Biologové objevili u brazilských netopýrů neznámý koronavirus

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Vlastnost vychází z toho, že klíčová oblast viru (furinové štěpné místo na hrotovém proteinu), zodpovědná za schopnost napadat i lidské hostitele, se liší od SARS-CoV-2 pouze jedinou aminokyselinou. Vědci uvádějí, že i jiné koronaviry u netopýrů mají podobnou skladbu, což naznačuje, že se tato vlastnost objevuje relativně snadno.

Na základě analýzy je virus, který biologové pojmenovali „BRZ batCoV“, geneticky natolik odlišný, že představuje dosud neznámý podrod betakoronavirů.

Virus se podařilo vědcům odhalit, když v laboratořích analyzovali vzorky odebrané netopýrům kníratým během roku 2019.

„Vysoká rozmanitost virů u netopýrů je řadí mezi klíčové taxonomické skupiny pro sledování zoonotických onemocnění,“ napsali autoři ve studii, která byla zveřejněna na webových stránkách bioRxiv – neprošla tedy zatím ještě recenzním řízením. Důležité je, že vědci nezkoumali přímo nakažlivost viru, jen analyzovali jeho genetické předpoklady.

Koronaviry jako potenciální zdravotní hrozba

Řada expertů na veřejné zdraví varovala před koronaviry jako vážnou hrozbou ještě před vznikem pandemie covidu-19. Právě mezi betakoronaviry se totiž řadí i viry SARS a MERS, které způsobily menší epidemie v minulých desetiletích.

Všechny zmíněné viry spojuje několik vlastností. Vyskytují se u zvířat, která běžně infikují, ale většinou daleko od lidí – třeba u netopýrů, kteří žijí daleko od měst. Jenže s tím, jak se lidstvo rozšiřuje, přichází i s nimi do kontaktu stále častěji. Právě proto jsou tyto výzkumy tak důležité – zjišťují, jestli viry, které kolují mezi miliony zvířaty, která jsou už na ně za generace dobře adaptovaná, nepředstavují hrozbu pro člověka.

Výzkum v Brazílii je podle autorů tak zásadní proto, že na rozdíl od bohatších zemí se tam provádí menší epidemický dohled. Je tedy možné, že už tam nejen tento virus, ale i další podobné cirkulují více, než se předpokládá.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
před 10 hhodinami

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
před 12 hhodinami

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 15 hhodinami

Tetování poškozuje imunitu a může snižovat účinnost vakcín, zjistila studie

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
před 16 hhodinami

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
10. 12. 2025

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
10. 12. 2025

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
10. 12. 2025

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
10. 12. 2025
Načítání...