Příznakem nákazy koronavirem jsou i „covidové prsty“, upozorňují čeští a italští experti

Jedním z příznaků onemocnění covid-19 mohou být podle lékařů Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy takzvané covidové prsty. Je to vyrážka, která se objevuje zvláště u dětí a mladistvých pacientů jako první příznak onemocnění. Informovala o tom mluvčí nemocnice Tereza Romanová.

„Chceme na to upozornit rodiče i zdravotnickou veřejnost zvlášť v dnešní době, kdy se rozvolňují protiepidemická opatření a menší děti se vracejí do škol,“ uvedla Romanová.

Jako takzvané covidové prsty označují lékaři červené hrboly na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědit. Podle ředitele a přednosty dermatovenerologické kliniky Petra Arenbergera se u některých pacientů objevily jako jediný příznak onemocnění covid-19. „Covidové prsty jsou pro dermatology něco nového,“ dodal Arenberger. Pacienti s takovými kožními příznaky by podle něho měli být vyšetřeni na nákazu novým koronavirem.

Reakce těla na virus

Vyrážka pravděpodobně vzniká podle lékařky Moniky Arenbergerové jako zánětlivá reakce kůže na antigen viru spojený s ischemií končetin, tedy onemocněním tepen v končetinách nebo krevními sraženinami.

Kožní příznaky covidové infekce se podle mluvčí Terezy Romanové vyskytují asi u 20 procent pacientů. Objevují se obvykle třetí až pátý den onemocnění a posléze samy odeznějí. Zatím se zdá, že jejich výskyt nekoreluje se závažností onemocnění. Jsou ale bolestivé na dotek, připomínají začervenání kůže při dlouhodobém působení chladu a mohou svědit.  

Mezi další kožní příznaky virových onemocnění, tedy i nového koronaviru, patří například kopřivka, mramorovaná kůže a drobné krevní výrony na dolních končetinách - covidové prsty jsou ale specifické jen pro tuto infekci.

Na tento příznak upozornili jako první italští vědci, kteří přinesli i kratší studii.

Typické příznaky

K hlavním příznakům tohoto onemocnění patří zvýšená teplota, kašel, dušnost, bolest hlavy a únava. Ne však každý s těmito příznaky je nakažen koronavirem. 

Britská asociace ušních, nosních a krčních lékařů (ENT UK) také upozornila, že dalším příznakem covidu-19 mohou být také anosmie, tedy ztráta čichu, a ageuzie, čili ztráta chuti. V Jižní Koreji, kde probíhá rozsáhlé testování populace, hlásilo 30 procent z 2000 pozitivně testovaných právě ztrátu čichu jako hlavní symptom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 1 hhodinou

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 4 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...