Na vývoji vakcín proti covidu-19 pracují desítky firem a vědeckých pracovišť po celém světě. Evropská unie schválila nákup dávek očkovací látky od několika společností. V Česku by se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) mohlo začít masově očkovat na přelomu ledna a února. To je podle Reného Levínského, který se věnuje tvorbě epidemiologických modelů, pozdě. Dalšími hosty Událostí komentářů pak byli biolog Libor Grubhoffer, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt a odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn věří, že by se s očkováním proti onemocnění covid-19 mohlo začít už v polovině prosince. Spahn chce, aby očkovací centra byla připravená k 15. prosinci.
„Tuto aktivitu tady nevidím a přijde mi to smutné, protože jestli chceme naočkovat 6,9 milionu lidí, nemůžeme to dělat v ordinacích praktických lékařů,“ kritizuje ekonom a matematik René Levínský. Na jednoho člověka totiž bude potřeba více dávek a číslo tak podle něj může být okolo 14 milionů vakcín.
Kdybychom dle Levínského chtěli naočkovat populaci do Velikonoc, bude potřeba naočkovat každý týden asi tři čtvrtě milionu lidí. „Zatímco třeba Berlín postavil šest velkých očkovacích center, tady nevidím žádná očkovací centra, která by se stavěla a zajímalo by mě, kde budeme očkovat 750 tisíc lidí za týden,“ pokračuje Levínský.
V Česku podle něj chybí jasný koncept a plán nadcházejícího hromadného očkování v porovnání například s Německem. „Berlín přímo říká, budeme mít 900 tisíc vakcín na prvních 40 dnů, proto musíme očkovat 400 tisíc lidí za 21 dnů, takže plán je jasný,“ přibližuje Levínský.
„U nás vidím obecná ujištění, ale nevidím, jak přesně to bude probíhat. To si v každých německých novinách přečtu,“ pokračuje. Ve velikostně srovnatelném Bavorsku je připraveno očkovat 2500 praktických lékařů. „Já nevidím seznam 1500 lékařů u nás, kteří budou očkovat, vůbec nevím, jak to má fungovat, a to si myslím, že je velký problém,“ uzavírá Levínský.
Očkování jako výraz solidarity
Přípravy vakcíny proti onemocnění covid-19 finišují. Minulý týden schválila Británie použití přípravku od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Firma Pfizer v listopadu oznámila ukončení poslední fáze testů s účinností 95 procent a s tím, že vakcína nemá žádné vážné vedlejší účinky. Své produkty představila i AstraZeneca, Johnson & Johnson nebo CureVac.
„Očkování je výraz solidarity vůči všem občanům naší země, já se očkovat nechám,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Libor Grubhoffer. Stačit podle něj bude proočkovanost 70 procent v populaci, pokud se bude očkovat vakcínou, která má 95 procentní účinnost.
„Občany znejistěli sami odborníci, nikdy jsme nezažili u žádné jiné nemoci nebo infekce tak rozdílné názory odborné veřejnosti jako nyní, lidé ztratili důvěru, jsou unavení všemi opatřeními, a to bohužel dopadá i na očkování,“ vysvětluje nedůvěru některých lidí k očkování šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Podle právníka a specialisty na zdravotní právo Ondřeje Dostála by očkování mělo být dobrovolné. Možná to ale nebude potřeba vůbec řešit, protože množství lidí, kteří vakcínu budou chtít, bude přesahovat nabídku, myslí si.
Libor Grubhoffer odhaduje, že díky vakcíně dostaneme nový koronavirus pod kontrolu do několika let. Bude to ale vyžadovat více vln očkování.
