a přístupu k větší oblasti.

Organizace k tomu využila dvě letadla s fotoaparáty, které byly naprogramované tak, aby každé dvě sekundy pořídily snímek. Na základě toho vzniklo 330 tisíc fotografií, jež následně prostudovali absolventi univerzity v jihosúdánské metropoli Jubě s pomocí softwaru na sčítání divoce žijících zvířat.

Pozorování probíhalo mezi 28. dubnem a 15. květnem loňského roku a zahrnovalo území o rozloze rovnající se téměř velikosti Řecka. Kromě antilop experti zdokumentovali i další druhy jako lvy, žirafy, buvoly a slony.

U migrujících antilop se převážně jednalo o antilopy červenohnědé (známé také pod názvem voduška kob), jejichž počet vědci odhadli na pět milionů. Zaznamenány byly také další tři druhy antilop – buvolec tiang (300 tisíc kusů), gazela mongalla (350 tisíc) a bahnivec severní (160 tisíc).

Tisíce kilometrů v nohách

Odborníci v rámci studie také navíc označili 126 živočichů 12 různých druhů, aby změřili vzdálenost, kterou během migrace urazili. Okroužkované antilopy červenohnědé zdolaly kolem 2000 kilometrů, což je podobná vzdálenost, která byla naměřena při migraci živočichů v Tanzanii a Keni. Delší cestu, 3200 kilometrů, podnikají při migraci karibu na Aljašce.

Podstatně větší počet zvířat než v Jižním Súdánu, i když ne suchozemských savců, migruje v Zambii. Ze západní Afriky do zambijského národního parku Kasanka totiž letí deset milionů kaloňů plavých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 28 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...