Čínská vláda drží politiku nulové tolerance ke covidu-19 a mezitím bez slitování cenzuruje každou stížnost nebo protest na sociálních sítích. Pátý týden je v karanténě šestadvacetimilionové město Šanghaj; venku se mohou projít obyvatelé pouze šesti distriktů. Aktuální vlnou covidu jsou zasaženi zejména senioři, u kterých je nízká proočkovanost. Podle biochemika Libora Grubhoffera Čína zneužívá svoji moc nad obyvateli, základ kolektivní imunity podle něj v zemi není dostatečný.
V Číně roste nespokojenost s covidovými uzávěrami, kritické hlasy vláda cenzuruje
Studio 6: Reportérka ČT Barbora Šámalová o covidové situaci v Číně (zdroj: ČT24)
Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové šestice distriktů v Šanghaji umožňuje lidem vyjít ven a projít se, musí se však pohybovat ve své čtvrti a nesmí cestovat jinam. „Místní mluví o velice frustrující situaci, mluvila jsem s několika známými, kteří začínají pátý týden doma, přestože u nich v domě nemají žádné případy. Popisují znepokojení,“ řekla Šámalová.
Situace je podle ní složitá i kvůli objednávání jídla, v prvních týdnech se lidé v Šanghaji bouřili kvůli nedostatku čerstvých potravin. „Zásobování se zlepšilo, pořád je to ale složité, musí se mezi sebou skupinově domlouvat sousedé a objednávat potraviny společně,“ popsala.
Strana na sociálních sítích maže kritiku
Vedení komunistické strany na kritiku ohledně situace nereaguje, cenzura maže všechny frustrované komentáře lidí na sociálních sítích. „Zákroky cenzury jsou bezprecedentní, protože spousta lidí si na nich vylévá srdce. Také se tam šíří různé nahrávky ze skutečných situací, kdy si lidé stěžují nebo se dohadují s úřady nebo s lékaři,“ uvedla Šámalová.
„Šíří se tam i různé písně, které zpívají obyvatelé Šanghaje, teď naposledy o víkendu to byla známá píseň z muzikálu Bídníci jménem 'Slyšíš lid zpívat'. Tato píseň už je dva roky v Číně zakázaná, protože byla jednou z protestních písní demonstrantů v Hongkongu,“ vysvětlila.
Čínská komunistická strana se pořád drží politiky nulové tolerance ke covidu a říká, že to je základ úspěchu. Státní média v těchto dnech opakují, že se snižuje výskyt nákazy, přibývá méně nakažených než dříve, a označují to za důkaz toho, že ta politika skutečně funguje. „Že to sebeobětování, jak to nazývají, má smysl a jedině trpělivost může přinést vítězství,“ řekla Šámalová.
Podle biochemika Libora Grubhoffera je čínský přístup velmi nešťastný. Zamezení šíření a cirkulace viru ve společnosti je podle něj způsobem, jak virus eliminovat, ve skutečnosti to ale takhle fungovat nemůže, čehož je Čína příkladem. „Zejména v této situaci, kdy cirkuluje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější, ale také s velmi nízkou patogenitou, tak je to velmi nešťastný přístup, který ilustruje, jak totalitní vlády dokážou zneužívat svoje pozice. A to se v Číně skutečně děje,“ prohlásil v pořadu Horizont ČT24.
Starší lidé podlehli pocitu, že jim v Číně covid nehrozí
Situace v Pekingu je podle zpravodajky dobrá, případů je relativně málo, jde jen o desítky. Přesto úřady nařizují nová opatření a zpřísňují pravidla pro sociální život. Restaurace musí být zavřené a mnohá veřejná místa vyžadují pro vstup PCR testy, přičemž se plošně testuje. Mnoho lidí se obává, že by Peking mohlo potkat totéž, co Šanghaj, takže se zásobují jídlem. O víkendu byly podle Šámalové v Pekingu před supermarkety obrovské fronty.
Očkování přitom není v Číně povinné. „Proočkovanost v Číně je v zásadě vysoká, přes 80 procent. Problém je ale v tom, že Čína se spoléhá výhradně na svoje vakcíny, u kterých je nižší účinnost, jen málo přes 50 procent. Je také velmi nízká proočkovanost seniorů, zejména těch nad 80 let,“ informovala Šámalová a dodala, že u této kategorie je proočkovanost zhruba padesátiprocentní, a to ze dvou důvodů.
Horizont ČT24: Virus v Šanghaji (zdroj: ČT24)
„Čína se v první fází hlavně soustředila zejména na lidi v produktivním věku. Některé provincie a firmy nutily lidi, aby se povinně očkovali, ale protože se proti tomu bouřili, zasáhla centrální vláda a řekla, že očkování nemusí být povinné,“ dodala.
„Starší lidé pak podlehli pocitu, že je Čína bezpečná. Dlouhou dobu tam byl počet případů minimální, Čína se neprodyšně uzavřela před okolním světem, takže získali pocit, že to očkování nepotřebují, a nehnali se do něj. A právě to se projevilo v současné vlně,“ vysvětluje reportérka.
Čína se podle Grubhoffera během dvou pandemických let chovala do značné míry nevypočitatelně, nikdy neposkytla spolehlivější informace. I on zmínil vakcíny, jejichž účinnost není vysoká, a nejasný počet dávek. „Základ kolektivní imunity v Číně je zjevně nedostatečný, to se za ty dva roky při tom obrovském množství obyvatel nepodařilo podchytit a zajistit. To je ten hlavní problém,“ uvedl Grubhoffer s tím, že v Číně ještě koronavirus zdaleka nemá charakter sezonní nákazy.
Dopad na ekonomiku
Také Tchaj-wan čelí větší vlně kvůli omikronu. Jeho vláda ale prohlásila, že lockdowny v Číně jsou brutální a takovou cestou v žádném případě nepůjde. „Mají zhruba 75 tisíc případů, většina nakažených má však mírné příznaky nebo středně těžké, takže nepředstavují velkou zátěž pro zdravotnictví. Tchaj-wan se proto naopak rozhodl, že bude postupně rozvolňovat a že se bude postupně otevírat světu, protože podobně jako pevninská Čína je dosud uzavřený,“ uvedla Šámalová.
Nulová tolerance covidu dopadá také na ekonomiku. Odstávky továren a zatím největší pokles produkce od začátku pandemie opět o něco více rozkolísaly zásobovací řetězce na celém světě. Nespokojenost přichází v citlivou dobu. Na podzim čeká čínskou komunistickou stranu důležitý sjezd, na němž generální tajemník Si vstoupí do třetího funkčního období a otevře si cestu k neomezené vládě. Je v rozpacích, koho za fiasko v Šanghaji obvinit. Město řídí jeho poradce a kandidát na člena stálého výboru politbyra.