Biologové objevili u brazilských netopýrů neznámý koronavirus

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Vlastnost vychází z toho, že klíčová oblast viru (furinové štěpné místo na hrotovém proteinu), zodpovědná za schopnost napadat i lidské hostitele, se liší od SARS-CoV-2 pouze jedinou aminokyselinou. Vědci uvádějí, že i jiné koronaviry u netopýrů mají podobnou skladbu, což naznačuje, že se tato vlastnost objevuje relativně snadno.

Na základě analýzy je virus, který biologové pojmenovali „BRZ batCoV“, geneticky natolik odlišný, že představuje dosud neznámý podrod betakoronavirů.

Virus se podařilo vědcům odhalit, když v laboratořích analyzovali vzorky odebrané netopýrům kníratým během roku 2019.

„Vysoká rozmanitost virů u netopýrů je řadí mezi klíčové taxonomické skupiny pro sledování zoonotických onemocnění,“ napsali autoři ve studii, která byla zveřejněna na webových stránkách bioRxiv – neprošla tedy zatím ještě recenzním řízením. Důležité je, že vědci nezkoumali přímo nakažlivost viru, jen analyzovali jeho genetické předpoklady.

Koronaviry jako potenciální zdravotní hrozba

Řada expertů na veřejné zdraví varovala před koronaviry jako vážnou hrozbou ještě před vznikem pandemie covidu-19. Právě mezi betakoronaviry se totiž řadí i viry SARS a MERS, které způsobily menší epidemie v minulých desetiletích.

Všechny zmíněné viry spojuje několik vlastností. Vyskytují se u zvířat, která běžně infikují, ale většinou daleko od lidí – třeba u netopýrů, kteří žijí daleko od měst. Jenže s tím, jak se lidstvo rozšiřuje, přichází i s nimi do kontaktu stále častěji. Právě proto jsou tyto výzkumy tak důležité – zjišťují, jestli viry, které kolují mezi miliony zvířaty, která jsou už na ně za generace dobře adaptovaná, nepředstavují hrozbu pro člověka.

Výzkum v Brazílii je podle autorů tak zásadní proto, že na rozdíl od bohatších zemí se tam provádí menší epidemický dohled. Je tedy možné, že už tam nejen tento virus, ale i další podobné cirkulují více, než se předpokládá.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 20 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 23 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.