Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

V nové studii, která vyšla v odborném časopisu Communications Medicine z rodiny Nature, se badatelé pokusili zjistit, jestli se to stále ještě vyplatí. Na základě analýzy skupiny 1745 švýcarských zdravotníků dospěli k tomu, že ne.

Ve studii se zkoumalo po dobu několika měsíců, jak očkování proti covidu ovlivnilo u zdravotníků pravděpodobnost vzniku „nemocí podobných chřipce“ a jak dlouhou dobu kvůli tomu strávili mimo zaměstnání.

„Studie zjistila, že ti, kteří nedávno dostali posilovací dávku vakcíny proti covidu-19, častěji hlásili příznaky a čerpali nemocenskou dovolenou. Naopak lidé, kteří dostali sezonní vakcínu proti chřipce, méně často hlásili příznaky nebo absenci v práci. Tyto výsledky naznačují, že posilovací dávky vakcíny proti covidu-19 nemusí v postpandemickém prostředí přinášet jasné krátkodobé výhody a mohou dokonce zvýšit riziko krátkodobého onemocnění,“ konstatují vědci.

Vědci zohlednili i předchozí nákazy covidem, které podle některých hypotéz mohly hrát nějakou roli ve slábnoucích výsledcích vakcín.

Výzva k dalšímu výzkumu

Autoři uvedli, že příčiny tohoto stavu neznají a o imunologických mechanismech mohou jenom spekulovat. Příčinou je fakt, že od účastníků nezískali žádné vzorky s buňkami, takže nemohli dále zkoumat mechanismy, které s největší pravděpodobností zahrnují buněčné imunitní cesty.

To samé je příčinou toho, že vědci označili nemoci, jimiž zdravotníci trpěli, „nemocemi podobnými chřipce“ – nebyli schopní určit, jakými chorobami opravdu trpěli.

Autoři upozorňují i na možnost různých zavádějících faktorů, takže vyzývají k dalšímu výzkumu, který potvrdí jejich výsledky a prozkoumá také možné imunologické mechanismy stojící za tímto jevem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 6 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...