Vačice, křečci, zajíci. Virus SARS-CoV-2 je rozšířený mezi zvířaty, ukazuje studie

Virus, který způsobuje covid-19, je mezi zvířaty žijícími v blízkosti lidí rozšířený výrazně více, než vědci doposud tušili. Může to zlepšit jeho schopnost mutovat, upozorňuje nový výzkum.

Virus SARS-CoV-2, který je zodpovědný za nemoc covid-19, je rozšířený mezi spoustou volně žijících druhů zvířat. A to včetně šesti druhů, jež se vyskytují v blízkosti lidských sídel. Dalších pět druhů proti němu mělo protilátky, což svědčí o předchozím vystavení viru. Vědci přitom odhalili tento virus u čtyřiceti až šedesáti procent zástupců jednotlivých druhů.

Znamená to, že virus je nebezpečně blízko lidí, a přitom se může měnit podle druhů, na něž se přenáší. Tím může získat vlastnosti, jež ho mohou udělat problematičtějším pro člověka.

Výzkum, který vyšel na konci července v odborném časopise Nature Communications, popsal, že výskyt jednotlivých mutací u zvířat velmi přesně odpovídal tomu, jaké varianty v té době cirkulovaly u lidí. To potvrzuje, že se zvířata nakazila právě od lidí. Podle autorů bylo nejvíc viru SARS-CoV-2 nalezeno navíc u živočichů žijících v blízkosti turistických stezek a veřejných oblastí s vysokou návštěvností, což naznačuje, že virus přeskočil z člověka na volně žijící jedince.

Která zvířata jsou nejvíc nakažená

Vědci doporučují, aby se právě u volně žijících zvířat zvýšil dohled nad šířením viru. Včas by se tak dalo předejít tomu, aby se začala v nějaké populaci šířit potenciálně nebezpečná varianta, která by přinesla nemoc přenosnější, škodlivější nebo lépe odolávající očkování či přirozeným protilátkám. Současně ale studie přináší i jednu zprávu, která se dá pokládat za pozitivní: nenašel se zatím žádný důkaz o přenosu viru ze zvířat na člověka, což znamená, že se lidé nemusejí zbytečně obávat interakcí s volně žijícími živočichy.

Vědci testovali 23 běžných druhů žijících ve Virginii, přičemž u nich hledali jak aktivní infekce, tak i protilátky po předchozí nákaze. Známky viru našli u křečků bělonohých, vačic virginských, mývalů, svišťů lesních, králíků východoamerických a netopýrů rudohnědých. Nejzajímavější byl nález u jedné z vačic: virus u ní měl mutace, které zatím nejsou v žádné databázi a jež mohou mít potenciální vliv na to, jak virus ovlivňuje člověka a jeho imunitní reakci.

„Virus může přeskočit z člověka na volně žijící zvířata, když jsme s nimi v kontaktu,“ uvedla Carla Finkielsteinová z Franklinova institutu biomedicínského výzkumu, která na výzkumu pracovala. „Cílem viru je šířit se, aby přežil. Cílem viru je nakazit více lidí, ale očkování většinu lidí chrání. Virus se proto obrací na zvířata, přizpůsobuje se a mutuje, aby se mu dařilo v těchto nových hostitelích,“ doplňuje.

Důležité otázky

Tato studie podle autorů významně rozšiřuje počet zkoumaných druhů a poznatky o přenosu viru na volně žijící zvířata a mezi nimi. Údaje naznačují, že vystavení viru bylo u volně žijících živočichů značně rozšířené a že oblasti s vysokou lidskou aktivitou mohou sloužit jako kontaktní místa pro přenos mezi druhy.

Celkem autoři práce odebrali 798 vzorků od zvířat odchycených v terénu (a pak vypuštěných zpět) nebo léčených v rehabilitačních centrech.

Vědci si zatím nejsou jistí, jakým způsobem se virus přenesl z lidí na zvířata. Jednou z možností je odpadní voda, ale vědci se domnívají, že pravděpodobnějším zdrojem jsou odpadkové nádoby a vyhozené potraviny.

„Myslím, že hlavní výsledek je, že virus je v podstatě všudypřítomný,“ dodala Amanda Goldbergová, která se na výzkumu významně podílela. „Tato studie poukazuje na potenciálně velký rozsah hostitelů, které může virus SARS-CoV-2 v přírodě mít, a na to, jak může být rozšířený.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 2 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...