Covid nevznikl jako zbraň, usuzují americké tajné služby. O úniku z laboratoře nemají důkaz

Americké tajné služby nenašly žádný přímý důkaz, že by na začátku pandemie covidu-19 stál incident ve výzkumném středisku v čínském Wu-chanu. Dokazují to odtajněné informace, o kterých informovala agentura Reuters.

O původu pandemie vedou odborníci i politici spory prakticky od jejího vyhlášení v roce 2020. Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) na začátku března potvrdil, že se přiklání k teorii, že pandemii pravděpodobně způsobil únik z čínské laboratoře ve Wu-chanu.

Některé americké vládní úřady nicméně stále dávaly přednost teorii, že nákaza se přenesla ze zvířete na člověka přirozeně – tuto teorii podporuje také většina vědců.

Nyní zveřejněné materiály ukazují, že američtí zpravodajci nemají žádný jasný důkaz, který by původ pandemie spojil s čínským virologickým institutem.

Co se píše ve zprávě

Nová zpráva Úřadu ředitele Národního zpravodajství (ODNI) se v mnoha ohledech shoduje s předchozím dokumentem. Uvádí, že debata o původu covidu zůstává nevyřešena. „Všechny agentury nadále soudí, že jak přirozený, tak laboratorní původ zůstávají pravděpodobnými hypotézami vysvětlujícími první lidskou infekci,“ uvádí se ve zprávě.

Zpráva také potvrzuje, že i v rámci americké administrativy zůstávají i konkrétní úřady v pohledu na původ nemoci rozdělené. „Ministerstvo energetiky a Federální úřad pro vyšetřování hodnotí, že nejpravděpodobnější příčinou první lidské infekce virem SARS-CoV-2 byl incident spojený s laboratoří,“ píše se například v dokumentu.

Zpráva ODNI ale uzavírá tím, že důkazy o tom, že virus SARS-CoV-2 byl upraven výzkumníky, jsou slabé, a zpochybňuje tak mnohé teorie o úniku informací z laboratoře, v nichž vědci wuchanského institutu údajně manipulovali s prekurzorem koronaviru, aby byl nebezpečnější.

ODNI uvádí: „Téměř všechny zpravodajské služby došly k závěru, že SARS-CoV-2 nebyl vytvořen geneticky. Většina jich usuzuje, že SARS-CoV-2 nebyl laboratorně upraven, některé to nedokáží vyhodnotit. Všechny agentury se domnívají, že virus SARS-CoV-2 nebyl vyvinut jako biologická zbraň.“

Čína není vyšetřování nakloněna

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2021 po vlastním vyšetřování označila únik koronaviru z laboratoře za velmi nepravděpodobný. Posléze ale vyzvala k dalšímu bádání a uvedla, že „všechny hypotézy zůstávají otevřené“. Mezinárodnímu vyšetřování však není otevřená Čína, která spekulace o laboratorní nehodě odmítá jako protičínské pomluvy. 

Virové a jiné infekce v minulosti mnohokrát „přeskočily“ do lidské populace ze zvířat a v případě koronaviru SARS-CoV-2 zpočátku převažovalo vysvětlení, že jeho šíření mezi lidmi začalo kontaktem člověka s nakaženým zvířetem. K tomu mohlo dojít na jistém wuchanském tržišti, kde se vyskytovala i živá zvířata a s nímž jsou spojovány některé z prvních známých případů infekce.

Odbornému žurnálu Science se podařilo na konci června získat vyjádření tří čínských vědců, kteří v době údajné nehody v laboratoři pracovali a měli být mezi prvními, kteří se covidem ještě na konci roku 2019 nakazili. Pode nich k ničemu takovému nedošlo a neonemocněli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 17 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 20 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 20 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...