Covidová zima přichází. Čeští vědci podepsali výzvu Johna Snowa

Čeští vědci se připojili k mezinárodnímu memorandu o úspěšném boji proti covidu-19. Jeho cílem je srozumitelné informování veřejnosti založené na aktuálních vědeckých poznatcích. Epidemii je podle nich třeba regulovat až do dostupnosti vakcíny.

Memorandum pojmenované po britském lékaři Johnu Snowovi z 19. století, který je považovaný za otce epidemiologie, podepsalo celosvětově asi 7000 expertů z lékařských i nelékařských oborů. Zveřejnil ho v polovině října prestižní lékařský časopis Lancet.

Jeho prezentace v České republice je podle signatářů reakcí na to, že někteří lidé pandemii stále bagatelizují, což považují za jednu z příčin současné intenzivní druhé vlny. Problematické jsou podle nich zejména názory, které průběh a důsledky nemoci covid-19 povrchním způsobem srovnávají se sezonní chřipkou, ignorují nebo zpochybňují počet obětí i závažnost následných komplikací. Za nebezpečné považují i výzvy k „promořování“ neboli přirozené imunizaci celé populace tím, že nemoc lidé ve velké míře volně prodělají.

Jak bojovat proti pandemii

Vědci se shodují, že velká část Evropy, USA a další země čelí zrychlujícímu se nárůstu počtu případů, proto je nezbytné jednat. „I když lockdown narušuje běžný život společnosti a negativně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví a ekonomiku, často se projevily tyto negativní důsledky výrazněji v zemích, které nebyly schopné využít čas během lockdownu a po něm k tvorbě efektivních nástrojů kontroly šíření infekce,“ píše se v memorandu.

Pokud neexistují odpovídající opatření pro řízení pandemie a jejích společenských dopadů, včetně finančních a sociálních programů, čelí tyto země pokračujícím restrikcím. „Nelze se divit, že důsledkem je všudypřítomná demoralizace a ztráta důvěry,“ uvádí memorandum.

Česká cesta

Česko se podle tuzemských signatářů rozhoduje, kterou cestou půjde. „Ocitli jsme se nyní na křižovatce, zda půjdeme cestou vysokých denních přírůstků nakažených, nebo se pokusíme jejich počet stlačit na úroveň, kdy je pandemie alespoň částečně kontrolovatelná,“ uvedl jeden z nich, výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

První cesta by podle něj vedla k vyčerpání zdravotnictví, druhá umožní po delší období udržet nízké počty díky testování, trasování a karanténním opatřením. „Vzhledem k tomu, že aktuální přírůstky jsou stále vysoké i při nedostatečném testování, nekloním se k okamžitému zahájení uvolňování přijatých opatření,“ dodal.

Snaha o kompromisy místo efektivního potlačení epidemie podle nich vede k nestabilní situaci, která může vést k opětovnému šíření. „Výsledkem přístupů nezaložených na vědeckých poznatcích jsou současné velké ztráty na zdraví, životech i majetku, jimž bylo možné se vyhnout,“ uvedli.

Než bude dostupná vakcína, což se očekává v horizontu měsíců, měla by podle memoranda být hlavní odpovědí na pandemii snaha o její co největší potlačení prostřednictvím hygienických opatření, testování, trasování, dodržování karanténních opatření a dalších prostředků.

Českých a slovenských signatářů je zatím několik desítek, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kovalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí to je imunolog Zdeněk Hel působící na lékařské fakultě Univerzity of Alabama nebo epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London.

České výzvy

Už v první vlně pandemie se v České republice objevily první výzvy vědců a odborníků i veřejnosti. Největší pozornost vyvolala takzvaná Výzva jedenácti, kterou podepsali lékaři z Univerzity Karlovy. Její autoři vyzývali k tomu, aby se podařilo „zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.“

Na ni reagovala výzva infektologů a imunologů ze stejné univerzity, kteří vyzývali, aby se k otázce řešení covidové pandemie vyjadřovali spíše experti s profesní znalostí tohoto tématu. 

Přes 74 tisíc podpisů má petice s názvem „Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize“, jejímiž autory jsou zejména lékaři, kteří se živí takzvanou alternativní medicínou, například homeopatií. Ti v ní odmítli plošné nošení roušek, rychle vyrobenou vakcínu, testování bezpříznakových lidí nebo restriktivní opatření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 6 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 19 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026
Načítání...