Vačice, křečci, zajíci. Virus SARS-CoV-2 je rozšířený mezi zvířaty, ukazuje studie

Virus, který způsobuje covid-19, je mezi zvířaty žijícími v blízkosti lidí rozšířený výrazně více, než vědci doposud tušili. Může to zlepšit jeho schopnost mutovat, upozorňuje nový výzkum.

Virus SARS-CoV-2, který je zodpovědný za nemoc covid-19, je rozšířený mezi spoustou volně žijících druhů zvířat. A to včetně šesti druhů, jež se vyskytují v blízkosti lidských sídel. Dalších pět druhů proti němu mělo protilátky, což svědčí o předchozím vystavení viru. Vědci přitom odhalili tento virus u čtyřiceti až šedesáti procent zástupců jednotlivých druhů.

Znamená to, že virus je nebezpečně blízko lidí, a přitom se může měnit podle druhů, na něž se přenáší. Tím může získat vlastnosti, jež ho mohou udělat problematičtějším pro člověka.

Výzkum, který vyšel na konci července v odborném časopise Nature Communications, popsal, že výskyt jednotlivých mutací u zvířat velmi přesně odpovídal tomu, jaké varianty v té době cirkulovaly u lidí. To potvrzuje, že se zvířata nakazila právě od lidí. Podle autorů bylo nejvíc viru SARS-CoV-2 nalezeno navíc u živočichů žijících v blízkosti turistických stezek a veřejných oblastí s vysokou návštěvností, což naznačuje, že virus přeskočil z člověka na volně žijící jedince.

Která zvířata jsou nejvíc nakažená

Vědci doporučují, aby se právě u volně žijících zvířat zvýšil dohled nad šířením viru. Včas by se tak dalo předejít tomu, aby se začala v nějaké populaci šířit potenciálně nebezpečná varianta, která by přinesla nemoc přenosnější, škodlivější nebo lépe odolávající očkování či přirozeným protilátkám. Současně ale studie přináší i jednu zprávu, která se dá pokládat za pozitivní: nenašel se zatím žádný důkaz o přenosu viru ze zvířat na člověka, což znamená, že se lidé nemusejí zbytečně obávat interakcí s volně žijícími živočichy.

Vědci testovali 23 běžných druhů žijících ve Virginii, přičemž u nich hledali jak aktivní infekce, tak i protilátky po předchozí nákaze. Známky viru našli u křečků bělonohých, vačic virginských, mývalů, svišťů lesních, králíků východoamerických a netopýrů rudohnědých. Nejzajímavější byl nález u jedné z vačic: virus u ní měl mutace, které zatím nejsou v žádné databázi a jež mohou mít potenciální vliv na to, jak virus ovlivňuje člověka a jeho imunitní reakci.

„Virus může přeskočit z člověka na volně žijící zvířata, když jsme s nimi v kontaktu,“ uvedla Carla Finkielsteinová z Franklinova institutu biomedicínského výzkumu, která na výzkumu pracovala. „Cílem viru je šířit se, aby přežil. Cílem viru je nakazit více lidí, ale očkování většinu lidí chrání. Virus se proto obrací na zvířata, přizpůsobuje se a mutuje, aby se mu dařilo v těchto nových hostitelích,“ doplňuje.

Důležité otázky

Tato studie podle autorů významně rozšiřuje počet zkoumaných druhů a poznatky o přenosu viru na volně žijící zvířata a mezi nimi. Údaje naznačují, že vystavení viru bylo u volně žijících živočichů značně rozšířené a že oblasti s vysokou lidskou aktivitou mohou sloužit jako kontaktní místa pro přenos mezi druhy.

Celkem autoři práce odebrali 798 vzorků od zvířat odchycených v terénu (a pak vypuštěných zpět) nebo léčených v rehabilitačních centrech.

Vědci si zatím nejsou jistí, jakým způsobem se virus přenesl z lidí na zvířata. Jednou z možností je odpadní voda, ale vědci se domnívají, že pravděpodobnějším zdrojem jsou odpadkové nádoby a vyhozené potraviny.

„Myslím, že hlavní výsledek je, že virus je v podstatě všudypřítomný,“ dodala Amanda Goldbergová, která se na výzkumu významně podílela. „Tato studie poukazuje na potenciálně velký rozsah hostitelů, které může virus SARS-CoV-2 v přírodě mít, a na to, jak může být rozšířený.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 17 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 20 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 20 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...