Covidová zima přichází. Čeští vědci podepsali výzvu Johna Snowa

Čeští vědci se připojili k mezinárodnímu memorandu o úspěšném boji proti covidu-19. Jeho cílem je srozumitelné informování veřejnosti založené na aktuálních vědeckých poznatcích. Epidemii je podle nich třeba regulovat až do dostupnosti vakcíny.

Memorandum pojmenované po britském lékaři Johnu Snowovi z 19. století, který je považovaný za otce epidemiologie, podepsalo celosvětově asi 7000 expertů z lékařských i nelékařských oborů. Zveřejnil ho v polovině října prestižní lékařský časopis Lancet.

Jeho prezentace v České republice je podle signatářů reakcí na to, že někteří lidé pandemii stále bagatelizují, což považují za jednu z příčin současné intenzivní druhé vlny. Problematické jsou podle nich zejména názory, které průběh a důsledky nemoci covid-19 povrchním způsobem srovnávají se sezonní chřipkou, ignorují nebo zpochybňují počet obětí i závažnost následných komplikací. Za nebezpečné považují i výzvy k „promořování“ neboli přirozené imunizaci celé populace tím, že nemoc lidé ve velké míře volně prodělají.

Jak bojovat proti pandemii

Vědci se shodují, že velká část Evropy, USA a další země čelí zrychlujícímu se nárůstu počtu případů, proto je nezbytné jednat. „I když lockdown narušuje běžný život společnosti a negativně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví a ekonomiku, často se projevily tyto negativní důsledky výrazněji v zemích, které nebyly schopné využít čas během lockdownu a po něm k tvorbě efektivních nástrojů kontroly šíření infekce,“ píše se v memorandu.

Pokud neexistují odpovídající opatření pro řízení pandemie a jejích společenských dopadů, včetně finančních a sociálních programů, čelí tyto země pokračujícím restrikcím. „Nelze se divit, že důsledkem je všudypřítomná demoralizace a ztráta důvěry,“ uvádí memorandum.

Česká cesta

Česko se podle tuzemských signatářů rozhoduje, kterou cestou půjde. „Ocitli jsme se nyní na křižovatce, zda půjdeme cestou vysokých denních přírůstků nakažených, nebo se pokusíme jejich počet stlačit na úroveň, kdy je pandemie alespoň částečně kontrolovatelná,“ uvedl jeden z nich, výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

První cesta by podle něj vedla k vyčerpání zdravotnictví, druhá umožní po delší období udržet nízké počty díky testování, trasování a karanténním opatřením. „Vzhledem k tomu, že aktuální přírůstky jsou stále vysoké i při nedostatečném testování, nekloním se k okamžitému zahájení uvolňování přijatých opatření,“ dodal.

Snaha o kompromisy místo efektivního potlačení epidemie podle nich vede k nestabilní situaci, která může vést k opětovnému šíření. „Výsledkem přístupů nezaložených na vědeckých poznatcích jsou současné velké ztráty na zdraví, životech i majetku, jimž bylo možné se vyhnout,“ uvedli.

Než bude dostupná vakcína, což se očekává v horizontu měsíců, měla by podle memoranda být hlavní odpovědí na pandemii snaha o její co největší potlačení prostřednictvím hygienických opatření, testování, trasování, dodržování karanténních opatření a dalších prostředků.

Českých a slovenských signatářů je zatím několik desítek, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kovalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí to je imunolog Zdeněk Hel působící na lékařské fakultě Univerzity of Alabama nebo epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London.

České výzvy

Už v první vlně pandemie se v České republice objevily první výzvy vědců a odborníků i veřejnosti. Největší pozornost vyvolala takzvaná Výzva jedenácti, kterou podepsali lékaři z Univerzity Karlovy. Její autoři vyzývali k tomu, aby se podařilo „zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.“

Na ni reagovala výzva infektologů a imunologů ze stejné univerzity, kteří vyzývali, aby se k otázce řešení covidové pandemie vyjadřovali spíše experti s profesní znalostí tohoto tématu. 

Přes 74 tisíc podpisů má petice s názvem „Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize“, jejímiž autory jsou zejména lékaři, kteří se živí takzvanou alternativní medicínou, například homeopatií. Ti v ní odmítli plošné nošení roušek, rychle vyrobenou vakcínu, testování bezpříznakových lidí nebo restriktivní opatření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 12 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 21 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...