Moderna má novou mRNA vakcínu proti covidu. Má být lepší ve všech ohledech

Společnost Moderna vyvinula novou a vylepšenou verzi své vakcíny proti covidu-19. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, je velmi slibná, protože jednak využila inovativní přístup, ale hlavně má lepší výsledky než starší očkování.

Dosavadní vakcíny proti covidu se zaměřovaly na spike protein viru. Učily imunitní systém, jak rozpoznat tento hrot, jímž se virus přichytí na buňce, a daly mu návod, jak se s tímto agresorem vypořádat. Nová vakcína, která se jmenuje mRNA-1283, už ale necílí na celý tento spike protein SARS-CoV-2, ale pouze na kódování jeho dvou částí.

Podle autorů vakcíny má tento přístup celou řadu výhod, které se prokázaly v testech. Tou hlavní je, že mRNA-1283 má lepší takzvanou expresi antigenu – zjednodušeně řečeno může vyrábět větší množství protilátek proti nemoci. A funguje to, ať už se toto nové očkování podává jako první dávka, posilovací dávka anebo speciální dávka proti konkrétní variantě. 

Proteinový bodec viru SARS-CoV-2
Zdroj: MPI f. Biophysik/ von Bülow/Sikora/Hummer

Další výhodou je, že je tato látka stabilnější. Úplně první vakcíny proti covidu vyžadovaly extrémně nízké teploty při skladování, to se už ale dávno podařilo vyřešit. Modernějším variantám stačily na skladování teploty 2 až 8 stupňů Celsia, při nichž vydržely asi půl roku. Nová látka je v těchto podmínkách stabilní celý rok.

A třetí výhodou je, že dávka vakcíny může být ještě nižší než v minulosti, což umožní vyrábět více a levněji a také by to mělo snížit očekávané množství vedlejších účinků. 

Jaká je účinnost?

Tou nejdůležitější otázkou samozřejmě je, jak moc účinná látka bude a jestli vůbec zabírá proti novějším variantám stále se měnícího viru SARS-CoV-2. Ve srovnání se starší vakcínou od Moderny tato nová vyvolala významnější neutralizační protilátkové odpovědi právě proti novějším variantám viru (hlavně B.1.351 a B.1.617.2), což podle autorů naznačuje její účinnost právě proti nově vznikajícím variantám.

Ve studiích na zvířatech byly myši očkované vakcínou mRNA-1283 chráněny jak proti mutaci D614G, tak proti variantě BA.1 viru SARS-CoV-2, což je další dobrý důkaz, že mRNA-1283 může poskytovat ochranu proti různým kmenům viru.

Jak funguje nová varianta?

Že je právě hrotový protein viru SARS-CoV-2 tím zásadním místem, správně rozpoznaly už první analýzy, prakticky hned poté, co byl vir izolován. To položilo základ pro vývoj původních mRNA vakcín společností Pfizer i Moderna, které obě v původním složení očkovací látky zakódovaly celou délku tohoto spike proteinu.

Vědci ale od té doby zjistili, že ne všechny části proteinu spike jsou pro imunitní reakce stejně důležité. Některé oblasti, zejména vazebná doména pro receptory (RBD) a N-terminální doména (NTD), jsou kritická místa pro neutralizaci protilátkami. Vědci pak tyto výsledky využili k návrhu vakcín specificky zaměřených na RBD, NTD nebo kombinaci těchto domén.

Účinná zjednodušená a cílená vakcína by měla také umožnit kratší dobu reakce na nové kmeny, protože potenciální vývoj očkování, které by reagovalo na nějakou obzvlášť nebezpečnou variantu viru, by se mohl zaměřit jen na změny dvou míst na hrotu viru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 12 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 12 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 13 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 17 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 18 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 22 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.