Výstavba nových jaderných zdrojů v Česku může podle vlády znamenat výraznou příležitost i pro české firmy a ekonomiku jako celek. Na středeční oznámení vítěze tendru, kterým se stala jihokorejská společnost KHNP, už reagovaly domácí firmy: na zakázce se chtějí podílet co nejvíc. KHNP počítá s tím, že by se mohly zapojit až z 65 procent.
Každá koruna investovaná do Dukovan by se dle vlády mohla vrátit až trojnásobně
4 minuty
Události: Dostavba Dukovan jako příležitost pro Česko
Vedoucí pražské kanceláře KHNP Min Hwan Chang popsal, že například turbínu do reaktoru a další součásti, jako jsou tlakové nádoby a kondenzátory, dodá česká Doosan Škoda Power. „Vzít rotor turbíny a odvézt ho do Plzně je mnohem jednodušší, než ho vozit někam do zámoří, případně někam mimo Česko,“ zmínil provozní ředitel společnosti Daniel Procházka.
„Pro bezpečnost budou reaktory aktivní zóny a parogenerátory a tlakové nádoby zajišťovány v Koreji,“ dodal Min Hwan Chang. Tyto díly by mohly pocházet od firmy Doosan Enerbility. Nadrozměrné součástky dvou nových bloků budou do Česka přepravené po vodě. Z Koreje do Hamburku připlují nejspíš po moři a z Hamburku se pak po Labi dopraví do překladiště ve Chvaleticích. Posledních zhruba 150 kilometrů budou přepravovány po silnici na trase Čáslav – Havlíčkův Brod – Jihlava – Třebíč – Dukovany.
Podle Aliance české energetiky dokážou tuzemské firmy dodat turbínovou část asi z 85 procent, ve stejné míře pak i pomocné a společné provozy či další elektrické a stavební díly. Příležitost pro české firmy ale představují také systémy kontroly a řízení, které mohou dodat ze sedmdesáti procent, a reaktorová část s polovičním podílem.
Podle předběžných dohod se do stavby reaktorů nebo výroby a dovážení komponent zapojí kromě zmíněné Doosan Škoda Power v Plzni také Škoda jaderné strojírenství nebo firma Metrostav. Dále by se na projektu mohla podílet firma ZAT vyrábějící systémy kontroly a řízení nebo Sigma Group specializující se na průmyslová čerpadla. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se investice do výstavby nových jaderných zdrojů může vrátit až trojnásobně.
Češi budou od Korejců čerpat zkušenosti
Výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík zdůraznil nutnost zapojení českých firem hned do několika úrovní výstavby. Češi by si z toho měli odnést i „know-how“, jak jaderné bloky dále provozovat.
„Musíme si to dobře nadefinovat ve smlouvě,“ souhlasí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj je u některých asijských investic obvyklé, že si investor přiváží vlastní dodavatelský řetězec. „Svaz průmyslu to vnímá jako zakázku století, jsou to high-tech technologie, zakázka na desítky let i s následným možným servisem,“ doplnil ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.
Společnost KHNP, která byla založena v roce 2001, je dceřinou firmou Korea Electric Power Corporation (KEPCO), jihokorejského státního energetického koncernu, který v zemi téměř monopolně ovládá vše od stavby elektráren po prodej elektřiny. KHNP je státem vlastněnou společností, provozuje jaderné a vodní zdroje, které pokrývají téměř třicet procent energetických dodávek v Koreji. Firma v současnosti provozuje 24 jaderných bloků v Koreji a dalších pět buduje v Koreji a Spojených arabských emirátech.
Firma se doposud podílela na stavbě 36 bloků jaderných elektráren v Jižní Koreji i v zahraničí. Ve Spojených arabských emirátech (SAE) dokončuje jadernou elektrárnu Barakah, jejíž stavba začala v roce 2012 a kterou označuje za svůj referenční projekt k Dukovanům. Vybudovala tam čtyři reaktory.
První reaktor vybudovala společnost již v roce 1978 nedaleko Pusanu.
V roce 2022 oznámila polská vláda, že si vybrala Jižní Koreu, respektive KHNP, jako partnera pro výstavbu druhé jaderné elektrárny v zemi (první má stavět ve spolupráci s americkou firmou Westinghouse). Elektrárna by měla využívat až čtyři jihokorejské jaderné reaktory APR1400, které mají výkon 1400 megawattů. KHNP také oznámila, že začne dodávat jaderná zařízení pro společnost Nuklearna Elektrarna Krško (NEK) ve Slovinsku.
ZDROJ: ČTK
Zásadní bude další vývoj jednání mezi vítězem tendru a českými podniky. K samotné stavbě chce KHNP využít předně lidi z Česka, případně z jiných evropských zemí. Pokud by jich byl nedostatek, mobilizovala by pracovníky z dalších států.
KHNP zatím postaví dva bloky, kdy cena za jeden při současné výstavbě obou vyjde v současných cenách na 200 miliard korun. Firma ČEZ, která má tendr na starosti, bude ale s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně.
