Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

V nové studii, která vyšla v odborném časopisu Communications Medicine z rodiny Nature, se badatelé pokusili zjistit, jestli se to stále ještě vyplatí. Na základě analýzy skupiny 1745 švýcarských zdravotníků dospěli k tomu, že ne.

Ve studii se zkoumalo po dobu několika měsíců, jak očkování proti covidu ovlivnilo u zdravotníků pravděpodobnost vzniku „nemocí podobných chřipce“ a jak dlouhou dobu kvůli tomu strávili mimo zaměstnání.

„Studie zjistila, že ti, kteří nedávno dostali posilovací dávku vakcíny proti covidu-19, častěji hlásili příznaky a čerpali nemocenskou dovolenou. Naopak lidé, kteří dostali sezonní vakcínu proti chřipce, méně často hlásili příznaky nebo absenci v práci. Tyto výsledky naznačují, že posilovací dávky vakcíny proti covidu-19 nemusí v postpandemickém prostředí přinášet jasné krátkodobé výhody a mohou dokonce zvýšit riziko krátkodobého onemocnění,“ konstatují vědci.

Vědci zohlednili i předchozí nákazy covidem, které podle některých hypotéz mohly hrát nějakou roli ve slábnoucích výsledcích vakcín.

Výzva k dalšímu výzkumu

Autoři uvedli, že příčiny tohoto stavu neznají a o imunologických mechanismech mohou jenom spekulovat. Příčinou je fakt, že od účastníků nezískali žádné vzorky s buňkami, takže nemohli dále zkoumat mechanismy, které s největší pravděpodobností zahrnují buněčné imunitní cesty.

To samé je příčinou toho, že vědci označili nemoci, jimiž zdravotníci trpěli, „nemocemi podobnými chřipce“ – nebyli schopní určit, jakými chorobami opravdu trpěli.

Autoři upozorňují i na možnost různých zavádějících faktorů, takže vyzývají k dalšímu výzkumu, který potvrdí jejich výsledky a prozkoumá také možné imunologické mechanismy stojící za tímto jevem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 1 hhodinou

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 1 hhodinou

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 6 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
včera v 16:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.