Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.
Čím víc lidé narušují netopýrům jejich životní prostředí, tím víc se u nich vyskytuje koronavirů
Jen za posledních dvacet let způsobily koronaviry, které se vyskytují v populacích volně žijících netopýrů, tři epidemie onemocnění u lidí. Roku 2002 to byl SARS, o deset let později přišel MERS (i když ten se na člověka přenesl z velbloudů) a naposledy se jednalo o covid-19, který způsobil celosvětovou pandemii.
Vědci proto netopýrům věnují stále větší pozornost. Kromě koronavirů totiž přenášejí i celou řadu dalších nákaz, například viry Marburg, Nipah nebo hantaviry.
Výzkumy ukázaly, že hlavní příčinou většího množství přenosů těchto zoonóz z netopýrů na lidi je změna ve využívání půdy. Je to jednak tím, že na polích mají netopýři dostatek potravy, takže se více šíří, a jednak také tím, že se dostávají do častějšího kontaktu s lidmi.
Nový výzkum vedený evoluční genetičkou Verou Warmuthovou teď ale odhalil další důležitý faktor. Čím víc je území, kde netopýři žijí, narušené lidskou činností, tím častěji jsou tito létající savci nakažení nejrůznějšími koronaviry, uvádí studie, kterou otiskl časopis Science Advances.
Výzkumníci v ní spojili terénní výzkum a statistickou metaanalýzu. Shromáždili informace o více než 26 tisících netopýrech tří stovek druhů, ty pak spojili s daty o využití půdy v místech, kde tato zvířata žijí.
„Úprava půdy často znamená ztrátu důležitých zdrojů pro volně žijící zvířata. V případě netopýrů to mohou být potravní stanoviště nebo vhodné úkryty pro hibernaci,“ vysvětluje Warmuthová.
Stres oslabuje imunitu zvířat
Skutečnost, že taková ztráta zdrojů může navíc u volně žijících zvířat vést k chronickému stresu, je známá už delší dobu a prokázala to řada výzkumů. Pokud netopýři nemohou ve zhoršených podmínkách najít místa ke spánku nebo vhodné lokality pro získávání potravy, může související chronický stres oslabit jejich imunitní systém. A to nastartuje množení virů v jejich organismech.
„Negativní dopad chronického stresu na imunitní systém savců je dobře popsán. Naše výsledky jasně ukazují, že zvířata v narušených ekosystémech jsou častěji nakažená. Čím silněji je oblast ovlivněna člověkem, tím vyšší je pravděpodobnost, že netopýři žijící v této lokalitě budou nakažení koronaviry,“ poznamenává Warmuthová.
Většinu vlivu využívání půdy na výskyt koronavirových infekcí u netopýrů vysvětlují tři základní způsoby toho, jak s ní lidé zacházejí. Jsou to zemědělství, odlesňování a výroba energie. Výsledky tedy přinášejí další silné argumenty pro jednoduchou myšlenku, že kvalitní přírodní ekosystémy dobře chrání lidstvo před nemocemi.
Létající přenašeči
Netopýři jsou významnými rezervoáry virů a hlavními zvířecími hostiteli koronavirů. Žijí totiž v rozsáhlých koloniích, kde se mohou viriony snadno šířit ze zvířete na zvíře. Navíc tráví čas společně v jeskyních, kde se částice virů přenášejí snadněji než „na vzduchu“.
Práce našla rovnou několik lokalit, kde se podle ní lidé a netopýři stýkají rizikově často. „Modely ukazují na několik oblastí, zejména na východě Spojených států a v Indii, kde by mohlo být důležité podrobněji monitorovat aktivitu netopýrů,“ dodává spoluautor studie profesor Dirk Metzler.