Biologové objevili u brazilských netopýrů neznámý koronavirus

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Vlastnost vychází z toho, že klíčová oblast viru (furinové štěpné místo na hrotovém proteinu), zodpovědná za schopnost napadat i lidské hostitele, se liší od SARS-CoV-2 pouze jedinou aminokyselinou. Vědci uvádějí, že i jiné koronaviry u netopýrů mají podobnou skladbu, což naznačuje, že se tato vlastnost objevuje relativně snadno.

Na základě analýzy je virus, který biologové pojmenovali „BRZ batCoV“, geneticky natolik odlišný, že představuje dosud neznámý podrod betakoronavirů.

Virus se podařilo vědcům odhalit, když v laboratořích analyzovali vzorky odebrané netopýrům kníratým během roku 2019.

„Vysoká rozmanitost virů u netopýrů je řadí mezi klíčové taxonomické skupiny pro sledování zoonotických onemocnění,“ napsali autoři ve studii, která byla zveřejněna na webových stránkách bioRxiv – neprošla tedy zatím ještě recenzním řízením. Důležité je, že vědci nezkoumali přímo nakažlivost viru, jen analyzovali jeho genetické předpoklady.

Koronaviry jako potenciální zdravotní hrozba

Řada expertů na veřejné zdraví varovala před koronaviry jako vážnou hrozbou ještě před vznikem pandemie covidu-19. Právě mezi betakoronaviry se totiž řadí i viry SARS a MERS, které způsobily menší epidemie v minulých desetiletích.

Všechny zmíněné viry spojuje několik vlastností. Vyskytují se u zvířat, která běžně infikují, ale většinou daleko od lidí – třeba u netopýrů, kteří žijí daleko od měst. Jenže s tím, jak se lidstvo rozšiřuje, přichází i s nimi do kontaktu stále častěji. Právě proto jsou tyto výzkumy tak důležité – zjišťují, jestli viry, které kolují mezi miliony zvířaty, která jsou už na ně za generace dobře adaptovaná, nepředstavují hrozbu pro člověka.

Výzkum v Brazílii je podle autorů tak zásadní proto, že na rozdíl od bohatších zemí se tam provádí menší epidemický dohled. Je tedy možné, že už tam nejen tento virus, ale i další podobné cirkulují více, než se předpokládá.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 30 mminutami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 14 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 16 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 19 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 20 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
před 23 hhodinami
Načítání...