Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.
První případy covidu se v Česku potvrdily před třemi roky. Stane se běžným onemocněním, myslí si Prymula i Mucha
Události, komentáře: Tři roky s covidem (zdroj: ČT24)
První stopy koronaviru se objevily v prosinci 2019 v čínském městě Wu-chan. Koncem ledna následujícího roku byl covid zejména v Číně a okolních zemích, pomalu se ale začal šířit i do Evropy a do Spojených států. Nejzasaženější zemí evropského kontinentu byla Itálie. 23. února 2020 byla také třetí na světě v počtu potvrzených případů.
První tři případy covidu v České republice odhalila hygiena přesně před třemi lety. Veřejnosti to oznámil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Za tři roky měly dle statistik pozitivní test přes čtyři miliony lidí, ale ve skutečnosti jich bylo mnohem více. V nemocnici skončilo čtvrt milionu pacientů.
Nejtragičtější období bylo jaro 2021, kdy kvůli covidu umíralo přes dvě stě lidí denně. Celkem jich dle ministerstva zdravotnictví zemřelo přes 42 tisíc. V přepočtu na obyvatele patří Česká republika k nejpostiženějším zemím.
90´ ČT24: Tři roky s covidem (zdroj: ČT24)
Pandemie za námi není, covid jen probíhá jinak, říká Vašáková
Přednostka pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martina Koziar Vašáková říká, že pandemie ještě není u konce. „Jen covid prostě probíhá poněkud jinak. Právě proto, že jsme získali imunitu danou dohromady promořením a vakcinací,“ upřesnila.
„Díky imunizaci lidstva mortalita není tak vysoká. Nicméně každý den si covid bere další lidi, zejména lidi znevýhodněné, oslabené, většinou starší s mnoha přidruženými nemocemi, nebo i mladší lidi, kteří jsou po transplantaci či speciálních druzích léčby,“ podotkla. Covid se podle ní jen zařadil mezi nemoci, které jsou více známé a svět má alespoň nějaké možnosti léčby. „A hlavně už víme, jak na prevenci těžkých průběhů,“ doplnila.
Po třech letech covidu se mají brzy zrušit povinné izolace. V tuto chvíli ještě platí, že všichni s pozitivním testem musejí sedm dní zůstat doma. Od dubna by to ale měli rozhodovat lékaři nebo hygienici. „Myslím, že v současné době většina lidí, kteří mají rýmu, se stejně na covid už netestují. Ty případy, které se hlásí (…) jsou jen špičkou ledovce. Jsou to lidé, kterým je už opravdu špatně,“ soudí Vašáková.
Tato změna je tedy podle ní rozumná, ale dodala, že covid zároveň není dobré bagatelizovat. „Pokud je někdo covid pozitivní, má se vždy zvážit, jakou míru rizika má. A rizikovým jedincům se musí včas dávat preventivní antivirová léčba,“ upozornila.
I na běžnou chřipku umírají vyšší stovky lidí každý rok, říká virolog
Aby byl covid jen běžnou nemocí, si podle praktického lékaře z Ústavu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy Cyrila Muchy přejí všichni. „Musím říci, že opravdu zhruba od února loňského roku jsme v ordinaci neměli ani jeden těžký případ. (…) Opravdu se to začíná přesouvat do toho, že jde o běžné virové onemocnění,“ okomentoval. S plánovanou změnou ze strany ministerstva zdravotnictví souhlasí.
Virolog z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Jiří Černý si myslí, že v tuto chvíli není důvod ke covidu přistupovat jinak než k ostatním onemocněním. „Pokud se nestane něco nečekaného, jako to, že se vyvine další nebezpečná varianta, tak ano — překonali jsme to nejhorší a z covidu už je víceméně běžné onemocnění,“ upřesnil. „Musíme si uvědomit, že i na běžnou chřipku nám tady umírají vyšší stovky lidí každý rok,“ dodal.
Úplně běžné onemocnění se z covidu nestává, myslí si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Ale stává se z něj respirační onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit, máme očkovací látku. Tedy řešíme ho jako standardní závažné smrtelné infekční onemocnění,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
„My nevidíme lehké průběhy, nevidíme, kolik osob je skutečně pozitivních, protože jde o zlomek těch, kteří se skutečně nechávají testovat. Ale to, co určitě vidíme, je počet zemřelých a počet hospitalizovaných. (…) V tuto chvíli je hospitalizováno kolem 690 osob, což je realita stávající situace. Určitě zde není nějaká dramatická epidemie, nicméně covid stále na pozadí běží,“ okomentoval situaci Roman Prymula.
I chřipka dokáže během sezony „zahubit“ zhruba patnáct set lidí, podotkl Prymula. „Tudíž když to rozpočítáme, tato čísla nejsou nijak raritní a odlišná,“ sdělil. „Tak, jak se covid bude do budoucna zmírňovat, tak se opravdu stane běžným onemocněním.“
Chudomel: Poučit z pandemie by se měli hlavně politici
Všechna covidová opatření měla podle Vašákové smysl. Kdyby se podle ní tehdy například uzavřely školy dříve, i tak by ke ztrátám na životech došlo. „Trochu mě mrzí, jak byla dehonestována vakcinace. Periodicky se vynořili nějací věrozvěsti, kteří říkali, jak je vakcína škodlivá. To odradilo řadu rizikových lidí od očkování,“ myslí si.
„Hlavní problém byl, že se zbořila základní zdravotní péče. My jsme vlastně řekli: ‚Máš nemoc, tak nechoď k lékaři.‘ Tím jsme obrátili to, co říká Hippokratova přísaha,“ uvedla také. Tak podle ní došlo i k úmrtím, která byla zbytečná.
