Moderna má novou mRNA vakcínu proti covidu. Má být lepší ve všech ohledech

Společnost Moderna vyvinula novou a vylepšenou verzi své vakcíny proti covidu-19. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, je velmi slibná, protože jednak využila inovativní přístup, ale hlavně má lepší výsledky než starší očkování.

Dosavadní vakcíny proti covidu se zaměřovaly na spike protein viru. Učily imunitní systém, jak rozpoznat tento hrot, jímž se virus přichytí na buňce, a daly mu návod, jak se s tímto agresorem vypořádat. Nová vakcína, která se jmenuje mRNA-1283, už ale necílí na celý tento spike protein SARS-CoV-2, ale pouze na kódování jeho dvou částí.

Podle autorů vakcíny má tento přístup celou řadu výhod, které se prokázaly v testech. Tou hlavní je, že mRNA-1283 má lepší takzvanou expresi antigenu – zjednodušeně řečeno může vyrábět větší množství protilátek proti nemoci. A funguje to, ať už se toto nové očkování podává jako první dávka, posilovací dávka anebo speciální dávka proti konkrétní variantě. 

Proteinový bodec viru SARS-CoV-2
Zdroj: MPI f. Biophysik/ von Bülow/Sikora/Hummer

Další výhodou je, že je tato látka stabilnější. Úplně první vakcíny proti covidu vyžadovaly extrémně nízké teploty při skladování, to se už ale dávno podařilo vyřešit. Modernějším variantám stačily na skladování teploty 2 až 8 stupňů Celsia, při nichž vydržely asi půl roku. Nová látka je v těchto podmínkách stabilní celý rok.

A třetí výhodou je, že dávka vakcíny může být ještě nižší než v minulosti, což umožní vyrábět více a levněji a také by to mělo snížit očekávané množství vedlejších účinků. 

Jaká je účinnost?

Tou nejdůležitější otázkou samozřejmě je, jak moc účinná látka bude a jestli vůbec zabírá proti novějším variantám stále se měnícího viru SARS-CoV-2. Ve srovnání se starší vakcínou od Moderny tato nová vyvolala významnější neutralizační protilátkové odpovědi právě proti novějším variantám viru (hlavně B.1.351 a B.1.617.2), což podle autorů naznačuje její účinnost právě proti nově vznikajícím variantám.

Ve studiích na zvířatech byly myši očkované vakcínou mRNA-1283 chráněny jak proti mutaci D614G, tak proti variantě BA.1 viru SARS-CoV-2, což je další dobrý důkaz, že mRNA-1283 může poskytovat ochranu proti různým kmenům viru.

Jak funguje nová varianta?

Že je právě hrotový protein viru SARS-CoV-2 tím zásadním místem, správně rozpoznaly už první analýzy, prakticky hned poté, co byl vir izolován. To položilo základ pro vývoj původních mRNA vakcín společností Pfizer i Moderna, které obě v původním složení očkovací látky zakódovaly celou délku tohoto spike proteinu.

Vědci ale od té doby zjistili, že ne všechny části proteinu spike jsou pro imunitní reakce stejně důležité. Některé oblasti, zejména vazebná doména pro receptory (RBD) a N-terminální doména (NTD), jsou kritická místa pro neutralizaci protilátkami. Vědci pak tyto výsledky využili k návrhu vakcín specificky zaměřených na RBD, NTD nebo kombinaci těchto domén.

Účinná zjednodušená a cílená vakcína by měla také umožnit kratší dobu reakce na nové kmeny, protože potenciální vývoj očkování, které by reagovalo na nějakou obzvlášť nebezpečnou variantu viru, by se mohl zaměřit jen na změny dvou míst na hrotu viru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...