Studie šesti milionů lidí potvrdila, že vakcíny na principu mRNA jsou bezpečné

Vakcíny proti covidu-19 představují zatím nejlepší zbraň lidstva v boji s touto nemocí. Zejména ty na principu mRNA díky rychlosti vývoje a vysoké účinnosti znamenaly pro dostatečně proočkované země výrazné zlepšení situace. Vakcín bylo podáno už hodně přes miliardu, proto je možné, aby vědci v rozsáhlých studiích detailně popsali, jak vypadají reálná rizika očkovacích látek ve velkém vzorku populace.

Všechny schválené vakcíny byly testované jak ohledně jejich účinnosti, tak i jejich vedlejších účinků – a všechny těmito výzkumy na desítkách tisících dobrovolnících prošly. To znamená, že by se u nich neměly objevit silnější vedlejší účinky, které by převažovaly nad ochranou a tedy benefitem, který očkování představuje.

Od doby klinických zkoušek se vedou diskuse o vedlejších účincích, z nichž většina je u očkování běžná – od lokální bolesti v místě vpichu přes únavu až po nevolnost. Ty jsou dobře známé. Ale co závažnější vedlejší účinky, které mohou být natolik vzácné, že se na vzorku „pouhých“ desítek tisíc lidí nemohly objevit? Některé důležité odpovědi na tuto otázku přináší nový článek publikovaný v časopise JAMA.

Podle této studie to vypadá, že jak vakcíny Moderna, tak vakcíny Pfizer/BioNTech nevedou ke zvýšení závažných zdravotních následků. Výzkum prováděli vědci z federální a soukromé pojišťovny, kteří nemají střet zájmů – naopak v zájmu jejich institucí je znát rizika co nejlépe, protože za ně mohou platit.

Zabývali se třiadvaceti druhy závažných zdravotních problémů, které by se mohly po očkování teoreticky objevit – včetně srdečního infarktu, mrtvice, zánětu slepého střeva, tvorby krevních sraženin, Bellovy obrny a Guillainova-Barrého syndromu.

Miliony očkovaných

Autoři prozkoumali zdravotní záznamy 6,2 milionu osob šest týdnů po očkování. Výskyt závažných zdravotních následků pak porovnali mezi prvními třemi týdny a následnými třemi týdny po očkování. Nejrůznější závažné stavy se v jakékoliv populaci vyskytují neustále a běžně, takže jich i v této studii bylo hodně.

Ale nic nenasvědčovalo tomu, že by byly způsobeny vakcínou – výskyt žádného druhu závažných následků nebyl v prvních 21 dnech po očkování významně vyšší než ve 22. až 42. dnu po očkování. Tým také odhadl, že potvrzený počet anafylaktických příhod byl přibližně pět na milion aplikovaných dávek vakcíny.

I miliony jsou málo

Tato studie je sice povzbudivá, pokud jde o možné nežádoucí účinky, má ale závažná omezení. Tým předem upozorňuje, že síla statistické analýzy dřívějších údajů není tak dobrá ani silná, jak by bylo zapotřebí – tedy pořád je to ještě málo dat na opravdu přesvědčivé a zcela jednoznačné výsledky.

Podle autorů tento problém vyřeší až další údaje. Mohou totiž existovat specifické zdravotní problémy, které nebyly v této studii hodnoceny a které by mohly být důležité, nebo by některé mohly být opomenuty, pokud by se projevily déle než za šest týdnů studie. Současně ale platí, že u očkování je normální, že se vedlejší účinky objevují velmi krátce po podání injekce – tělo totiž přirozeně reaguje na něco nového.

Je také důležité si uvědomit, že se nejedná o studii dlouhodobých účinků a že výzkumníci mohou odhadovat pouze účinky, na které upozornili lékaři zúčastněných institucí, což přináší určitou míru společenského zkreslení.

Výzkum byl financován Centrem pro kontrolu nemocí v rámci projektu Vaccine Safety Datalink. Tato iniciativa, která byla zahájena v roce 1990, provádí výzkum důležitých otázek bezpečnosti vakcín u velkých populací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Slavný britský král z doby železné byl žena, tvrdí archeologové

Dlouhodobý výzkum britských archeologů dokazuje, že král, který pozval na Britské ostrovy Římany, byl ve skutečnosti královnou. Mají pro to rovnou několik argumentů.
před 1 hhodinou

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
před 13 hhodinami

Češi považují za hlavní výhodu energetické transformace nezávislost. Předběhli Evropu

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.
před 19 hhodinami

České děti se hýbou výrazně více, než je světový průměr. Problém je u dívek

Teenageři se celosvětově hýbají v průměru 2,7 dne týdně, čeští mladí jsou na tom ale výrazně lépe – pohybují se totiž více než čtyři dny týdně. Dostatek pohybu, tedy hodinu denně, má ale celkově jen přibližně každý sedmý dospívající na světě. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí.
před 22 hhodinami

Chrápání a zástavy dechu. Spánková apnoe ohrožuje i děti

Víc než třetina českých dětí a dospívajících trpí poruchami spánku nebo jeho vážným nedostatkem. Přibližně čtyři procenta dětí se potýkají s takzvanou obstrukční spánkovou apnoí, při které dochází k opakovaným zástavám dechu. Pokud se neléčí, může způsobovat poruchy chování a růstu, vysoký krevní tlak i další zdravotní komplikace.
včera v 07:40‌‌

VideoMedicína se stále zdokonaluje v odhalování vzácných onemocnění u novorozenců

Lékařům se daří stále častěji díky novorozeneckému screeningu odhalovat vzácná onemocnění už v prvních dnech života dítěte. Výzkum navíc přichází s novými diagnózami. Jejich brzké určení je klíčové pro kvalitu života nejmenších pacientů.
včera v 07:05‌‌

Klimatické extrémy ohrožují téměř 90 milionů vysídlených lidí, varuje OSN

Téměř 90 milionů lidí, kteří museli opustit své domovy, žije v zemích stále více ohrožovaných suchem, povodněmi a extrémními vedry. Vyplývá to z nové zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Organizace před klimatickým summitem COP31 podle agentury Reuters upozornila, že změna klimatu nejen zhoršuje životní podmínky uprchlíků, ale také komplikuje jejich návrat domů. Vyzvala proto k navýšení finanční pomoci nejohroženějším oblastem.
včera v 02:48‌‌

Katalyzátorem předběhl dobu. Konstruktér Jelínek oslavil sto let

Sté narozeniny oslavil konstruktér Oldřich Jelínek, který sestrojil první katalyzátor využívaný v praktickém provozu. Působil mimo jiné v děčínských strojírnách a chrudimské Transportě. Na svém kontě má také několik patentů a vynálezů, z nichž vycházeli konstruktéři dalších systémů.
5. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.