Riziko dlouhého covidu podle vědců klesá, hlavní je očkování

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Dlouhý covid, soubor dlouhodobých komplikací spojených s nákazou virem SARS-CoV-2, stále ničí zdraví až příliš mnoha lidem. Ale této nemoci oproti počátku pandemie výrazně ubylo, konstatuje nový výzkum. Klíčovou roli v této změně podle něj hrají dva faktory: třicetiprocentní vliv hrají změny viru v průběhu času, sedmdesátiprocentní roli má očkování proti covidu.

„Tento výzkum, který ukazuje, jak klesá množství dlouhého covidu, představuje vzácnou příležitost, kdy mohu v souvislosti s tímto virem sdělit dobré zprávy,“ uvedl hlavní autor studie doktor Ziyad Al-Aly. „Tyto výsledky také ukazují pozitivní účinky očkování.“

Desetina s dlouhým covidem

Dlouhý covid se projevuje dechovými obtížemi, únavou a vyčerpáním. Objevuje se průměrně u deseti procent lidí, kteří se nakazí virem SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace oficiálně zdokumentovala více než 775 milionů případů onemocnění covidem-19, což by představovalo téměř 80 milionů lidí, jež někdy postihl dlouhý covid.

Autor studie Al-Aly se věnuje dlouhodobě výzkumu toho, jak covid postihuje různé orgány, včetně těch nejdůležitějších – srdce, mozek nebo ledviny. Přestože podle něj ještě není dlouhý covid minulostí a konec zdravotních problémů spojených s touto nemocí je zatím v nedohlednu, je obrat k lepšímu jasně pozorovatelný. Přesto varuje přes usnutím na vavřínech: „Nesmíme polevit v ostražitosti. To zahrnuje i každoroční očkování, protože právě to je klíčem k potlačení rizika dlouhého covidu. Pokud od očkování upustíme, riziko se pravděpodobně zase zvýší.“

Jeho tým analyzoval miliony lékařských záznamů v databázi vedené americkým ministerstvem pro záležitosti veteránů. Tento systém je vzhledem k velkému množství amerických zdravotních pojišťoven vůbec nejrozsáhlejším integrovaným systémem zdravotní péče v USA. Vědci se tak dostali k datům 441 583 veteránů, kteří se prokazatelně nakazili virem SARS-CoV-2, a dalších 4,7 milionu nenakažených veteránů. Údaje se týkaly období od 1. března 2020 do 31. ledna 2022.

Vědci rozdělili veterány do pěti skupin: neočkovaní, kteří se nakazili původní variantou covidu hned v roce 2020, variantou delta v roce 2021 a variantou omikron v roce 2022. Další dvě skupiny zahrnovaly veterány po vakcinaci, kteří chytili variantu delta, a očkované s variantou omikron. Proč ve studii nebyli žádní veteráni po vakcinaci nakažení původním kmenem? Protože v době, kdy se objevil, ještě očkování nebylo.

Pak vědci studovali, jak vysoká byla pravděpodobnost vzniku dlouhého covidu rok po nákaze u všech těchto pěti skupin.

Zjištění ukazují výhodu očkování

Nejvíc se dlouhý covid podle výzkumu objevoval u lidí, kteří se nakazili původním kmenem – tam to vedlo ke vzniku dlouhodobého zdravotního problému u 10,4 procenta infikovaných. Tento podíl se snížil na 9,5 procenta u neočkovaných nakažených deltou a na 7,7 procenta u omikronu.

Mezi očkovanými byla míra dlouhého covidu 5,3 procenta u delty a 3,5 procenta u omikronu.

„Je vidět jasný a významný rozdíl v riziku během éry delty a éry omikronu mezi očkovanými a neočkovanými,“ uvedl Al-Aly. „Pokud si tedy lidé myslí, že covid není nic hrozného, a rozhodnou se na očkování rezignovat, v podstatě tím zdvojnásobují riziko vzniku dlouhého covidu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 11 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...