První prokázaný případ nemoci covid-19 pochází z 1. prosince 2019. První rok, který lidstvo s pandemií prožilo, byl složitý a lze očekávat, že ten druhý by už mohl být lepší. Řada lékařských expertů ale varuje před přehnaným optimismem.
Jak bude vypadat druhý rok s covidem? Přijdou vakcíny, účinné léky, ale i podvody
Epidemiologové po celém světě vytvářejí krátkodobé i dlouhodobé projekce, které se snaží další vývoj pandemie předvídat. Modely jsou však různé a předpovídají odlišné scénáře. Shodují se ale na dvou věcech: covid-19 už tu zůstane a budoucnost se bude odvíjet podle mnoha neznámých.
„Budoucnost bude záležet na tom, jak moc se lidé budou ochotní zdržet kontaktů a jaká preventivní opatření budeme dodržovat,“ uvedl v odborném žurnálu Nature epidemiolog Joseph Wu z Hongkongské univerzity. Expert na moderní medicínské technologie Bertalan Meskó zase přišel se třemi scénáři, které ukazují různé možnosti vývoje – od těch nejvíce optimistických až po ty nečernější:
Tři scénáře pro rok 2021
I podle těch nejvíce optimistických scénářů to vypadá, že svět se ještě přinejlepším v první polovině roku 2021 k normálu nevrátí. Stále budou omezené možnosti cestování, velmi nepravděpodobné jsou také hromadné akce jako koncerty nebo sportovní zápasy.
Vývoj bude dál nerovnoměrný
Už nyní se ukazuje, že vývoj koronavirové pandemie je nerovnovážný a v různých oblastech planety se začal již během roku 2020 vydávat odlišnými cestami. Země jako Čína, Nový Zéland, Mongolsko nebo i Rwanda mají velmi nízkou úroveň promoření. Díky tomu si mohou dovolit mít velmi rozvolněný režim.
Naopak Evropa nebo USA se dostaly do situace, kdy nemají kontrolu nad nemocí a musejí sahat k opakovaným opatřením, která jistými formami lockdownů omezují kontakty mezi lidmi.
Výhodou roku 2021 bude to, že o fungování a účinnosti lockdownů a dalších podobných opatření, která vlastně byla v moderních dějinách v takovém rozsahu použita poprvé, víme mnohem více než na začátku roku 2020.
Například brazilští vědci prostudovali víc než čtvrt milionu matematických modelů opatření, které mají udržovat sociální rozestupy a tedy zhoršit viru možnost šíření. Pracovali v nich také s dalšími opatřeními, která fungují podobně – ať už jde o roušky, mytí rukou nebo omezení mobility.
Zjistili, že pokud 50 až 65 procent lidí dodržuje nějaká taková opatření na veřejnosti, mělo by to stačit k tomu, aby se udržovala pandemie pod kontrolou a současná opatření se mohla dokonce pomalu uvolňovat. Vědci počítají také se setrvačností – řada lidí si po nějakém čase na opatření zvykne a budou se jim dodržovat snadněji.
Díky analýzám různých opatření a jejich účinnosti je velmi pravděpodobné, že pokud nějaké další lockdowny v budoucnu kvůli covidu nebo dalším pandemiím nastanou, budou mnohem lépe cílené než třeba ty z letošního jara. Většina vyspělého světa vytváří škálovatelná opatření, jako je například český PES – díky nim je možné zachovat jistou svobodu a přesto držet pandemii pod kontrolou, aniž by se muselo zavírat všechno.
Šíření už není neznámou
Poznání nemoci se oproti předchozím měsícům, zejména v první polovině letošního roku, zcela změnilo. Na počátku roku fungovalo trasování nemoci ve většině světa velmi podobně jako před půl stoletím. Hygienici stopovali kontakty s pomocí tužky a papíru, na výsledky testů se čekalo i týden.
To už je dávno minulostí, evropské země se dokázaly poučit od asijských, které měly s epidemiemi v minulosti více zkušeností. Rychlost testování je nyní několikanásobně vyšší než na jaře, platí to nejen v České republice, ale ve většině vyspělých zemí.
V trasování pomohly jak metody chytré karantény, tak i zapojení zkušených operátorů soukromých call center, kteří posílili klasické hygieniky. Pracoviště hygieny získala moderní počítače, řada lidí si vybavila mobilní telefony aplikacemi, které sledují rizikové kontakty.
Hygienikům a epidemiologům navíc pomáhají modely, které umí se značnou přesností predikovat šíření viru v různých typech prostředí a podle toho vytvářet rizikové scénáře. Zásadní je, že tohle všechno je nyní rychlé.
Studie matematiků z London School of Hygiene & Tropical Medicine zjistila, že v případě nemoci, jakou je covid-19, je rychlost klíčová. Protože je u něj tak častý přenos ještě před vznikem příznaků, je třeba vytrasovat asi 80 procent kontaktů během pouhých několika dní.
Všechny tyto metody by se měly během příštího roku ještě zlepšovat – zrychlovat, automatizovat a ještě více vycházet z minulých zkušeností. Další vlny nemoci a jejich příchod by tak měly být snadněji předpověditelné a lépe kontrolovatelné – už by nemělo docházet ke scénářům, kdy pozornosti hygieniků unikly celé klastry.
