Marek Ženíšek strana 2 z 2

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu podpořila v úvodním kole sněmovna.

Poslanci ANO a SPD vetovali schválení zjednodušení pravidel u příspěvku na bydlení zrychleně už v prvním čtení. Červencová účinnost vládní novely však zřejmě ohrožena nebude. Sněmovna se po sociálních zákonech vrátila k volbě nových radních ČT, kam zvolila politologa Ladislava Mrklase, který nahradí odvolanou radní Hanu Lipovskou, a další čtyři radní. K zákonodárcům také dopoledne promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sněmovna poté vyzvala vládu, aby dál Ukrajinu podporovala.

Německo dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Gepard. Potvrdila to ministryně obrany Christine Lambrechtová na mezinárodní konferenci na americké základně Ramstein v Německu. Zároveň uvedla, že země bude v pomoci Ukrajině pokračovat, ale dodávky zbraní chce koordinovat se svými spojenci. Norsko na nákup zbraní pro Ukrajinu vyčlení v přepočtu miliardu korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Americký prezident Joe Biden ujistil ve vzájemném rozhovoru šéfa Kremlu Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Putin při jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oba politici jednali prostřednictvím videotechniky dvě hodiny.

Ve sněmovně se konají ustavující schůze části výborů, na nichž se mimo jiné volí jejich předsedové. Ústavně-právní výbor povede bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO), bezpečnostní výbor Pavel Žáček (ODS) a v čele rozpočtového výboru bude stát někdejší plzeňský hejtman Josef Bernard (STAN). Výbor pro životní prostředí povede Jana Krutáková (STAN), hospodářský Ivan Adamec (ODS), zemědělský Michal Kučera (TOP 09), sociální Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), zahraniční Marek Ženíšek (TOP 09) a školský Ivo Vondrák (ANO).

Bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) by mohl ve sněmovně vést ústavně-právní výbor. Spekuluje se o tom v kuloárech. On sám to nevyloučil. Výbory by měly vzniknout na první řádné schůzi. Posty předsedů pro jednotlivé strany a hnutí už jsou rozdělené.

Do čela Plzeňského kraje zastupitelé zvolili Ilonu Mauritzovou (ODS). Poslankyně a zastupitelka města Plzně byla do roku 2015 také rektorkou Západočeské univerzity. Občanští demokraté budou v regionu vládnout spolu s TOP 09, STAN a Piráty. Tato koalice má v zastupitelstvu 25 mandátů ze 45.

Opoziční stranu TOP 09 povede poslankyně Markéta Pekarová Adamová. V neděli dopoledne o tom rozhodli delegáti stranického sněmu. Ve volbě dostala 96 hlasů, druhý kandidát, senátor Tomáš Czernin, o patnáct méně. Ten se poté stal prvním místopředsedou, byl jediným kandidátem. Nová předsedkyně chce, aby Česko přijalo euro.

„Dáváme EU půl roku na jednání o reformách. Když to nikam nepovede, uděláme referendum o aktivizaci článku 50,“ prohlásil ve středeční předvolební debatě České televize lídr pražské kandidátky SPD Jiří Kobza. O reformě Unie mluvili v debatě i zástupci pravicových stran TOP 09  a ODS, nejen podle nich ale ke členství v Unii nemá dnes Česko žádnou jinou alternativu.

Česká republika získala v zahraniční politice díky prezidentu Václavu Havlovi pověst morálního arbitra a neměla by ji opouštět. V předvolební debatě ČT24 zaměřené i na vztahy Česka a Číny, která čelí časté kritice pro porušování lidských práv, to prohlásil středočeský lídr kandidátky Zelených Petr Štěpánek. Tuzemská diplomacie by podle něj měla znovu fungovat jako svědomí Evropy a světa.

Zavedení unijních kvót na přerozdělování běženců z Blízkého východu bylo špatným rozhodnutím, které se ukazuje jako nefunkční. V předvolební debatě ČT24 o zahraniční politice se na tom shodli zástupci prakticky všech stran bez ohledu na ideové založení, pouze Zelení akcentují, že Česko by několik tisíc uprchlíků dokázalo zvládnout.