Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.

Společnost tuto očkovací látku testovala na osmi tisících dobrovolnících. Ti byli rozdělení podle věku na skupinu 50 až 64 let a na starší. Právě tyto dvě části populace jsou oběma nemocemi nejzranitelnější, takže právě pro ně má očkování největší význam. Polovina dostala novou vakcínu, druhá dvě standardní schválené očkovací látky: proti covidu a chřipce.

Jednalo se už o třetí fázi klinické studie, takže očkování dostali lidé žijící normálním životem. Ukázalo se, že vakcína je bezpečná a nemá žádné rizikové vedlejší účinky – to nebylo nijak objevné, protože ke stejnému výsledku dospěla už dřívější druhá fáze testů této látky.

Významnější je, že očkovaní měli stejnou nebo vyšší imunitní odpověď než ti, kdo dostali dvě individuální vakcíny proti aktuálně se šířícím kmenům těchto virů. V průměru dopadla kombinovaná vakcína lépe než dvě individuální.

Testy nemusí stačit

I přes úspěšné testy může mít nový přípravek problémy se schvalováním ve Spojených státech. Vakcíny tam povoluje Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, v současné době vedené Robertem F. Kennedym mladším.

Tento úřad prošel v uplynulých měsících snižováním počtu zaměstnanců: podle březnového rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa by tam mělo celkem skončit 3500 pracovníků, tedy zhruba pětina.

Jednou ze změn, které tam pod novým politickým vedením přišly, je i tlak na přepracování procesu, jímž se schvalují vakcíny.

Kennedy totiž na začátku května oznámil, že bude požadovat, aby nové vakcíny byly testovány proti placebu, což mluvčí ministerstva označil za „radikální odklon od dosavadní praxe“. Tato změna politiky by nutila výrobce očkovacích látek, aby ve studiích polovina účastníků dostávala účinnou vakcínu a druhá jen zcela neúčinné placebo.

Ověření placebem

Tyto takzvané placebem kontrolované studie se běžně používají k testování bezpečnosti a účinnosti nových léků nebo vakcín, tímto způsobem byly například testované první očkovací látky proti covidu. Řada expertů ale označuje tento typ testů za neetický, pokud už existuje nějaká jiná vakcína, která se považuje za bezpečnou a účinnou.

Podle stanice ABC News je například nesmyslné, aby lékaři hledající účinnější očkování proti spalničkám tímto testováním vytvářeli skupinu, která nedostane žádnou vakcínu. Etičtější, jednodušší a lepší řešení je dát části dětí starou účinnou vakcínu a druhé části tu novou, potenciálně účinnější.

V této deklarované změně není zatím úplně jasné, co je to „nová vakcína“. Protože vakcíny proti covidu i sezonní chřipce existují už řadu let a nevyvíjejí se nové, jen se aktualizují ty staré tak, aby byly co nejúčinnější proti aktuálním a nebezpečným kmenům těchto virů.

„Komisař FDA Marty Makary uvedl, že významné aktualizace stávajících vakcín – jako jsou ty, které řeší sezonní změny kmenů nebo antigenní drift – mohou být považovány za ‚nové produkty‘ vyžadující další klinické hodnocení,“ řekl mluvčí ministerstva pro ABC News.

Mluvčí ale současně naznačil, že každoroční vakcíny proti chřipce se tato politika nemusí týkat, a označil ji za „vyzkoušenou a testovanou již více než osmdesát let“. Zda se to bude, či nebude týkat i nové kombinované vakcíny, zatím není jasné.

Podle agentury Reuters sice Moderna usilovala o schválení této nové látky už pro sezonu 2025/2026, na začátku května ale oznámila, že až do roku 2026 se o to snažit nebude.

Stejně nejasné je, jestli může mít nějaký dopad i osobní nedůvěra Kennedyho mladšího vůči očkovacím látkám založeným na mRNA. Už roku 2021 je označil za „nejvíc smrtící vakcíny, jaké kdy vznikly“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 3 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 6 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 10 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 20 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...