Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

V nové studii, která vyšla v odborném časopisu Communications Medicine z rodiny Nature, se badatelé pokusili zjistit, jestli se to stále ještě vyplatí. Na základě analýzy skupiny 1745 švýcarských zdravotníků dospěli k tomu, že ne.

Ve studii se zkoumalo po dobu několika měsíců, jak očkování proti covidu ovlivnilo u zdravotníků pravděpodobnost vzniku „nemocí podobných chřipce“ a jak dlouhou dobu kvůli tomu strávili mimo zaměstnání.

„Studie zjistila, že ti, kteří nedávno dostali posilovací dávku vakcíny proti covidu-19, častěji hlásili příznaky a čerpali nemocenskou dovolenou. Naopak lidé, kteří dostali sezonní vakcínu proti chřipce, méně často hlásili příznaky nebo absenci v práci. Tyto výsledky naznačují, že posilovací dávky vakcíny proti covidu-19 nemusí v postpandemickém prostředí přinášet jasné krátkodobé výhody a mohou dokonce zvýšit riziko krátkodobého onemocnění,“ konstatují vědci.

Vědci zohlednili i předchozí nákazy covidem, které podle některých hypotéz mohly hrát nějakou roli ve slábnoucích výsledcích vakcín.

Výzva k dalšímu výzkumu

Autoři uvedli, že příčiny tohoto stavu neznají a o imunologických mechanismech mohou jenom spekulovat. Příčinou je fakt, že od účastníků nezískali žádné vzorky s buňkami, takže nemohli dále zkoumat mechanismy, které s největší pravděpodobností zahrnují buněčné imunitní cesty.

To samé je příčinou toho, že vědci označili nemoci, jimiž zdravotníci trpěli, „nemocemi podobnými chřipce“ – nebyli schopní určit, jakými chorobami opravdu trpěli.

Autoři upozorňují i na možnost různých zavádějících faktorů, takže vyzývají k dalšímu výzkumu, který potvrdí jejich výsledky a prozkoumá také možné imunologické mechanismy stojící za tímto jevem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...