Moderna má novou mRNA vakcínu proti covidu. Má být lepší ve všech ohledech

Společnost Moderna vyvinula novou a vylepšenou verzi své vakcíny proti covidu-19. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, je velmi slibná, protože jednak využila inovativní přístup, ale hlavně má lepší výsledky než starší očkování.

Dosavadní vakcíny proti covidu se zaměřovaly na spike protein viru. Učily imunitní systém, jak rozpoznat tento hrot, jímž se virus přichytí na buňce, a daly mu návod, jak se s tímto agresorem vypořádat. Nová vakcína, která se jmenuje mRNA-1283, už ale necílí na celý tento spike protein SARS-CoV-2, ale pouze na kódování jeho dvou částí.

Podle autorů vakcíny má tento přístup celou řadu výhod, které se prokázaly v testech. Tou hlavní je, že mRNA-1283 má lepší takzvanou expresi antigenu – zjednodušeně řečeno může vyrábět větší množství protilátek proti nemoci. A funguje to, ať už se toto nové očkování podává jako první dávka, posilovací dávka anebo speciální dávka proti konkrétní variantě. 

Proteinový bodec viru SARS-CoV-2
Zdroj: MPI f. Biophysik/ von Bülow/Sikora/Hummer

Další výhodou je, že je tato látka stabilnější. Úplně první vakcíny proti covidu vyžadovaly extrémně nízké teploty při skladování, to se už ale dávno podařilo vyřešit. Modernějším variantám stačily na skladování teploty 2 až 8 stupňů Celsia, při nichž vydržely asi půl roku. Nová látka je v těchto podmínkách stabilní celý rok.

A třetí výhodou je, že dávka vakcíny může být ještě nižší než v minulosti, což umožní vyrábět více a levněji a také by to mělo snížit očekávané množství vedlejších účinků. 

Jaká je účinnost?

Tou nejdůležitější otázkou samozřejmě je, jak moc účinná látka bude a jestli vůbec zabírá proti novějším variantám stále se měnícího viru SARS-CoV-2. Ve srovnání se starší vakcínou od Moderny tato nová vyvolala významnější neutralizační protilátkové odpovědi právě proti novějším variantám viru (hlavně B.1.351 a B.1.617.2), což podle autorů naznačuje její účinnost právě proti nově vznikajícím variantám.

Ve studiích na zvířatech byly myši očkované vakcínou mRNA-1283 chráněny jak proti mutaci D614G, tak proti variantě BA.1 viru SARS-CoV-2, což je další dobrý důkaz, že mRNA-1283 může poskytovat ochranu proti různým kmenům viru.

Jak funguje nová varianta?

Že je právě hrotový protein viru SARS-CoV-2 tím zásadním místem, správně rozpoznaly už první analýzy, prakticky hned poté, co byl vir izolován. To položilo základ pro vývoj původních mRNA vakcín společností Pfizer i Moderna, které obě v původním složení očkovací látky zakódovaly celou délku tohoto spike proteinu.

Vědci ale od té doby zjistili, že ne všechny části proteinu spike jsou pro imunitní reakce stejně důležité. Některé oblasti, zejména vazebná doména pro receptory (RBD) a N-terminální doména (NTD), jsou kritická místa pro neutralizaci protilátkami. Vědci pak tyto výsledky využili k návrhu vakcín specificky zaměřených na RBD, NTD nebo kombinaci těchto domén.

Účinná zjednodušená a cílená vakcína by měla také umožnit kratší dobu reakce na nové kmeny, protože potenciální vývoj očkování, které by reagovalo na nějakou obzvlášť nebezpečnou variantu viru, by se mohl zaměřit jen na změny dvou míst na hrotu viru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 12 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 15 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 17 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...