Čech návrhem kvantového počítače vyhrál prestižní soutěž

Nápady odvážné tak, že zdolávají hranice lidského snu. To je základ soutěže Dream Chemistry Award, společného projektu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu fyzikální chemie Polské akademie věd (IChF PAS). Úspěch v soutěži se neměří počtem článků v renomovaných vědeckých časopisech, přihlášky posuzuje mezinárodní odborná komise hlavně podle toho, o jak originální vědecký projekt se jedná. Letos poprvé zvítězil český zástupce – Vít Svoboda z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha.

Vít Svoboda se stal nejprve prvním Čechem, který se dostal do finálové pětky, posléze i vítězem. Porotu zaujal revolučním nápadem: chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly.

Vít Svoboda
Zdroj: ÚOCHB AV ČR/Tomáš Belloň

Projekt přichází se zcela novým způsobem výpočtů, kde se využívá tvar molekul, spin elektronů, světlo a ultrarychlá optika. Sám autor k tomu podotýká: „Projekt jsem částečně upravil pro potřeby Dream Chemistry Award, ale vychází z myšlenek, které nosím v hlavě už delší dobu. Nominace mě motivovala tyto koncepty rozpracovat, rozšířit a přetvořit v ucelený a ambiciózní návrh. Příprava na soutěž mi pomohla ujasnit si směr, kterému bych se v budoucnu rád věnoval mnohem systematičtěji.“

Mladí a talentovaní

Vědecká soutěž je určená pro mladé vědce a vědkyně, od jejichž doktorátu uplynulo maximálně sedm let. Cílem je podpořit mladé talenty, aby se nevzdávaly snů v oblasti chemického výzkumu a v souvisejících oborech. Porota po nich nechce rutinu, ale neotřelá řešení problémů s globálním dopadem – zásadní je tedy prospěch, který by z takového objevu mělo celé lidské společenství.

Většina vědeckých cen se uděluje za to, co už laureáti udělali. V tomto případě se oceňují plány a sny. Vítězí takoví vědci a vědkyně, kteří představí nejodvážnější, a přesto reálné projekty. Bez odvahy se totiž zajímavá věda dělat nedá.
Jan Konvalinka, ředitel ÚOCHB

Soutěžící nominují jejich renomovaní a služebně starší kolegové a kolegyně ze světových vědeckých institucí. Pokud mladí výzkumníci nominaci přijmou a vypracují soutěžní práci, projdou hodnocením mezinárodní vědecké komise.

Organizátor české větve soutěže Pavel Jungwirth z ÚOCHB, který je u projektu od počátku spolupráce s polskou Akademií věd, říká: „Uspět v soutěži znamená předvést návrh chemického projektu, u kterého si člověk řekne: no, to je sen, a zároveň uvěří, že by se to mohlo podařit v praxi. V minulosti se vítězové rekrutovali z nejlepších světových univerzit, jako je Oxford, Cambridge nebo Harvard. Letos poprvé v historii soutěže vyhrál český vědec z místní univerzity, což beru jako dobré znamení, že se naše věda stává světovou.“

S hlavní cenou Dream Chemistry Award se pojí originální skleněná soška a odměna ve výši deset tisíc eur. Soutěž Dream Chemistry Award založil před deseti lety profesor Robert Hołyst z IChF PAS. V roce 2017 se do její organizace zapojil i ÚOCHB a od té doby se soutěž koná každoročně, střídavě v Praze a ve Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 7 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 8 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 12 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 15 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 16 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.