Ambici vést Akademii věd má pět kandidátů

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Volba předsedy Akademie věd je důležitá jednak proto, že jde o instituci s velkým rozpočtem. A současně proto, že je to instituce, která má klíčovou roli v tuzemské vědě – tedy v tom, jaká bude budoucnost Česka.

Akademii věd řídí předseda, který je volený na čtyři roky, a podobně jako tomu bývá u jiných podobných funkcí, ani on ji nesmí zastávat déle než dvě období.

Základem jeho moci je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť Akademie věd. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak AV ČR ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.

Akademie věd: ze státního rozpočtu 7 952 432 643 korun

Bezpečnostní informační služba: 2 368 429 858 korun

Ministerstvo zahraničních věcí: 9 902 703 080 korun

Ministerstvo pro místní rozvoj: 13 302 974 115 korun

Ministerstvo financí: 24 935 828 741 korun

V březnu příštího roku končí druhé období Evě Zažímalové, takže se hledá její nástupce. A tentokrát bude volba zajímavější než v minulosti. Zatímco v minulých volbách bylo běžné, že kandidoval jen jeden člověk, který si již předem zajistil podporu, letos o jednu pozici usiluje rovnou pět významných osobností české vědy. To je vůbec nejvíc kandidátů v historii Akademie věd, doposud to byli nejvíc čtyři lidé.

Svůj hlas může při volbě uplatnit 276 členů Akademického sněmu, v němž jsou kromě zástupců jednotlivých ústavů také představitelé univerzit, státních orgánů a také průmyslu, obchodu a bank. Nakonec předsedu Akademie věd jmenuje prezident – i to stvrzuje, jak významnou společenskou roli tento muž či tato žena má.

Otázky na pětici adeptů

Tentokrát se rozhodla na předsedu kandidovat pětice mužů. Česká televize se všemi pěti kandidáty udělala delší rozhovor. Všichni dostali stejné otázky, které žádný z kandidátů neznal, a následně i konkrétní otázky mířené přímo na ně. Kandidáti jsou představeni v abecedním pořadí.

Pavel Baran – současný předseda Vědecké rady AV ČR a bývalý ředitel Filozofického ústavu AV ČR. V rozhovoru například označil za klíčovou podporu mladých vědců a doktorandů. Vyčlenil by pro to rád dokonce zvláštní finance. „Dejte mi Akademii věd a dostanete ji zpátky tak atraktivní, jak si ji představujete,“ říká.

35 minut
Pavel Baran
Zdroj: ČT24

Libor Grubhoffer – současný ředitel Biologického centra AV ČR a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pokud by se stal předsedou Akademie věd, i on by rád systematicky podporoval mladé vědce. „Bez mládí není věda. Bez mladých nemá smysl dělat vědu.“ V rozhovoru mluví i o své roli při zvládání pandemie covidu-19 nebo sporech, které měl s někdejším prezidentem Milošem Zemanem.

35 minut
Libor Grubhoffer
Zdroj: ČT24

David Honys – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý zástupce ředitelky Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Věří, že mladým vědcům mohou pomáhat programy, které už Akademie věd spustila, rád by v nich pokračoval. V rozhovoru se mluví i tom, proč je z kandidátů jediný, který má PR manažerku na svou kampaň, a jak za Akademii věd řídil pomoc ukrajinským vědcům po začátku války.

32 minut
David Honys
Zdroj: ČT24

Radomír Pánek – současný ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Řídí mezinárodní projekt EUROfusion. Rád by pomáhal hlavně menším a středním ústavům například se složitou administrativní činností. Chtěl by také zlepšit mzdové podmínky v Akademii věd. Kvůli inflaci podle něj odcházejí zkušení zaměstnanci.

20 minut
Radomír Pánek
Zdroj: ČT24

Jiří Plešek – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR. Akademii by nechtěl měnit revolučně, ale strategicky. Například tím, že do ní přivede finance ze soukromého sektoru – bez nich se podle něj v budoucnu neobejde.

27 minut
Jiří Plešek
Zdroj: ČT24

Bilanční rozhovor poskytla České televizi také končící předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

34 minut
Eva Zažímalová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
1. 4. 2025

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
1. 4. 2025

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
1. 4. 2025

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
1. 4. 2025
Načítání...