Příznakem nákazy koronavirem jsou i „covidové prsty“, upozorňují čeští a italští experti

Jedním z příznaků onemocnění covid-19 mohou být podle lékařů Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy takzvané covidové prsty. Je to vyrážka, která se objevuje zvláště u dětí a mladistvých pacientů jako první příznak onemocnění. Informovala o tom mluvčí nemocnice Tereza Romanová.

„Chceme na to upozornit rodiče i zdravotnickou veřejnost zvlášť v dnešní době, kdy se rozvolňují protiepidemická opatření a menší děti se vracejí do škol,“ uvedla Romanová.

Jako takzvané covidové prsty označují lékaři červené hrboly na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědit. Podle ředitele a přednosty dermatovenerologické kliniky Petra Arenbergera se u některých pacientů objevily jako jediný příznak onemocnění covid-19. „Covidové prsty jsou pro dermatology něco nového,“ dodal Arenberger. Pacienti s takovými kožními příznaky by podle něho měli být vyšetřeni na nákazu novým koronavirem.

Reakce těla na virus

Vyrážka pravděpodobně vzniká podle lékařky Moniky Arenbergerové jako zánětlivá reakce kůže na antigen viru spojený s ischemií končetin, tedy onemocněním tepen v končetinách nebo krevními sraženinami.

Kožní příznaky covidové infekce se podle mluvčí Terezy Romanové vyskytují asi u 20 procent pacientů. Objevují se obvykle třetí až pátý den onemocnění a posléze samy odeznějí. Zatím se zdá, že jejich výskyt nekoreluje se závažností onemocnění. Jsou ale bolestivé na dotek, připomínají začervenání kůže při dlouhodobém působení chladu a mohou svědit.  

Mezi další kožní příznaky virových onemocnění, tedy i nového koronaviru, patří například kopřivka, mramorovaná kůže a drobné krevní výrony na dolních končetinách - covidové prsty jsou ale specifické jen pro tuto infekci.

Na tento příznak upozornili jako první italští vědci, kteří přinesli i kratší studii.

Typické příznaky

K hlavním příznakům tohoto onemocnění patří zvýšená teplota, kašel, dušnost, bolest hlavy a únava. Ne však každý s těmito příznaky je nakažen koronavirem. 

Britská asociace ušních, nosních a krčních lékařů (ENT UK) také upozornila, že dalším příznakem covidu-19 mohou být také anosmie, tedy ztráta čichu, a ageuzie, čili ztráta chuti. V Jižní Koreji, kde probíhá rozsáhlé testování populace, hlásilo 30 procent z 2000 pozitivně testovaných právě ztrátu čichu jako hlavní symptom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 4 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 5 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 22 hhodinami

Evropský pohled