Covidová zima přichází. Čeští vědci podepsali výzvu Johna Snowa

Čeští vědci se připojili k mezinárodnímu memorandu o úspěšném boji proti covidu-19. Jeho cílem je srozumitelné informování veřejnosti založené na aktuálních vědeckých poznatcích. Epidemii je podle nich třeba regulovat až do dostupnosti vakcíny.

Memorandum pojmenované po britském lékaři Johnu Snowovi z 19. století, který je považovaný za otce epidemiologie, podepsalo celosvětově asi 7000 expertů z lékařských i nelékařských oborů. Zveřejnil ho v polovině října prestižní lékařský časopis Lancet.

Jeho prezentace v České republice je podle signatářů reakcí na to, že někteří lidé pandemii stále bagatelizují, což považují za jednu z příčin současné intenzivní druhé vlny. Problematické jsou podle nich zejména názory, které průběh a důsledky nemoci covid-19 povrchním způsobem srovnávají se sezonní chřipkou, ignorují nebo zpochybňují počet obětí i závažnost následných komplikací. Za nebezpečné považují i výzvy k „promořování“ neboli přirozené imunizaci celé populace tím, že nemoc lidé ve velké míře volně prodělají.

Jak bojovat proti pandemii

Vědci se shodují, že velká část Evropy, USA a další země čelí zrychlujícímu se nárůstu počtu případů, proto je nezbytné jednat. „I když lockdown narušuje běžný život společnosti a negativně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví a ekonomiku, často se projevily tyto negativní důsledky výrazněji v zemích, které nebyly schopné využít čas během lockdownu a po něm k tvorbě efektivních nástrojů kontroly šíření infekce,“ píše se v memorandu.

Pokud neexistují odpovídající opatření pro řízení pandemie a jejích společenských dopadů, včetně finančních a sociálních programů, čelí tyto země pokračujícím restrikcím. „Nelze se divit, že důsledkem je všudypřítomná demoralizace a ztráta důvěry,“ uvádí memorandum.

Česká cesta

Česko se podle tuzemských signatářů rozhoduje, kterou cestou půjde. „Ocitli jsme se nyní na křižovatce, zda půjdeme cestou vysokých denních přírůstků nakažených, nebo se pokusíme jejich počet stlačit na úroveň, kdy je pandemie alespoň částečně kontrolovatelná,“ uvedl jeden z nich, výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

První cesta by podle něj vedla k vyčerpání zdravotnictví, druhá umožní po delší období udržet nízké počty díky testování, trasování a karanténním opatřením. „Vzhledem k tomu, že aktuální přírůstky jsou stále vysoké i při nedostatečném testování, nekloním se k okamžitému zahájení uvolňování přijatých opatření,“ dodal.

Snaha o kompromisy místo efektivního potlačení epidemie podle nich vede k nestabilní situaci, která může vést k opětovnému šíření. „Výsledkem přístupů nezaložených na vědeckých poznatcích jsou současné velké ztráty na zdraví, životech i majetku, jimž bylo možné se vyhnout,“ uvedli.

Než bude dostupná vakcína, což se očekává v horizontu měsíců, měla by podle memoranda být hlavní odpovědí na pandemii snaha o její co největší potlačení prostřednictvím hygienických opatření, testování, trasování, dodržování karanténních opatření a dalších prostředků.

Českých a slovenských signatářů je zatím několik desítek, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kovalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí to je imunolog Zdeněk Hel působící na lékařské fakultě Univerzity of Alabama nebo epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London.

České výzvy

Už v první vlně pandemie se v České republice objevily první výzvy vědců a odborníků i veřejnosti. Největší pozornost vyvolala takzvaná Výzva jedenácti, kterou podepsali lékaři z Univerzity Karlovy. Její autoři vyzývali k tomu, aby se podařilo „zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.“

Na ni reagovala výzva infektologů a imunologů ze stejné univerzity, kteří vyzývali, aby se k otázce řešení covidové pandemie vyjadřovali spíše experti s profesní znalostí tohoto tématu. 

Přes 74 tisíc podpisů má petice s názvem „Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize“, jejímiž autory jsou zejména lékaři, kteří se živí takzvanou alternativní medicínou, například homeopatií. Ti v ní odmítli plošné nošení roušek, rychle vyrobenou vakcínu, testování bezpříznakových lidí nebo restriktivní opatření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 9 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...