Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.
„Nechala jsem se nedávno otestovat, protože jsem měla nechráněný sex. Byla jsem se testovat na syfilis, hepatitidu B a C a HIV. Znám kolem sebe minimálně tři lidi, kteří měli pohlavní nemoc,“ říká dvaadvacetiletá Anna z Brna.
Podle doktorky Evy Rohanové z dermatovenerologického oddělení Městské nemocnice Ostrava se lidé častěji chovají rizikově. „Pacienti bývají promiskuitní, mají intimní styky s neznámými osobami, často i v zahraničí. Zároveň s rozvojem medicíny a možností léčby klesá strach z pohlavně přenosných nemocí,“ vysvětluje.
Nejčastější jsou syfilis a kapavka
Mezi nejčastěji sledované infekce patří syfilis, kapavka, chlamydie, hepatitida B a C, herpes viry nebo HIV. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky počet případů kapavky v posledních letech výrazně roste. Mezi lety 2015 a 2025 stoupl z 1438 na 2663, tedy zhruba o 85 procent. Zatímco zpočátku šlo spíš o pozvolný nárůst, v posledních letech čísla výrazně zrychlila – nejvíc mezi roky 2022 a 2023.
Rostoucí trend je patrný i u syfilidy. Mezi lety 2015 a 2025 se počet případů zvýšil z 754 na 1239, tedy přibližně o 64 procent. Také zde přitom platí, že výraznější nárůst připadá až na poslední roky.
„Za leden a únor 2026 jsme zaznamenali přibližně o čtvrtinu vyšší záchyt pacientů pozitivních na patogeny, jako je Chlamydia trachomatis nebo Neisseria gonorrhoeae (původce kapavky), než je dlouhodobá průměrná hodnota pozorovaná v našich laboratořích,“ uvádí mikrobioložka Aneta Medonosová z laboratoře SynLab.
Některé nemoci jako chlamydie a kapavka často probíhají bez výrazných příznaků, lidé tak o nákaze dlouho nevědí. Podle oslovených odborníků je právě bezpříznakový průběh jedním z důvodů, proč se infekce dál šíří.
Více testů, ale i reálný nárůst
Zvýšený počet pozitivních výsledků nelze vysvětlit jen větším množstvím testování. Část oslovených odborníků upozorňuje, že jde i o skutečný nárůst výskytu nemocí, a to nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích. Roli ale hraje častější střídání partnerů nebo podceňování ochrany.
„Důvodem je i sexuální turistika, nepoužívání bariérové ochrany a lepší diagnostika než v minulých letech,“ sdělila Andrea Štorchová, vedoucí odboru a tisková mluvčí Vojenské fakultní nemocnice v Praze.
Důvody, proč lidé testování vyhledávají, se podle dotazovaných odborníků mění. Vedle obav po rizikovém kontaktu přibývá i preventivních testů například před navázáním nového vztahu.
„Důvodem může být především větší informovanost a snaha aktivně pečovat o své zdraví. Testování je dnes navíc dostupnější, rychlejší a méně stigmatizující než dříve, kdy mnoho lidí využívá anonymní nebo samoplátcovské testy bez nutnosti návštěvy lékaře,“ vysvětluje zakladatel a jednatel laboratoře GenX Filip Ustohal.
Ochrana jako základ prevence
Oslovení odborníci se shodují, že nejúčinnější ochranou zůstává bezpečné sexuální chování. Tedy především používání kondomu, omezení počtu partnerů a otevřená komunikace.
„Při vyšším riziku, což je v případě více sexuálních partnerů, eventuálně při nechráněném sexu, je doporučeno testovat se každých tři až šest měsíců. Po rizikovém kontaktu doporučujeme testovat za jeden až tři týdny,“ nastiňuje Štorchová.
Cena za jednotlivý test se podle Tomáše Fraňka z Unilabs Diagnostics pohybuje v řádu stokorun. Se žádankou od lékaře jsou testy hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
