Vačice, křečci, zajíci. Virus SARS-CoV-2 je rozšířený mezi zvířaty, ukazuje studie

Virus, který způsobuje covid-19, je mezi zvířaty žijícími v blízkosti lidí rozšířený výrazně více, než vědci doposud tušili. Může to zlepšit jeho schopnost mutovat, upozorňuje nový výzkum.

Virus SARS-CoV-2, který je zodpovědný za nemoc covid-19, je rozšířený mezi spoustou volně žijících druhů zvířat. A to včetně šesti druhů, jež se vyskytují v blízkosti lidských sídel. Dalších pět druhů proti němu mělo protilátky, což svědčí o předchozím vystavení viru. Vědci přitom odhalili tento virus u čtyřiceti až šedesáti procent zástupců jednotlivých druhů.

Znamená to, že virus je nebezpečně blízko lidí, a přitom se může měnit podle druhů, na něž se přenáší. Tím může získat vlastnosti, jež ho mohou udělat problematičtějším pro člověka.

Výzkum, který vyšel na konci července v odborném časopise Nature Communications, popsal, že výskyt jednotlivých mutací u zvířat velmi přesně odpovídal tomu, jaké varianty v té době cirkulovaly u lidí. To potvrzuje, že se zvířata nakazila právě od lidí. Podle autorů bylo nejvíc viru SARS-CoV-2 nalezeno navíc u živočichů žijících v blízkosti turistických stezek a veřejných oblastí s vysokou návštěvností, což naznačuje, že virus přeskočil z člověka na volně žijící jedince.

Která zvířata jsou nejvíc nakažená

Vědci doporučují, aby se právě u volně žijících zvířat zvýšil dohled nad šířením viru. Včas by se tak dalo předejít tomu, aby se začala v nějaké populaci šířit potenciálně nebezpečná varianta, která by přinesla nemoc přenosnější, škodlivější nebo lépe odolávající očkování či přirozeným protilátkám. Současně ale studie přináší i jednu zprávu, která se dá pokládat za pozitivní: nenašel se zatím žádný důkaz o přenosu viru ze zvířat na člověka, což znamená, že se lidé nemusejí zbytečně obávat interakcí s volně žijícími živočichy.

Vědci testovali 23 běžných druhů žijících ve Virginii, přičemž u nich hledali jak aktivní infekce, tak i protilátky po předchozí nákaze. Známky viru našli u křečků bělonohých, vačic virginských, mývalů, svišťů lesních, králíků východoamerických a netopýrů rudohnědých. Nejzajímavější byl nález u jedné z vačic: virus u ní měl mutace, které zatím nejsou v žádné databázi a jež mohou mít potenciální vliv na to, jak virus ovlivňuje člověka a jeho imunitní reakci.

„Virus může přeskočit z člověka na volně žijící zvířata, když jsme s nimi v kontaktu,“ uvedla Carla Finkielsteinová z Franklinova institutu biomedicínského výzkumu, která na výzkumu pracovala. „Cílem viru je šířit se, aby přežil. Cílem viru je nakazit více lidí, ale očkování většinu lidí chrání. Virus se proto obrací na zvířata, přizpůsobuje se a mutuje, aby se mu dařilo v těchto nových hostitelích,“ doplňuje.

Důležité otázky

Tato studie podle autorů významně rozšiřuje počet zkoumaných druhů a poznatky o přenosu viru na volně žijící zvířata a mezi nimi. Údaje naznačují, že vystavení viru bylo u volně žijících živočichů značně rozšířené a že oblasti s vysokou lidskou aktivitou mohou sloužit jako kontaktní místa pro přenos mezi druhy.

Celkem autoři práce odebrali 798 vzorků od zvířat odchycených v terénu (a pak vypuštěných zpět) nebo léčených v rehabilitačních centrech.

Vědci si zatím nejsou jistí, jakým způsobem se virus přenesl z lidí na zvířata. Jednou z možností je odpadní voda, ale vědci se domnívají, že pravděpodobnějším zdrojem jsou odpadkové nádoby a vyhozené potraviny.

„Myslím, že hlavní výsledek je, že virus je v podstatě všudypřítomný,“ dodala Amanda Goldbergová, která se na výzkumu významně podílela. „Tato studie poukazuje na potenciálně velký rozsah hostitelů, které může virus SARS-CoV-2 v přírodě mít, a na to, jak může být rozšířený.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká vojenská družice SATurnin poprvé vyfotila Prahu

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.
před 1 hhodinou

Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.
před 6 hhodinami

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 20 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 21 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 21 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 23 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánovčera v 11:58

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
31. 3. 2025
Načítání...