Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.

Společnost tuto očkovací látku testovala na osmi tisících dobrovolnících. Ti byli rozdělení podle věku na skupinu 50 až 64 let a na starší. Právě tyto dvě části populace jsou oběma nemocemi nejzranitelnější, takže právě pro ně má očkování největší význam. Polovina dostala novou vakcínu, druhá dvě standardní schválené očkovací látky: proti covidu a chřipce.

Jednalo se už o třetí fázi klinické studie, takže očkování dostali lidé žijící normálním životem. Ukázalo se, že vakcína je bezpečná a nemá žádné rizikové vedlejší účinky – to nebylo nijak objevné, protože ke stejnému výsledku dospěla už dřívější druhá fáze testů této látky.

Významnější je, že očkovaní měli stejnou nebo vyšší imunitní odpověď než ti, kdo dostali dvě individuální vakcíny proti aktuálně se šířícím kmenům těchto virů. V průměru dopadla kombinovaná vakcína lépe než dvě individuální.

Testy nemusí stačit

I přes úspěšné testy může mít nový přípravek problémy se schvalováním ve Spojených státech. Vakcíny tam povoluje Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, v současné době vedené Robertem F. Kennedym mladším.

Tento úřad prošel v uplynulých měsících snižováním počtu zaměstnanců: podle březnového rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa by tam mělo celkem skončit 3500 pracovníků, tedy zhruba pětina.

Jednou ze změn, které tam pod novým politickým vedením přišly, je i tlak na přepracování procesu, jímž se schvalují vakcíny.

Kennedy totiž na začátku května oznámil, že bude požadovat, aby nové vakcíny byly testovány proti placebu, což mluvčí ministerstva označil za „radikální odklon od dosavadní praxe“. Tato změna politiky by nutila výrobce očkovacích látek, aby ve studiích polovina účastníků dostávala účinnou vakcínu a druhá jen zcela neúčinné placebo.

Ověření placebem

Tyto takzvané placebem kontrolované studie se běžně používají k testování bezpečnosti a účinnosti nových léků nebo vakcín, tímto způsobem byly například testované první očkovací látky proti covidu. Řada expertů ale označuje tento typ testů za neetický, pokud už existuje nějaká jiná vakcína, která se považuje za bezpečnou a účinnou.

Podle stanice ABC News je například nesmyslné, aby lékaři hledající účinnější očkování proti spalničkám tímto testováním vytvářeli skupinu, která nedostane žádnou vakcínu. Etičtější, jednodušší a lepší řešení je dát části dětí starou účinnou vakcínu a druhé části tu novou, potenciálně účinnější.

V této deklarované změně není zatím úplně jasné, co je to „nová vakcína“. Protože vakcíny proti covidu i sezonní chřipce existují už řadu let a nevyvíjejí se nové, jen se aktualizují ty staré tak, aby byly co nejúčinnější proti aktuálním a nebezpečným kmenům těchto virů.

„Komisař FDA Marty Makary uvedl, že významné aktualizace stávajících vakcín – jako jsou ty, které řeší sezonní změny kmenů nebo antigenní drift – mohou být považovány za ‚nové produkty‘ vyžadující další klinické hodnocení,“ řekl mluvčí ministerstva pro ABC News.

Mluvčí ale současně naznačil, že každoroční vakcíny proti chřipce se tato politika nemusí týkat, a označil ji za „vyzkoušenou a testovanou již více než osmdesát let“. Zda se to bude, či nebude týkat i nové kombinované vakcíny, zatím není jasné.

Podle agentury Reuters sice Moderna usilovala o schválení této nové látky už pro sezonu 2025/2026, na začátku května ale oznámila, že až do roku 2026 se o to snažit nebude.

Stejně nejasné je, jestli může mít nějaký dopad i osobní nedůvěra Kennedyho mladšího vůči očkovacím látkám založeným na mRNA. Už roku 2021 je označil za „nejvíc smrtící vakcíny, jaké kdy vznikly“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 9 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 10 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...