Biologové objevili u brazilských netopýrů neznámý koronavirus

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Vlastnost vychází z toho, že klíčová oblast viru (furinové štěpné místo na hrotovém proteinu), zodpovědná za schopnost napadat i lidské hostitele, se liší od SARS-CoV-2 pouze jedinou aminokyselinou. Vědci uvádějí, že i jiné koronaviry u netopýrů mají podobnou skladbu, což naznačuje, že se tato vlastnost objevuje relativně snadno.

Na základě analýzy je virus, který biologové pojmenovali „BRZ batCoV“, geneticky natolik odlišný, že představuje dosud neznámý podrod betakoronavirů.

Virus se podařilo vědcům odhalit, když v laboratořích analyzovali vzorky odebrané netopýrům kníratým během roku 2019.

„Vysoká rozmanitost virů u netopýrů je řadí mezi klíčové taxonomické skupiny pro sledování zoonotických onemocnění,“ napsali autoři ve studii, která byla zveřejněna na webových stránkách bioRxiv – neprošla tedy zatím ještě recenzním řízením. Důležité je, že vědci nezkoumali přímo nakažlivost viru, jen analyzovali jeho genetické předpoklady.

Koronaviry jako potenciální zdravotní hrozba

Řada expertů na veřejné zdraví varovala před koronaviry jako vážnou hrozbou ještě před vznikem pandemie covidu-19. Právě mezi betakoronaviry se totiž řadí i viry SARS a MERS, které způsobily menší epidemie v minulých desetiletích.

Všechny zmíněné viry spojuje několik vlastností. Vyskytují se u zvířat, která běžně infikují, ale většinou daleko od lidí – třeba u netopýrů, kteří žijí daleko od měst. Jenže s tím, jak se lidstvo rozšiřuje, přichází i s nimi do kontaktu stále častěji. Právě proto jsou tyto výzkumy tak důležité – zjišťují, jestli viry, které kolují mezi miliony zvířaty, která jsou už na ně za generace dobře adaptovaná, nepředstavují hrozbu pro člověka.

Výzkum v Brazílii je podle autorů tak zásadní proto, že na rozdíl od bohatších zemí se tam provádí menší epidemický dohled. Je tedy možné, že už tam nejen tento virus, ale i další podobné cirkulují více, než se předpokládá.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
před 1 hhodinou

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
před 16 hhodinami

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
před 23 hhodinami

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
před 23 hhodinami

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
29. 1. 2026
Načítání...