Virus SARS-CoV-2 proniká i do lidského mozku, prozradily pitvy

Analýza vzorků tkání z pitev lidí, kteří zemřeli na covid-19, ukázala, že virus SAR-CoV-2 se u nich rozšířil do celého těla – včetně mozku. Vydržel v nich až osm měsíců, popsal výzkum, jehož výsledky vyšly v časopise Nature.

Vědci z amerického Národního ústavu zdraví (NIH) testovali vzorky z pitev, které byly provedeny od dubna 2020 do března 2021. Pitvy byly zcela detailní, vědci prozkomali těla všemi existujícími metodami, které měli k dispozici. Celkem analyzovali 44 těl, u 11 z nich dokonce provedli rozsáhlý odběr vzorků nervového systému včetně mozku.

Životaschopný virus v různých orgánech

Všichni pitvaní pacienti zemřeli na covid-19 a žádný z nich nebyl očkován. Krevní plazma 38 pacientů byla pozitivní na SARS-CoV-2, u tří pacientů byla negativní a u dalších tří pacientů nebyla plazma k dispozici.

Třicet procent pacientů byly ženy, průměrný věk mrtvých byl 62,5 roku. Dvacet sedm pacientů (61,4 %) mělo tři nebo více komorbidit. Průměrně zemřeli 18,5 dne od vzniku příznaků.

Analýza ukázala, že SARS-CoV-2 podle očekávání primárně infikoval a poškozoval dýchací cesty a plicní tkáň. Patologové ale našli virovou RNA také v 84 dalších místech těla a tělních tekutinách. Současně se ukázalo, že RNA viru v tělech vydržela velmi dlouhou dobu – v jednom případě izolovali virovou RNA 230 dní po začátku příznaků u pacienta.

Virus proniká do mozku

Vědci našli virovou RNA a protein SARS-CoV-2 z 11 zkoumaných pacientů v hypotalamu a mozečku jednoho z nich a v míše a bazálních gangliích dalších dvou pacientů. Zjistili ale jen malé poškození mozkové tkáně „navzdory značné virové zátěži“.

Badatelé také izolovali životaschopný virus SARS-CoV-2 z různých tkání v dýchacích cestách i mimo ně, včetně srdce, lymfatických uzlin, gastrointestinálního traktu, nadledvinek a oka. Virus byl izolován z 25 z 55 testovaných vzorků (45 procent). 

Proč je tento výzkum důležitý

Autoři studie zdůrazňují, že jejich výzkum není nijak přelomový, ale přesto je velmi důležitý – potvzuje totiž kvalitními důkazy velké množství starších doměnek nebo teorií, jež doposud tak dobře doložené nebyly. Díky tomu se jim podařilo odhalit stopy viru na místech, kde to dřívější studie nedokázaly.

Hlavní autor studie Daniel Chertow uvedl, že dlouhou dobu „se v oboru soudilo, že SARS-CoV-2 je převážně respirační virus“. Když vloni mikrobiologové a patologové poprvé oznámili, že virus byl odhalen po celém těle, pomohlo to vědcům prozkoumat vztah mezi infikovanými tělesnými tkáněmi a „dlouhým covidem“ neboli příznaky, které přetrvávají týdny a měsíce po infekci.

Podle spoluautora práce Stephena Hewitta na tento výzkum naváže letos další, který bude podobným způsobem zkoumat zemřelé, kterí byli očkovaní nebo nakažení nejrůznějšími variantami, jež jsou považované za rizikové. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 17 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 20 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 20 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...