Výsledky několika výzkumů naznačují, že nový koronavirus způsobuje poškození buněk, které vytvářejí inzulin. A to znamená, že nemoc covid-19 může u zdravých lidí způsobit vznik cukrovky.
V polovině dubna se osmnáctiletý student Finn Gnadt z německého Kielu dozvěděl, že má SARS-CoV-2. Cítil se sice dobře, necítil žádné silnější problémy, ale na testy šel – kvůli rodičům, kteří se touto nemocí nakazili na dovolené v Rakousku.
Gnadt si myslel, že infekci překonal bez problémů, ale o několik dní později se začal cítit unavený a zejména extrémně žíznivý. Na začátku května mu pak lékaři zjistili cukrovku typu 1. Podle jeho lékaře mohla být příčinou nemoci právě virová infekce.
U většiny lidí s touto nemocí vlastní imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. V případě německého studenta podle jeho lékaře tyto buňky zničil virus. Jeho krev totiž neobsahovala imunitní buňky, které normálně poškozují beta buňky.
O cukrovce se ví, že je při covidu-19 rizikovým faktorem – lidé, kteří touto chorobou trpí, mají větší pravděpodobnost vážného průběhu nemoci a také na ni častěji umírají. „Cukrovka je při nákaze covidem jako dynamit,“ popsal v odborném časopise Nature vědec Paul Zimmet, který se souvislosti mezi oběma chorobami věnuje.
Patří mezi rostoucí skupinu expertů, kteří upozorňují na to, že cukrovka průběh nemoci nejen zhoršuje, ale také že virus ji může u některých lidí spustit. „Cukrovka je sama o sobě pandemií, stejně jako covid-19; a tyto dvě pandemie se mohou potkat,“ varuje expert z australské Monash University.
Důkazů přibývá
Důkazů sice zatím není mnoho, ale přibývá jich. Osob, u nichž se cukrovka najednou objevila, podobně jako u Finna Gnadta, je totiž víc. A další desítky lidí byly přijaty do nemocnic s extrémně vysokou hladinou cukru a ketonů v krvi. Když tělo neumí vyrobit dostatečné množství inzulinu, aby tak rozkládalo cukr, používá jako alternativu právě ketony; to naznačuje, že koronavirus má na tento systém nějaký dopad.
Náznaků je sice jen málo, ale podle vědců to není tak důležité. „Ve vědě někdy musíte začít jen s malým množstvím důkazů, abyste si mohli udělat hypotézu,“ uvedl profesor Zimmet.
A vědci mají i další nepřímé důkazy. Se vznikem autoimunních onemocnění, jako je právě cukrovka prvního typu, je totiž spojeno více virů – včetně původního SARSu. Příčinou by mohlo být to, že řada orgánů, které kontrolují cukr v krvi, je bohatá na protein ACE2; právě ten nový koronavirus využívá k průniku do buněk.
Před týdnem navíc vyšla experimentální studie, jejíž autoři tento fenomén studovali na miniaturní laboratorně vyšlechtěné slinivce. Zjistili, že v laboratorních podmínkách se prokázalo, že virus opravdu může cukrovku spustit tím, že poškodí buňky zodpovědné za kontrolu cukru v krvi.
Důkazů ale není zatím dostatečné množství; vědci se proto chtějí tomuto výzkumu věnovat podrobněji v budoucnu – využijí k tomu mezinárodních databází, které shromažďují informace o lidech trpících touto nemocí.
