Trpasličí bornejští sloni se dostali na Červený seznam. Zbývá jich poslední tisícovka

Podle nové aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN se stal ohroženým slon bornejský. Hlavní příčinou je intenzivní lidská činnost v místech, kde tento druh ještě přežívá.

Ve volné přírodě jich zbývá ani ne tisícovka a v zoologických zahradách se téměř nechovají. Slon bornejský patří mezi nejmenší poddruhy chobotnatců. A za posledních sto let také rychle klesá velikost populace, hlavně kvůli kácení lesů na jeho rodném ostrově, které zničilo většinu jeho životního prostředí.

V posledních desetiletích byl pokles tak rychlý, že ho na Červeném seznamu ohrožených druhů při červnové aktualizaci zařadili do kategorie ohrožených tvorů. Podle vyjádření ekologů hlavně proto, že se sloni dostávají stále častěji do krajiny ovládané lidmi, a vystavují se tak více rizikům. Nedělají to ani tak proto, že by byli zvědavější, ale spíš kvůli tomu, jak rychle tam roste lidská populace a jak intenzivně člověk proniká do míst, kde dříve žili jen sloni.

A čím častěji se tato divoká inteligentní zvířata dostávají do zemědělské krajiny, tím větší je pravděpodobnost, že zničí úrodu – a chudí lidé, jež tak chobotnatci připraví o zdroje, se budou mstít. Budoucnost slonů bornejských ohrožuje i další úbytek jejich biotopů v důsledku rozvoje zemědělství (zejména palmového oleje), dřevařských plantáží, těžby a velkých infrastrukturních projektů, jako je například dálnice Pan Borneo Highway. Obavy vzbuzuje také pytláctví kvůli slonovině, náhodné požití agrochemikálií a srážky s vozidly.

„V posledních dvou desetiletích jsme byli svědky rozsáhlého úsilí o poznání a ochranu slonů bornejských. Tyto aktivity jsou nezbytné pro zajištění budoucnosti tohoto poddruhu a umožnění bezproblémového socioekonomického rozvoje oblastí, kde se sloni pohybují,“ uvedl Augustine Tuuga, ředitel odboru pro divokou přírodu v Sabahu a člen odborné skupiny IUCN pro slony indické, mezi něž sloni bornejští patří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 7 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 9 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 9 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 13 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled