Německý Institut Roberta Kocha už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké. WHO nadále ano

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika, stejně jako další země, ruší protikoronavirová opatření.

„Ohrožení zdraví obyvatel v Německu covidem-19 je v tuto chvíli hodnoceno jako mírné,“ konstatuje RKI ve své zprávě. Institut zároveň nevyloučil, že se stupeň varování může znovu zvýšit, pokud to bude nutné. Nadále doporučuje, aby nakažení zůstávali doma a aby lidé v místnostech nosili roušky.

Z veřejného života ale zatím ochrana úst a nosu postupně mizí. Například ve čtvrtek v Německu přestala platit povinnost nosit roušky v dálkové dopravě. Stejnou povinnost v regionální dopravě zároveň zrušilo i posledních devět spolkových zemí, ostatní tak učinily již dříve.

Opatření uvolňují i další země. Rakousko tento týden oznámilo, že do poloviny roku zruší veškerá protikoronavirová opatření.

WHO vidí kvůli chudším zemím situaci jinak

Kvůli pandemii covidu-19 ale zůstává v platnosti nejvyšší stupeň varování Světové zdravotnické organizace (WHO). Covid-19 totiž stále představuje nebezpečnou infekční nemoc, která může výrazně poškodit zdraví a tvrdě dopadnout na zdravotní systémy jednotlivých zemí, uvedla WHO v prohlášení, které v pondělí zveřejnila na svém webu.

Rozdílný postoj není překvapivý: zatímco RKI se věnuje situaci v Německu s jeho kvalitním zdravotnictvím a vysoce proočkovanou a promořenou populací, WHO musí brát v úvahu celý svět, tedy i chudší a zranitelnější státy.

Krizový výbor WHO, který se věnuje pandemii, zasedal v pátek, aby dal šéfovi WHO Tedrosovi Adhanomovi Ghebreyesusovi doporučení týkající se dalšího postupu. V něm vyjádřil přesvědčení, že nákaza nadále představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, což je v rámci WHO nejvyšší stupeň varování před nějakou nemocí. Někdy se o něm mluví také jako o globálním stavu nouze. Ghebreyesus s doporučením výboru souhlasil, stojí ve zveřejněném prohlášení WHO.

Jedním z důvodů, proč nadále platí nejvyšší stupeň varování, je to, že covid-19 způsobuje vysoký počet úmrtí ve srovnání s dalšími respiračními onemocněními, i nejistota týkající se vývoje dalších variant infekce. Minulý pátek WHO uvedla, že jen za předchozí týden ve světě registrovala čtyřicet tisíc mrtvých v souvislosti s covidem-19. Skutečný počet úmrtí je přitom podle ní ještě výrazně vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 12 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 14 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...