Koktejl protilátek je nadějí v léčbě covidu, dostal jej i Trump

Svět stále ještě nemá prostředek, který by spolehlivě léčil covid-19. Remdesivir jen zkracuje dobu léčby, ale na snižování úmrtnosti má jen menší vliv. Lékaři si hodně slibují od koktejlu protilátek REGN-COV2, který užíval americký prezident Donald Trump.

Poté, co byl Donald Trump minulý týden hospitalizován s covidem-19, podstoupil v nemocnici komplexní léčbu. Ta spočívala kromě podávání remdesiviru také v užívání zinku, vitaminu D, aspirinu, famotidinu a melatoninu. Zdaleka nejvíc se ale mluvilo o přípravku REGN-COV2, experimentálním léku, který teprve testuje společnost Regeneron.

Přestože patří Donald Trump mezi rizikové skupiny jak věkem, tak nadváhou, po týdnu od oznámení nákazy je jeho stav podle informací Bílého domu skvělý. Prezident přisuzuje hlavní roli ve svém uzdravení právě léku REGN-COV2.

„Bylo to požehnání v přestrojení – chytil jsem to (koronavirus), slyšel jsem o tomhle léku a řekl jsem, ať mě nechají si to vzít, a bylo to neuvěřitelné. Byl to můj nápad,“ řekl prezident v krátkém videu o přípravku, který je zatím ve fázi klinických testů.

Trump pak prohlásil, že bude usilovat o to, aby léčivo dostalo mimořádné povolení k použití u široké veřejnosti. Jeho cílem je látku dostat ke všem nemocným Američanům, kteří by za ni podle něj neměli nic platit.

Stříbrná kulka proti covidu?

Tento experimentální lék vyvíjený společností Regeneron lékaři používají zatím jen v klinických studiích, pro běžné pacienty je v podstatě nedostupný. Prezident Trump byl podle stanice CNBC zřejmě jediným člověkem, který byl výše uvedenou kombinací farmaceutik léčen.

29. září společnost Regeneron oznámila, že dokončila první tři fáze testování přípravku, proběhly podle ní zcela bez problémů. Ze zveřejněné zprávy pro investory vyplývá, že protilátkový koktejl REGN-COV2 je směsí dvou účinných protilátek, který snižuje virovou zátěž i dobu ke zmírnění příznaků u hospitalizovaných pacientů s covidem-19.

„REGN-COV2 rovněž vykázal pozitivní trendy v omezování návštěv lékařů,“ uvedla společnost. To znamená, že lidé, kteří lék užívali, měli natolik lehký průběh, že výrazně méně často potřebovali hospitalizaci.

Jedná se o výsledky randomizované, dvojitě zaslepené studie. Měřila účinky přidání REGN-COV2 k obvyklé standardní péči ve srovnání s přidáním placeba. Byla součástí rozsáhlejšího programu, který také zahrnuje studie REGN-COV2 pro léčbu hospitalizovaných pacientů a prevenci infekce u lidí, kteří byli vystaveni covidu-19.

„Po měsících neuvěřitelně tvrdé práce našeho talentovaného týmu jsme nesmírně potěšeni, že náš protilátkový koktejl REGN-COV2 rychle snížil virovou zátěž a s tím spojené symptomy u infikovaných pacientů s covidem-19,“ komentoval výsledky doktor George D. Yancopoulos, prezident a současně hlavní vědecký pracovník Regeneronu.

„Největší přínos léčby byl u pacientů, u nichž se nespustila vlastní účinná imunitní odpověď. To naznačuje, že REGN-COV2 může poskytovat terapeutickou náhražku přirozeně se vyskytující imunitní odpovědi,“ doplnil.

Právě tato skupina pacientů je z lékařského hlediska jednou z nejsložitějších: je u ní totiž nižší pravděpodobnost vyléčení viru vlastními silami a také vyšší riziko déletrvajících příznaků. Účinek léku má kromě přímých výsledků i nepřímé: získané údaje o imunitní odpovědi naznačují účinnost vakcín proti viru SARS-CoV-2.

První studie zahrnovala 275 pacientů. Jejím cílem bylo prozkoumat účinky léku REGN-COV2 a také určit pacienty, u nichž je nejpravděpodobnější přínos léčby. V současné době autoři léku už výsledky testují na další skupině. Důležitým poznatkem je, že se nevyskytly žádné vedlejší účinky.

Společnost žádá o schválení

Ve středu společnost Regeneron oznámila, že zažádala americké úřady o schválení přípravku pro použití v rámci takzvaného nouzového využití. Agentura F.D.A, která ve věci rozhoduje, se dosud nevyjádřila.

Přístup k léku bude zatím velmi omezený, existuje množství použitelné pro přibližně 50 tisíc lidí. Regeneron získal na vývoj tohoto léčiva 500 milionů dolarů od federální vlády v rámci Operace Warp Speed.

Výrobce uvedl, že během příštích měsíců je schopen dodat lék pro asi 300 tisíc pacientů – podle dohody s federální vládou budou tyto dávky pro nemocné zdarma. Do budoucna, tedy od příštího roku, by se mělo díky spolupráci s farmaceutickým koncernem Roche vyrábět přes 250 tisíc dávek REGN-COV2.

Kontroverze

Odborný web MIT Technology Review upozornil, že tato nouzová protilátka byla vyvinuta s použitím buněk původně odebraných z potratu. Doklady o tom našel přímo v materiálech společnosti Regeneron.

Trumpova administrativa přitom zaujímá stále negativnější postoj proti lékařskému výzkumu využívajícímu fetální tkáně z potratů. Když například v roce 2019 omezila Národním ústavům zdraví možnost financovat takový výzkum, příznivci prezidenta oslavovali „velké vítězství pro život“ a osobně Trumpovi děkovali za rozhodný postup proti tomu, co označili za „nehoráznou a nechutnou“ praxi „experimentování s použitím částí dětského těla“. Když teď prezident čelil covidu-19, jeho administrativa nevznesla žádné námitky vůči tomu, že tento lék vycházel z využití fetálních buněk.

Samotné molekuly léčebného koktejlu se vyrábějí v buňkách z vaječníků křečíků čínských, takzvaných „CHO“ buňkách – nikoli v lidských buňkách. Buňky získané z lidských plodů byly použity jiným způsobem. Podle Regeneronu laboratorní testy používané k posouzení účinnosti těchto protilátek využívaly buňky s názvem HEK 293T, jejichž původcem byla ledvinová tkáň získaná z potratu lidského plodu v Nizozemsku v 70. letech.

Od té doby byly tyto buňky mnohokrát namnožené, prošly mnoha dalšími genetickými změnami a úpravami. Regeneron je potřebuje k testování toho, jak dobře různé protilátky virus neutralizují.

Obě protilátky, které Regeneron nakonec využil jako experimentální léčbu, byly vybrány právě pomocí takových testů. Protože 293T buňky byly získány už tak dávno a existují desítky let jen v laboratorním prostředí, už se o nich ani neuvažuje jako o výsledku interrupcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 11 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.