Změna hry
Když letos na jaře WHO poprvé označila nový koronavirus za pandemii, lékaři a experti nejčastějí zmiňovali, že ji může vyřešit lék. Téměř nikdo by na jaře nevsadil na to, že by do konce roku mohlo vzniknout očkování.
Jenže ono tady je, a ne jedno. Vědecké týmy po celém světě vycházely ze zkušeností se staršími koronaviry, ale také využily pokroku technologií. Velké farma-korporace na vývoj vakcíny nasadily obrovské týmy vědců a výsledkem je, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v polovině listopadu nacházelo 48 kandidátních vakcín proti covidu-19 v klinickém hodnocení a 164 vakcín je v předklinickém testování.
„Díky nejnovějším pozitivním datům z testování vakcín je světlo na konci tohoto dlouhého, temného tunelu jasnější,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Podle něj nyní existuje „reálná naděje“, že se díky vakcínám a „osvědčeným“ hygienickým opatřením podaří pandemii covidu-19 ukončit.
Některé společnosti již oznámily odhadovanou účinnost vakcín. Pfizer a BionTech má podle klinických testů odhadovanou účinnost až 95 procent. Ruská vakcína Sputnik podle ruských údajů dosahuje účinnosti 92 procent. A vakcína americké biotechnologické společnosti Moderna má podle testů účinnost 95 procent.
Nemoc s vlastnostmi covidu-19 potřebuje proočkovanost alespoň 60 procent. To znamená, že právě tolik procent lidí by mělo být ve společnosti imunních, aby se virus nemohl masivně šířit.
Očkování a hrozby kolem něj
Kromě neochoty očkovat se, která pramení z nedůvěry řady Evropanů k vakcínám obecně, ale také k extrémně rychlému vývoji těch proti covidu, hrozí ještě další rizika.
Na distribuci vakcín proti koronaviru SARS-CoV-2 se totiž bude snažit napojit organizovaný zločin. Varovala před tím na začátku prosince své členské státy mezinárodní policejní organizace Interpol. Široká veřejnost bude podle Interpolu v ohrožení kvůli falešným vakcínám, které by mohly ohrozit zdraví nebo i životy, píše Interpol v tiskové zprávě.
„Zatímco vlády připravují rozjezd očkování, kriminální organizace plánují infiltraci nebo narušení dodavatelských řetězců,“ uvedl generální tajemník Interpolu Jürgen Stock.
S rušením restrikcí na cestování poroste také význam testů na koronavirus a Interpol varuje, že spolu s tím se rozroste i výroba a distribuce neschválených a falešných testovacích sad. Jednotka Interpolu zaměřená na kyberkriminalitu už upozornila, že ze tří tisíc webů, které nabízejí potenciálně nebezpečná léčiva a zdravotní potřeby, přibližně 1700 skrývá také kybernetickou hrozbu, nejčastěji spamy a phishingové útoky.
Přijdou léky a terapie
Svět stále ještě nemá účinný lék proti covidu-19. Největší naděje byly zpočátku vkládané do remdesiviru, ale ukazuje se, že jeho schopnost pomáhat je jen omezená. Světová zdravotnická organizace (WHO) od poloviny listopadu dokonce nedoporučuje tento lék proti covidu-19 používat. V nejnovějším stanovisku uvádí, že chybějí důkazy, že přípravek zvyšuje šance na přežití pacientů s touto nemocí či že u nich snižuje potřebu plicní ventilace.
Remdesivir nebyl ale lék přímo proti covidu, vědci jen využili některých jeho vlastností, které se už v minulosti osvědčily proti jiným virům. V současné době už přicházejí první léky, které jsou cílené přímo na covid, a je téměř jisté, že příští rok se masivněji rozšíří.
Lékaři si hodně slibují od léků, které fungují jako koktejl protilátek REGN-COV2, který užíval i americký prezident Donald Trump, když se covidem sám nakazil.
Americké úřady ho už schválily pro pohotovostní užívání při léčbě covidu v polovině listopadu. Bude moci být podán pacientům, v jejichž případě je s ohledem na věk či jiné zdravotní problémy vysoké riziko, že u nich nemoc bude mít vážný průběh. Lék by jim měl být podán ve chvíli, kdy mají mírné příznaky, s cílem předejít zhoršení symptomů a hospitalizaci.
Preparát není určen pro pacienty mladší 12 let nebo vážící méně než 40 kilogramů ani pro pacienty, kteří jsou hospitalizováni nebo kteří vyžadují napojení na kyslík. Podle firmy Regeneron studie ukazují, že její lék je účinný, pokud je podán krátce po stanovení diagnózy. Je směsí dvou silných protilátek, o kterých se předpokládá, že posilují imunitní reakci organismu při napadení koronavirem.
Do konce ledna 2021 by mělo být tohoto léku k dispozici nejméně 300 tisíc dávek.
Na podobném principu funguje i další nadějný lék, také v listopadu schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Vyvinula jej farmaceutická firma Eli Lilly.