České firmy by mohly mít na výstavbě Dukovan zakázky až za 240 miliard, řekl Fiala

Nahrávám video

České firmy by mohly na výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech získat zakázky až za 240 miliard korun. V Plzni to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS), který s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem navštívil podniky Doosan Škoda Power a Škoda JS, jež mají být významnými subdodavateli korejské společnosti KHNP. Podle rozhodnutí vlády KHNP postaví dva nové bloky v Dukovanech. Smlouva má být podepsána do března 2025. Podle Fialy by se také korejské firmy mohly zapojit do PPP projektů při výstavbě vysokorychlostních železnic nebo dálnic v Česku. Podpořil i společný výzkum.

„Korejská strana deklarovala, že při přípravě a výstavbě nových jaderných bloků se zapojí české firmy až šedesáti procenty. Věřím, že se nám tento společný cíl podaří naplnit,“ uvedl Fiala. České firmy to ale nesmí mít za jistotu, dodal. „Musejí se vynasnažit, aby předložily nejlepší nabídku, která bude konkurenceschopná. Musejí využít svoje zkušenosti z dosavadních zakázek, ať už pro elektrárnu v Temelíně, nebo pro stavby v okolních státech,“ řekl.

Šedesátiprocentní zapojení tuzemských firem chápe česká strana jako oboustranný závazek. „Tedy nejenom korejské strany, ale také náš,“ dodal Fiala. Na úspěchu dohody podle premiéra hodně záleží.

„Pokud se naše spolupráce osvědčí, tak se může stát vzorem pro podobné zakázky v budoucnosti,“ řekl Fiala. Podoba spolupráce se podle něj úspěšně upřesňuje a konkretizuje, také díky uzavřeným memorandům mezi českými a korejskými subjekty. V pátek jich bylo podepsáno dalších pět – s aliancí dodavatelských firem, s plzeňskými výrobci a vysokými školami. Premiér a korejský prezident se společně podepsali na turbínu s největšími lopatkami, které mají mít také stroje dodávané do Dukovan.

Nahrávám video

Vláda podle Fialy musí zajistit dostatek stabilní energie pro české domácnosti a průmysl a Česko nesmí být v žádném odvětví závislé na jednom dodavateli. „A naše strategie do značné míry stojí právě na rozvoji jaderné energetiky,“ uvedl. Jedním z podstatných kroků je podle něj úspěšný tendr na nové bloky v Dukovanech, bez nichž se republika do budoucna neobejde. „Nabídka korejské společnosti KHNP, s níž věříme, že se úspěšně uzavřou smlouvy, byla nejvýhodnější a nejlépe odpovídala našim požadavkům,“ dodal premiér.

Premiér míní, že z dalšího rozvoje vztahů budou těžit lidé a firmy v obou zemích. Rád v příštím roce využije pozvání do Koreje, které dostal. „O spolupráci mají zájem nejen politické reprezentace, ale i české a korejské firmy,“ uvedl. Dokázal to podle něj mimo jiné zájem firem o společné podnikatelské fórum. Korejské firmy by mohly navázat na úspěšné investice firem Nexen Tire či Hyundai v Česku, dodal.

„Pokud najdeme dobrou spolupráci s korejskými firmami, můžeme společně exportovat, a to je něco, co může českou ekonomiku znovu nakopnout,“ podotkl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj také zmínil, že jihokorejské firmy mají velké zkušenosti s vysokorychlostními tratěmi či dodávkami čipů a polovodičů.

Společný výzkum

Podle Fialy by se země měly soustředit na společný výzkum například v oblasti baterií pro elektromobily, vodíkových technologií či umělé inteligence. „Máme zájem na posílení stávajících vědeckých projektů i vytvoření nových výzkumných programů a center,“ dodal. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol doplnil, že Korea chce v oblasti společného výzkumu investovat v příštích deseti letech v přepočtu asi 830 milionů korun. Takto financovaný výzkum by se měl týkat jaderného paliva, léků či umělé inteligence.

Jun Sok-jol: Historický milník pro spolupráci obou zemí v jaderné oblasti

Plzeň je podle korejského prezidenta velkým střediskem hospodářství v Česku a páteční událost je historickým milníkem pro spolupráci v jaderné oblasti mezi Českou a Korejskou republikou. „Pro výstavbu Dukovan je Korejská republika tím nejlepším partnerem. Máme podobnou historii jako Česká republika,“ řekl. Jižní Korea začala s výstavbou jaderných elektráren v roce 1971, kdy její hospodářství nebylo vyspělé. Pak pokračovala s výstavbu v zahraničí, například v Dubaji.

Nahrávám video

„V České republice sídlí spousta společností, které vlastní technologie pro výstavbu elektrárny v Dukovanech a tyto podniky dnes s korejským týmem podepsaly memorandum o porozumění. Dále se podepsalo memorandum o spolupráci ve vědě a výzkumu týkající se jaderné energetiky,“ řekl Jun Sok-jol. ČR a Korea se podle něj dohodly, že budou spolupracovat i na servisu elektrárny po celou dobu jejího provozu.

„Korejská vláda bude určitě plně podporovat výstavbu elektrárny v Dukovanech,“ uvedl prezident. Podle něj chce být Korejská republika globálním lídrem v oblasti jaderných elektráren, kterých by se mělo podle očekávání postavit ve světě zhruba sto. „Státy v rámci celého světa určitě potřebují podpořit jejich výstavby pro zajištění dostatku elektřiny,“ dodal.

Plzeňský Doosan Škoda Power vlastní korejská skupina Doosan. ČEZ jako majitel Škody JS nyní s Korejci jedná o smlouvě na Dukovany, která by měla být podepsána do konce března příštího roku.

První nový reaktor v roce 2036

Jun Sok-jol do Prahy dorazil zhruba dva měsíce poté, co vláda rozhodla o tom, že dva nové reaktory v Dukovanech má postavit jihokorejská KHNP. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Francouzská firma EDF i severoamerická společnost Westinghouse, které měly o zakázku také zájem, napadly tendr u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Jun Sok-jol už ve čtvrtek Pavla ujistil, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy byl hladký.

Představitelé obou zemí podepsali na Úřadu vlády několik memorand, která se týkala podpory hospodářské a inovační spolupráce, obchodu a investic, dodavatelských řetězců a energetiky, bateriového průmyslu, vysokorychlostních železničních spojení, ale také spolupráce při rekonstrukci Ukrajiny.

Potvrdili také akční plán k naplňování strategického partnerství obou zemí v příštích třech letech. Podle Fialy se chtějí ČR a Korea soustředit i na spolupráci v oblasti modulárních reaktorů, vodíkových technologií, energetického strojírenství, zdravotnictví, obranného, leteckého či kosmického průmyslu.

Kromě Fialy se setkání účastní i někteří ministři jeho vlády – průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), zahraničí Jan Lipavský (Piráti), dopravy Martin Kupka, financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled