Vakcíny proti covidu-19 představují zatím nejlepší zbraň lidstva v boji s touto nemocí. Zejména ty na principu mRNA díky rychlosti vývoje a vysoké účinnosti znamenaly pro dostatečně proočkované země výrazné zlepšení situace. Vakcín bylo podáno už hodně přes miliardu, proto je možné, aby vědci v rozsáhlých studiích detailně popsali, jak vypadají reálná rizika očkovacích látek ve velkém vzorku populace.
Studie šesti milionů lidí potvrdila, že vakcíny na principu mRNA jsou bezpečné
Všechny schválené vakcíny byly testované jak ohledně jejich účinnosti, tak i jejich vedlejších účinků – a všechny těmito výzkumy na desítkách tisících dobrovolnících prošly. To znamená, že by se u nich neměly objevit silnější vedlejší účinky, které by převažovaly nad ochranou a tedy benefitem, který očkování představuje.
Od doby klinických zkoušek se vedou diskuse o vedlejších účincích, z nichž většina je u očkování běžná – od lokální bolesti v místě vpichu přes únavu až po nevolnost. Ty jsou dobře známé. Ale co závažnější vedlejší účinky, které mohou být natolik vzácné, že se na vzorku „pouhých“ desítek tisíc lidí nemohly objevit? Některé důležité odpovědi na tuto otázku přináší nový článek publikovaný v časopise JAMA.
Podle této studie to vypadá, že jak vakcíny Moderna, tak vakcíny Pfizer/BioNTech nevedou ke zvýšení závažných zdravotních následků. Výzkum prováděli vědci z federální a soukromé pojišťovny, kteří nemají střet zájmů – naopak v zájmu jejich institucí je znát rizika co nejlépe, protože za ně mohou platit.
Zabývali se třiadvaceti druhy závažných zdravotních problémů, které by se mohly po očkování teoreticky objevit – včetně srdečního infarktu, mrtvice, zánětu slepého střeva, tvorby krevních sraženin, Bellovy obrny a Guillainova-Barrého syndromu.
Miliony očkovaných
Autoři prozkoumali zdravotní záznamy 6,2 milionu osob šest týdnů po očkování. Výskyt závažných zdravotních následků pak porovnali mezi prvními třemi týdny a následnými třemi týdny po očkování. Nejrůznější závažné stavy se v jakékoliv populaci vyskytují neustále a běžně, takže jich i v této studii bylo hodně.
Ale nic nenasvědčovalo tomu, že by byly způsobeny vakcínou – výskyt žádného druhu závažných následků nebyl v prvních 21 dnech po očkování významně vyšší než ve 22. až 42. dnu po očkování. Tým také odhadl, že potvrzený počet anafylaktických příhod byl přibližně pět na milion aplikovaných dávek vakcíny.
I miliony jsou málo
Tato studie je sice povzbudivá, pokud jde o možné nežádoucí účinky, má ale závažná omezení. Tým předem upozorňuje, že síla statistické analýzy dřívějších údajů není tak dobrá ani silná, jak by bylo zapotřebí – tedy pořád je to ještě málo dat na opravdu přesvědčivé a zcela jednoznačné výsledky.
Podle autorů tento problém vyřeší až další údaje. Mohou totiž existovat specifické zdravotní problémy, které nebyly v této studii hodnoceny a které by mohly být důležité, nebo by některé mohly být opomenuty, pokud by se projevily déle než za šest týdnů studie. Současně ale platí, že u očkování je normální, že se vedlejší účinky objevují velmi krátce po podání injekce – tělo totiž přirozeně reaguje na něco nového.
Je také důležité si uvědomit, že se nejedná o studii dlouhodobých účinků a že výzkumníci mohou odhadovat pouze účinky, na které upozornili lékaři zúčastněných institucí, což přináší určitou míru společenského zkreslení.
Výzkum byl financován Centrem pro kontrolu nemocí v rámci projektu Vaccine Safety Datalink. Tato iniciativa, která byla zahájena v roce 1990, provádí výzkum důležitých otázek bezpečnosti vakcín u velkých populací.
