Vačice, křečci, zajíci. Virus SARS-CoV-2 je rozšířený mezi zvířaty, ukazuje studie

Virus, který způsobuje covid-19, je mezi zvířaty žijícími v blízkosti lidí rozšířený výrazně více, než vědci doposud tušili. Může to zlepšit jeho schopnost mutovat, upozorňuje nový výzkum.

Virus SARS-CoV-2, který je zodpovědný za nemoc covid-19, je rozšířený mezi spoustou volně žijících druhů zvířat. A to včetně šesti druhů, jež se vyskytují v blízkosti lidských sídel. Dalších pět druhů proti němu mělo protilátky, což svědčí o předchozím vystavení viru. Vědci přitom odhalili tento virus u čtyřiceti až šedesáti procent zástupců jednotlivých druhů.

Znamená to, že virus je nebezpečně blízko lidí, a přitom se může měnit podle druhů, na něž se přenáší. Tím může získat vlastnosti, jež ho mohou udělat problematičtějším pro člověka.

Výzkum, který vyšel na konci července v odborném časopise Nature Communications, popsal, že výskyt jednotlivých mutací u zvířat velmi přesně odpovídal tomu, jaké varianty v té době cirkulovaly u lidí. To potvrzuje, že se zvířata nakazila právě od lidí. Podle autorů bylo nejvíc viru SARS-CoV-2 nalezeno navíc u živočichů žijících v blízkosti turistických stezek a veřejných oblastí s vysokou návštěvností, což naznačuje, že virus přeskočil z člověka na volně žijící jedince.

Která zvířata jsou nejvíc nakažená

Vědci doporučují, aby se právě u volně žijících zvířat zvýšil dohled nad šířením viru. Včas by se tak dalo předejít tomu, aby se začala v nějaké populaci šířit potenciálně nebezpečná varianta, která by přinesla nemoc přenosnější, škodlivější nebo lépe odolávající očkování či přirozeným protilátkám. Současně ale studie přináší i jednu zprávu, která se dá pokládat za pozitivní: nenašel se zatím žádný důkaz o přenosu viru ze zvířat na člověka, což znamená, že se lidé nemusejí zbytečně obávat interakcí s volně žijícími živočichy.

Vědci testovali 23 běžných druhů žijících ve Virginii, přičemž u nich hledali jak aktivní infekce, tak i protilátky po předchozí nákaze. Známky viru našli u křečků bělonohých, vačic virginských, mývalů, svišťů lesních, králíků východoamerických a netopýrů rudohnědých. Nejzajímavější byl nález u jedné z vačic: virus u ní měl mutace, které zatím nejsou v žádné databázi a jež mohou mít potenciální vliv na to, jak virus ovlivňuje člověka a jeho imunitní reakci.

„Virus může přeskočit z člověka na volně žijící zvířata, když jsme s nimi v kontaktu,“ uvedla Carla Finkielsteinová z Franklinova institutu biomedicínského výzkumu, která na výzkumu pracovala. „Cílem viru je šířit se, aby přežil. Cílem viru je nakazit více lidí, ale očkování většinu lidí chrání. Virus se proto obrací na zvířata, přizpůsobuje se a mutuje, aby se mu dařilo v těchto nových hostitelích,“ doplňuje.

Důležité otázky

Tato studie podle autorů významně rozšiřuje počet zkoumaných druhů a poznatky o přenosu viru na volně žijící zvířata a mezi nimi. Údaje naznačují, že vystavení viru bylo u volně žijících živočichů značně rozšířené a že oblasti s vysokou lidskou aktivitou mohou sloužit jako kontaktní místa pro přenos mezi druhy.

Celkem autoři práce odebrali 798 vzorků od zvířat odchycených v terénu (a pak vypuštěných zpět) nebo léčených v rehabilitačních centrech.

Vědci si zatím nejsou jistí, jakým způsobem se virus přenesl z lidí na zvířata. Jednou z možností je odpadní voda, ale vědci se domnívají, že pravděpodobnějším zdrojem jsou odpadkové nádoby a vyhozené potraviny.

„Myslím, že hlavní výsledek je, že virus je v podstatě všudypřítomný,“ dodala Amanda Goldbergová, která se na výzkumu významně podílela. „Tato studie poukazuje na potenciálně velký rozsah hostitelů, které může virus SARS-CoV-2 v přírodě mít, a na to, jak může být rozšířený.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 12 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 15 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 17 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...