V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.
Volba předsedy Akademie věd je důležitá jednak proto, že jde o instituci s velkým rozpočtem. A současně proto, že je to instituce, která má klíčovou roli v tuzemské vědě – tedy v tom, jaká bude budoucnost Česka.
Akademii věd řídí předseda, který je volený na čtyři roky, a podobně jako tomu bývá u jiných podobných funkcí, ani on ji nesmí zastávat déle než dvě období.
Základem jeho moci je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť Akademie věd. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak AV ČR ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.
Akademie věd: ze státního rozpočtu 7 952 432 643 korun
Bezpečnostní informační služba: 2 368 429 858 korun
Ministerstvo zahraničních věcí: 9 902 703 080 korun
Ministerstvo pro místní rozvoj: 13 302 974 115 korun
Ministerstvo financí: 24 935 828 741 korun
V březnu příštího roku končí druhé období Evě Zažímalové, takže se hledá její nástupce. A tentokrát bude volba zajímavější než v minulosti. Zatímco v minulých volbách bylo běžné, že kandidoval jen jeden člověk, který si již předem zajistil podporu, letos o jednu pozici usiluje rovnou pět významných osobností české vědy. To je vůbec nejvíc kandidátů v historii Akademie věd, doposud to byli nejvíc čtyři lidé.
Svůj hlas může při volbě uplatnit 276 členů Akademického sněmu, v němž jsou kromě zástupců jednotlivých ústavů také představitelé univerzit, státních orgánů a také průmyslu, obchodu a bank. Nakonec předsedu Akademie věd jmenuje prezident – i to stvrzuje, jak významnou společenskou roli tento muž či tato žena má.
Otázky na pětici adeptů
Tentokrát se rozhodla na předsedu kandidovat pětice mužů. Česká televize se všemi pěti kandidáty udělala delší rozhovor. Všichni dostali stejné otázky, které žádný z kandidátů neznal, a následně i konkrétní otázky mířené přímo na ně. Kandidáti jsou představeni v abecedním pořadí.
Pavel Baran – současný předseda Vědecké rady AV ČR a bývalý ředitel Filozofického ústavu AV ČR. V rozhovoru například označil za klíčovou podporu mladých vědců a doktorandů. Vyčlenil by pro to rád dokonce zvláštní finance. „Dejte mi Akademii věd a dostanete ji zpátky tak atraktivní, jak si ji představujete,“ říká.
Libor Grubhoffer – současný ředitel Biologického centra AV ČR a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pokud by se stal předsedou Akademie věd, i on by rád systematicky podporoval mladé vědce. „Bez mládí není věda. Bez mladých nemá smysl dělat vědu.“ V rozhovoru mluví i o své roli při zvládání pandemie covidu-19 nebo sporech, které měl s někdejším prezidentem Milošem Zemanem.
David Honys – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý zástupce ředitelky Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Věří, že mladým vědcům mohou pomáhat programy, které už Akademie věd spustila, rád by v nich pokračoval. V rozhovoru se mluví i tom, proč je z kandidátů jediný, který má PR manažerku na svou kampaň, a jak za Akademii věd řídil pomoc ukrajinským vědcům po začátku války.
Radomír Pánek – současný ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Řídí mezinárodní projekt EUROfusion. Rád by pomáhal hlavně menším a středním ústavům například se složitou administrativní činností. Chtěl by také zlepšit mzdové podmínky v Akademii věd. Kvůli inflaci podle něj odcházejí zkušení zaměstnanci.
Jiří Plešek – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR. Akademii by nechtěl měnit revolučně, ale strategicky. Například tím, že do ní přivede finance ze soukromého sektoru – bez nich se podle něj v budoucnu neobejde.
Bilanční rozhovor poskytla České televizi také končící předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
