Ambici vést Akademii věd má pět kandidátů

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Volba předsedy Akademie věd je důležitá jednak proto, že jde o instituci s velkým rozpočtem. A současně proto, že je to instituce, která má klíčovou roli v tuzemské vědě – tedy v tom, jaká bude budoucnost Česka.

Akademii věd řídí předseda, který je volený na čtyři roky, a podobně jako tomu bývá u jiných podobných funkcí, ani on ji nesmí zastávat déle než dvě období.

Základem jeho moci je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť Akademie věd. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak AV ČR ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.

Akademie věd: ze státního rozpočtu 7 952 432 643 korun

Bezpečnostní informační služba: 2 368 429 858 korun

Ministerstvo zahraničních věcí: 9 902 703 080 korun

Ministerstvo pro místní rozvoj: 13 302 974 115 korun

Ministerstvo financí: 24 935 828 741 korun

V březnu příštího roku končí druhé období Evě Zažímalové, takže se hledá její nástupce. A tentokrát bude volba zajímavější než v minulosti. Zatímco v minulých volbách bylo běžné, že kandidoval jen jeden člověk, který si již předem zajistil podporu, letos o jednu pozici usiluje rovnou pět významných osobností české vědy. To je vůbec nejvíc kandidátů v historii Akademie věd, doposud to byli nejvíc čtyři lidé.

Svůj hlas může při volbě uplatnit 276 členů Akademického sněmu, v němž jsou kromě zástupců jednotlivých ústavů také představitelé univerzit, státních orgánů a také průmyslu, obchodu a bank. Nakonec předsedu Akademie věd jmenuje prezident – i to stvrzuje, jak významnou společenskou roli tento muž či tato žena má.

Otázky na pětici adeptů

Tentokrát se rozhodla na předsedu kandidovat pětice mužů. Česká televize se všemi pěti kandidáty udělala delší rozhovor. Všichni dostali stejné otázky, které žádný z kandidátů neznal, a následně i konkrétní otázky mířené přímo na ně. Kandidáti jsou představeni v abecedním pořadí.

Pavel Baran – současný předseda Vědecké rady AV ČR a bývalý ředitel Filozofického ústavu AV ČR. V rozhovoru například označil za klíčovou podporu mladých vědců a doktorandů. Vyčlenil by pro to rád dokonce zvláštní finance. „Dejte mi Akademii věd a dostanete ji zpátky tak atraktivní, jak si ji představujete,“ říká.

35 minut
Pavel Baran
Zdroj: ČT24

Libor Grubhoffer – současný ředitel Biologického centra AV ČR a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pokud by se stal předsedou Akademie věd, i on by rád systematicky podporoval mladé vědce. „Bez mládí není věda. Bez mladých nemá smysl dělat vědu.“ V rozhovoru mluví i o své roli při zvládání pandemie covidu-19 nebo sporech, které měl s někdejším prezidentem Milošem Zemanem.

35 minut
Libor Grubhoffer
Zdroj: ČT24

David Honys – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý zástupce ředitelky Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Věří, že mladým vědcům mohou pomáhat programy, které už Akademie věd spustila, rád by v nich pokračoval. V rozhovoru se mluví i tom, proč je z kandidátů jediný, který má PR manažerku na svou kampaň, a jak za Akademii věd řídil pomoc ukrajinským vědcům po začátku války.

32 minut
David Honys
Zdroj: ČT24

Radomír Pánek – současný ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Řídí mezinárodní projekt EUROfusion. Rád by pomáhal hlavně menším a středním ústavům například se složitou administrativní činností. Chtěl by také zlepšit mzdové podmínky v Akademii věd. Kvůli inflaci podle něj odcházejí zkušení zaměstnanci.

20 minut
Radomír Pánek
Zdroj: ČT24

Jiří Plešek – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR. Akademii by nechtěl měnit revolučně, ale strategicky. Například tím, že do ní přivede finance ze soukromého sektoru – bez nich se podle něj v budoucnu neobejde.

27 minut
Jiří Plešek
Zdroj: ČT24

Bilanční rozhovor poskytla České televizi také končící předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

34 minut
Eva Zažímalová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 18 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 19 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 20 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025

Vědci vytvořili plně funkční protézu penisu. Zatím pro králíky a prasata

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.
11. 3. 2025
Načítání...