Ambici vést Akademii věd má pět kandidátů

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Volba předsedy Akademie věd je důležitá jednak proto, že jde o instituci s velkým rozpočtem. A současně proto, že je to instituce, která má klíčovou roli v tuzemské vědě – tedy v tom, jaká bude budoucnost Česka.

Akademii věd řídí předseda, který je volený na čtyři roky, a podobně jako tomu bývá u jiných podobných funkcí, ani on ji nesmí zastávat déle než dvě období.

Základem jeho moci je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť Akademie věd. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak AV ČR ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.

Akademie věd: ze státního rozpočtu 7 952 432 643 korun

Bezpečnostní informační služba: 2 368 429 858 korun

Ministerstvo zahraničních věcí: 9 902 703 080 korun

Ministerstvo pro místní rozvoj: 13 302 974 115 korun

Ministerstvo financí: 24 935 828 741 korun

V březnu příštího roku končí druhé období Evě Zažímalové, takže se hledá její nástupce. A tentokrát bude volba zajímavější než v minulosti. Zatímco v minulých volbách bylo běžné, že kandidoval jen jeden člověk, který si již předem zajistil podporu, letos o jednu pozici usiluje rovnou pět významných osobností české vědy. To je vůbec nejvíc kandidátů v historii Akademie věd, doposud to byli nejvíc čtyři lidé.

Svůj hlas může při volbě uplatnit 276 členů Akademického sněmu, v němž jsou kromě zástupců jednotlivých ústavů také představitelé univerzit, státních orgánů a také průmyslu, obchodu a bank. Nakonec předsedu Akademie věd jmenuje prezident – i to stvrzuje, jak významnou společenskou roli tento muž či tato žena má.

Otázky na pětici adeptů

Tentokrát se rozhodla na předsedu kandidovat pětice mužů. Česká televize se všemi pěti kandidáty udělala delší rozhovor. Všichni dostali stejné otázky, které žádný z kandidátů neznal, a následně i konkrétní otázky mířené přímo na ně. Kandidáti jsou představeni v abecedním pořadí.

Pavel Baran – současný předseda Vědecké rady AV ČR a bývalý ředitel Filozofického ústavu AV ČR. V rozhovoru například označil za klíčovou podporu mladých vědců a doktorandů. Vyčlenil by pro to rád dokonce zvláštní finance. „Dejte mi Akademii věd a dostanete ji zpátky tak atraktivní, jak si ji představujete,“ říká.

35 minut
Pavel Baran
Zdroj: ČT24

Libor Grubhoffer – současný ředitel Biologického centra AV ČR a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pokud by se stal předsedou Akademie věd, i on by rád systematicky podporoval mladé vědce. „Bez mládí není věda. Bez mladých nemá smysl dělat vědu.“ V rozhovoru mluví i o své roli při zvládání pandemie covidu-19 nebo sporech, které měl s někdejším prezidentem Milošem Zemanem.

35 minut
Libor Grubhoffer
Zdroj: ČT24

David Honys – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý zástupce ředitelky Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Věří, že mladým vědcům mohou pomáhat programy, které už Akademie věd spustila, rád by v nich pokračoval. V rozhovoru se mluví i tom, proč je z kandidátů jediný, který má PR manažerku na svou kampaň, a jak za Akademii věd řídil pomoc ukrajinským vědcům po začátku války.

32 minut
David Honys
Zdroj: ČT24

Radomír Pánek – současný ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Řídí mezinárodní projekt EUROfusion. Rád by pomáhal hlavně menším a středním ústavům například se složitou administrativní činností. Chtěl by také zlepšit mzdové podmínky v Akademii věd. Kvůli inflaci podle něj odcházejí zkušení zaměstnanci.

20 minut
Radomír Pánek
Zdroj: ČT24

Jiří Plešek – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR. Akademii by nechtěl měnit revolučně, ale strategicky. Například tím, že do ní přivede finance ze soukromého sektoru – bez nich se podle něj v budoucnu neobejde.

27 minut
Jiří Plešek
Zdroj: ČT24

Bilanční rozhovor poskytla České televizi také končící předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

34 minut
Eva Zažímalová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
před 10 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
před 14 hhodinami

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
před 15 hhodinami

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
9. 4. 2025

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
9. 4. 2025

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
9. 4. 2025

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
8. 4. 2025

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
8. 4. 2025
Načítání...