Riziko dlouhého covidu podle vědců klesá, hlavní je očkování

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Dlouhý covid, soubor dlouhodobých komplikací spojených s nákazou virem SARS-CoV-2, stále ničí zdraví až příliš mnoha lidem. Ale této nemoci oproti počátku pandemie výrazně ubylo, konstatuje nový výzkum. Klíčovou roli v této změně podle něj hrají dva faktory: třicetiprocentní vliv hrají změny viru v průběhu času, sedmdesátiprocentní roli má očkování proti covidu.

„Tento výzkum, který ukazuje, jak klesá množství dlouhého covidu, představuje vzácnou příležitost, kdy mohu v souvislosti s tímto virem sdělit dobré zprávy,“ uvedl hlavní autor studie doktor Ziyad Al-Aly. „Tyto výsledky také ukazují pozitivní účinky očkování.“

Desetina s dlouhým covidem

Dlouhý covid se projevuje dechovými obtížemi, únavou a vyčerpáním. Objevuje se průměrně u deseti procent lidí, kteří se nakazí virem SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace oficiálně zdokumentovala více než 775 milionů případů onemocnění covidem-19, což by představovalo téměř 80 milionů lidí, jež někdy postihl dlouhý covid.

Autor studie Al-Aly se věnuje dlouhodobě výzkumu toho, jak covid postihuje různé orgány, včetně těch nejdůležitějších – srdce, mozek nebo ledviny. Přestože podle něj ještě není dlouhý covid minulostí a konec zdravotních problémů spojených s touto nemocí je zatím v nedohlednu, je obrat k lepšímu jasně pozorovatelný. Přesto varuje přes usnutím na vavřínech: „Nesmíme polevit v ostražitosti. To zahrnuje i každoroční očkování, protože právě to je klíčem k potlačení rizika dlouhého covidu. Pokud od očkování upustíme, riziko se pravděpodobně zase zvýší.“

Jeho tým analyzoval miliony lékařských záznamů v databázi vedené americkým ministerstvem pro záležitosti veteránů. Tento systém je vzhledem k velkému množství amerických zdravotních pojišťoven vůbec nejrozsáhlejším integrovaným systémem zdravotní péče v USA. Vědci se tak dostali k datům 441 583 veteránů, kteří se prokazatelně nakazili virem SARS-CoV-2, a dalších 4,7 milionu nenakažených veteránů. Údaje se týkaly období od 1. března 2020 do 31. ledna 2022.

Vědci rozdělili veterány do pěti skupin: neočkovaní, kteří se nakazili původní variantou covidu hned v roce 2020, variantou delta v roce 2021 a variantou omikron v roce 2022. Další dvě skupiny zahrnovaly veterány po vakcinaci, kteří chytili variantu delta, a očkované s variantou omikron. Proč ve studii nebyli žádní veteráni po vakcinaci nakažení původním kmenem? Protože v době, kdy se objevil, ještě očkování nebylo.

Pak vědci studovali, jak vysoká byla pravděpodobnost vzniku dlouhého covidu rok po nákaze u všech těchto pěti skupin.

Zjištění ukazují výhodu očkování

Nejvíc se dlouhý covid podle výzkumu objevoval u lidí, kteří se nakazili původním kmenem – tam to vedlo ke vzniku dlouhodobého zdravotního problému u 10,4 procenta infikovaných. Tento podíl se snížil na 9,5 procenta u neočkovaných nakažených deltou a na 7,7 procenta u omikronu.

Mezi očkovanými byla míra dlouhého covidu 5,3 procenta u delty a 3,5 procenta u omikronu.

„Je vidět jasný a významný rozdíl v riziku během éry delty a éry omikronu mezi očkovanými a neočkovanými,“ uvedl Al-Aly. „Pokud si tedy lidé myslí, že covid není nic hrozného, a rozhodnou se na očkování rezignovat, v podstatě tím zdvojnásobují riziko vzniku dlouhého covidu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...