O průběhu, úmrtnosti a chybách, které se staly během pandemie covidu-19 v Evropě nebo USA, je obrovské množství informací a ta největší selhání se i vyšetřují. O tom, jak probíhala pandemie v rozvojových zemích, se ví stále málo. Brání tomu tamní nedostatečná data, chyby v lékařské evidenci, někde dokonce i snaha tamních úředníků nebo vlád nedobrat se pravdy. Vědcům mnohdy trvá celé roky, než najdou dostatek věrohodných podkladů, aby dokázali namalovat pravdivý obraz vystihující realitu. To teď udělali v Indii.
Covid měl v Indii podle studie víc obětí, než říkala oficiální místa
Co se „za covidu“ dělo v miliardové Indii, západní svět nestíhal moc sledovat. Dostávaly se ven informace o tom, jak kolabují nemocnice, o intenzivních lockdownech, jež uvěznily miliony lidí, a také o dalších plísňových nemocech, které se k infekci covidem přidávaly. Ale jaké byly skutečné následky, to v záplavě detailů unikalo.
Střední délka života neboli naděje dožití (případně očekávaná délka života při narození) je statistický údaj udávající průměrný, tedy předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace. Vypočítává se podle složité matematické rovnice, která kombinuje statistická data s pravděpodobnostními.
Podle nové studie byl dopad pandemie covidu v Indii výrazně horší, než uváděly oficiální údaje – přičemž nejvíce se to projevilo u žen a různě marginalizovaných sociálních skupin. Autoři práce zdůrazňují jedno zásadní číslo: v roce 2020, kdy pandemie propukla, byla střední délka života v Indii o 2,6 roku kratší než v roce 2019.
Tvrdá data z Indie
Celkově byla úmrtnost v celé Indii v roce 2020 o sedmnáct procent vyšší než v roce 2019, což znamená 1,19 milionu nadměrných úmrtí. Tento extrapolovaný odhad je přibližně osmkrát vyšší než oficiální počet úmrtí na covid v Indii (148 738) a 1,5krát vyšší než odhady Světové zdravotnické organizace (750 tisíc) pro tento rok.
„Naše výsledky zpochybňují názor, že rok 2020 nebyl z hlediska dopadů a závažnosti covidové pandemie v Indii významný. Zatímco nárůstu úmrtnosti způsobenému delta variantou v roce 2021 byla věnována větší pozornost, naše studie odhaluje významný a nerovnoměrný nárůst úmrtnosti i v dřívějším období pandemie,“ uvedli autoři.
Kromě počtu zemřelých se vědci pokusili také zjistit, jak se proměnila takzvaná očekávaná délka života při narození, a to podle podle pohlaví a sociální skupiny. Zjistili, že pandemie měla v tomto ohledu nejhorší dopad na úmrtnost mladších věkových skupin, žen a také marginalizovaných sociálních skupin. Marginalizované sociální skupiny v Indii zaznamenaly větší pokles střední délky života než nejvíce privilegované sociální skupiny.
Kasty stále hrají roli
Zatímco u skupin hinduistů z vysokých kast došlo ke snížení střední délky života o 1,3 roku, u muslimů činila tato ztráta 5,4 roku a u obyvatel kmenového původu 4,1 roku. Tyto marginalizované kastovní a náboženské skupiny se už dříve potýkaly s velkým znevýhodněním v délce života – rozdíly pandemie jen prohloubila.
Studie také zjistila větší ztráty u žen ve srovnání s muži téměř ve všech indických sociálních skupinách a třídách. U žen tam došlo ke zkrácení střední délky života o 3,1 roku – tedy o jeden rok více než u mužů, u nichž došlo ke zkrácení střední délky života o 2,1 roku.
Tento vzorec se dá podle autorů vysvětlit nerovnostmi mezi pohlavími v oblasti zdravotní péče a rozdělování zdrojů v rámci domácností. Je ale ve významném kontrastu se vzorcem zjištěným v zemích s vysokými příjmy, kde byla během pandemie covidu nadměrná úmrtnost vyšší u mužů než u žen.