Poučit z pandemie by se měli dle místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic a ředitele Oblastní nemocnice Kolín Petra Chudomela zejména politici. „Někdy jsem měl pocit, že tato pandemie byla řízena převážně politicky a marketingově.“ Některé informace, které z úst politiků zazněly, byly nevěrohodné, podotkl ředitel. „Že máme třeba dostatek očkovacích látek, přitom jsme jich neměli dost. Že máme dost ochranných pomůcek, přitom jsme věděli, že jich nemáme dost,“ uvedl jako příklad.
„Bohužel jsme v průběhu covidu měnili několikrát strategii. Ono je lépe jít po špatné, delší cestě, ale jít jedním směrem než se vracet,“ hodnotí Prymula. „Nyní se při následných analýzách ukazuje, že jsme ne úplně adekvátně léčili zejména starší populaci. Protože (…) byť jsme lůžek měli dostatek, nebylo tolik personálu a logicky péče byla o něco horší,“ soudí.
Válek souhlasí s Prymulou. „Viděl jsem to ze strany opozice jako poslanec. (…) Obrovský kus práce odvedli zdravotníci — navzdory tomu chaosu a změnám ve strategii, které pak vedly k rychlému střídání ministrů a jejich náměstků,“ okomentoval.
„Problémem byl kontinuální spor ministra vnitra, premiéra, ministra zdravotnictví a dalších členů vlády. Informace se den ode dne měnily. To, co řekl ministr, popřel premiér a tak dále,“ dodal Válek. Současná vláda se podle něj ze situace poučila, nicméně varianta omikron je daleko mírnější, jak uvedl.
Vakcíny
Změnu ve zvládání pandemie přinesly vakcíny. První dávky se do Česka dostaly v prosinci 2020, ve velkém se však začalo očkovat na sklonku jara 2021. Nejvyužívanější byly vakcíny od společnosti Pfizer/BioNTech nebo Moderna. Do této doby se naočkovalo skoro sedm milionů lidí, což dle expertů pomohlo další vlny ztlumit.
„Zatím bohužel neumíme vyrobit vakcínu, která by byla velmi účinná a fungovala na všechny varianty koronaviru a poskytovala dlouhodobou ochranu,“ podotkl virolog Černý.
Přínos vývoje očkovací látky nicméně vyzdvihl. „Začali jsme očkovat s RNA vakcínami, které tu doposud nebyly. (…) Ukázalo se, že jsme schopni je rychle připravit, potom je rychle modifikovat a podobně.“ Jednalo se tak podle něj o významný „skok“.
V tuto chvíli dle Prymuly není důvod pro to, aby byla populace očkována pátou dávkou. Pokud se totiž posilující dávky opakují v rychlé frekvenci za sebou, účinnost vakcíny klesá, poznamenal. „S výjimkou osob, které jsou imutně zranitelné,“ upřesnil.
Covidová opatření ve světě
Velké množství států již pandemické restrikce utlumilo nebo rovnou zcela zrušilo. Jsou zde však stále i země, kde je ještě třeba s některými omezeními počítat. Jedná se například o Čínu, která sice upustila od politiky nulového covidu a na začátku ledna otevřela hranice, avšak před odletem do země je stále nutné udělat si test. V pevninské Číně se stále nosí na letišti či na nádražích roušky.
Opatření proti koronaviru také platí například při cestách do Japonska. Turisté musejí mít potvrzení o absolvování tří dávek očkování — ostatní jsou považováni za neočkované a musejí se před odletem nechat otestovat. Roušky v zemi povinné nejsou, lidé je ale běžně nosili i před pandemií.
Co se týče Evropy, od středy nemusejí nosit respirátory cestující ve vídeňské MHD. Rakouská metropole k tomuto kroku přistoupila jako poslední spolková země. Některé státy pak požadují nošení ochrany dýchacích cest například ve zdravotnických zařízeních.
„Čím dál tím víc lidí ve Vídni bylo proti, protože v hromadné dopravě ta opatření platila 1051 dnů. I když hrozila pokuta ve výši padesáti eur za nenošení respirátoru třídy FFP2, (…) tak s přibývajícím časem bylo vidět, že velké množství lidí je nenosí,“ prozradil redaktor Svobodných vídeňských listů Joža Kolář. Ochrana úst je však stále povinná ve zdravotnických zařízeních, uvedl.
Nejasný původ viru
Ani po více než třech letech není původ viru SARS-CoV-2 jasný. Americké úřady se o to přou. Šéf FBI tvrdí, že pravděpodobně unikl z čínské laboratoře, své tvrzení ale nepodložil. Čtyři tamní ministerstva spolu s panelem sdružujícím zpravodajské služby říkají, že koronavirus zmutoval a přenesl se ze zvířete na člověka.
„Spekulace, které se opírají o únik z laboratoří virologického ústavu ve Wu-chanu, jsou založené na tom, že rozdíl v sekvenční analýze prvních izolátů z nemocných pacientů a zemřelých byl dosti odlišný od podobných koronavirů, které jsou identifikovány z netopýrů,“ okomentoval ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer. Jde ale o čisté spekulace, jak dodal.
O možném přenosu covidu ze zvířete na člověka existuje dle Grubhoffera solidní studie amerických virologů, která byla publikována loni v létě. „Byl bych opatrný, ale studie působí velmi věrohodně. Jde o to, že původce byl vystopován ve velkoobchodu s mořskými plody, který má také svou část obratlovčí, to znamená se zvířaty, mezi kterými lze najít nepochybně i netopýry či luskouny,“ řekl.