Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.

Společnost tuto očkovací látku testovala na osmi tisících dobrovolnících. Ti byli rozdělení podle věku na skupinu 50 až 64 let a na starší. Právě tyto dvě části populace jsou oběma nemocemi nejzranitelnější, takže právě pro ně má očkování největší význam. Polovina dostala novou vakcínu, druhá dvě standardní schválené očkovací látky: proti covidu a chřipce.

Jednalo se už o třetí fázi klinické studie, takže očkování dostali lidé žijící normálním životem. Ukázalo se, že vakcína je bezpečná a nemá žádné rizikové vedlejší účinky – to nebylo nijak objevné, protože ke stejnému výsledku dospěla už dřívější druhá fáze testů této látky.

Významnější je, že očkovaní měli stejnou nebo vyšší imunitní odpověď než ti, kdo dostali dvě individuální vakcíny proti aktuálně se šířícím kmenům těchto virů. V průměru dopadla kombinovaná vakcína lépe než dvě individuální.

Testy nemusí stačit

I přes úspěšné testy může mít nový přípravek problémy se schvalováním ve Spojených státech. Vakcíny tam povoluje Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, v současné době vedené Robertem F. Kennedym mladším.

Tento úřad prošel v uplynulých měsících snižováním počtu zaměstnanců: podle březnového rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa by tam mělo celkem skončit 3500 pracovníků, tedy zhruba pětina.

Jednou ze změn, které tam pod novým politickým vedením přišly, je i tlak na přepracování procesu, jímž se schvalují vakcíny.

Kennedy totiž na začátku května oznámil, že bude požadovat, aby nové vakcíny byly testovány proti placebu, což mluvčí ministerstva označil za „radikální odklon od dosavadní praxe“. Tato změna politiky by nutila výrobce očkovacích látek, aby ve studiích polovina účastníků dostávala účinnou vakcínu a druhá jen zcela neúčinné placebo.

Ověření placebem

Tyto takzvané placebem kontrolované studie se běžně používají k testování bezpečnosti a účinnosti nových léků nebo vakcín, tímto způsobem byly například testované první očkovací látky proti covidu. Řada expertů ale označuje tento typ testů za neetický, pokud už existuje nějaká jiná vakcína, která se považuje za bezpečnou a účinnou.

Podle stanice ABC News je například nesmyslné, aby lékaři hledající účinnější očkování proti spalničkám tímto testováním vytvářeli skupinu, která nedostane žádnou vakcínu. Etičtější, jednodušší a lepší řešení je dát části dětí starou účinnou vakcínu a druhé části tu novou, potenciálně účinnější.

V této deklarované změně není zatím úplně jasné, co je to „nová vakcína“. Protože vakcíny proti covidu i sezonní chřipce existují už řadu let a nevyvíjejí se nové, jen se aktualizují ty staré tak, aby byly co nejúčinnější proti aktuálním a nebezpečným kmenům těchto virů.

„Komisař FDA Marty Makary uvedl, že významné aktualizace stávajících vakcín – jako jsou ty, které řeší sezonní změny kmenů nebo antigenní drift – mohou být považovány za ‚nové produkty‘ vyžadující další klinické hodnocení,“ řekl mluvčí ministerstva pro ABC News.

Mluvčí ale současně naznačil, že každoroční vakcíny proti chřipce se tato politika nemusí týkat, a označil ji za „vyzkoušenou a testovanou již více než osmdesát let“. Zda se to bude, či nebude týkat i nové kombinované vakcíny, zatím není jasné.

Podle agentury Reuters sice Moderna usilovala o schválení této nové látky už pro sezonu 2025/2026, na začátku května ale oznámila, že až do roku 2026 se o to snažit nebude.

Stejně nejasné je, jestli může mít nějaký dopad i osobní nedůvěra Kennedyho mladšího vůči očkovacím látkám založeným na mRNA. Už roku 2021 je označil za „nejvíc smrtící vakcíny, jaké kdy vznikly“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 9 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 13 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.