Každá koruna investovaná do Dukovan by se dle vlády mohla vrátit až trojnásobně

Nahrávám video
Události: Dostavba Dukovan jako příležitost pro Česko
Zdroj: ČT24

Výstavba nových jaderných zdrojů v Česku může podle vlády znamenat výraznou příležitost i pro české firmy a ekonomiku jako celek. Na středeční oznámení vítěze tendru, kterým se stala jihokorejská společnost KHNP, už reagovaly domácí firmy: na zakázce se chtějí podílet co nejvíc. KHNP počítá s tím, že by se mohly zapojit až z 65 procent.

Vedoucí pražské kanceláře KHNP Min Hwan Chang popsal, že například turbínu do reaktoru a další součásti, jako jsou tlakové nádoby a kondenzátory, dodá česká Doosan Škoda Power. „Vzít rotor turbíny a odvézt ho do Plzně je mnohem jednodušší, než ho vozit někam do zámoří, případně někam mimo Česko,“ zmínil provozní ředitel společnosti Daniel Procházka.

„Pro bezpečnost budou reaktory aktivní zóny a parogenerátory a tlakové nádoby zajišťovány v Koreji,“ dodal Min Hwan Chang. Tyto díly by mohly pocházet od firmy Doosan Enerbility. Nadrozměrné součástky dvou nových bloků budou do Česka přepravené po vodě. Z Koreje do Hamburku připlují nejspíš po moři a z Hamburku se pak po Labi dopraví do překladiště ve Chvaleticích. Posledních zhruba 150 kilometrů budou přepravovány po silnici na trase Čáslav – Havlíčkův Brod – Jihlava – Třebíč – Dukovany.

Podle Aliance české energetiky dokážou tuzemské firmy dodat turbínovou část asi z 85 procent, ve stejné míře pak i pomocné a společné provozy či další elektrické a stavební díly. Příležitost pro české firmy ale představují také systémy kontroly a řízení, které mohou dodat ze sedmdesáti procent, a reaktorová část s polovičním podílem.

Podle předběžných dohod se do stavby reaktorů nebo výroby a dovážení komponent zapojí kromě zmíněné Doosan Škoda Power v Plzni také Škoda jaderné strojírenství nebo firma Metrostav. Dále by se na projektu mohla podílet firma ZAT vyrábějící systémy kontroly a řízení nebo Sigma Group specializující se na průmyslová čerpadla. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se investice do výstavby nových jaderných zdrojů může vrátit až trojnásobně.

Češi budou od Korejců čerpat zkušenosti

Výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík zdůraznil nutnost zapojení českých firem hned do několika úrovní výstavby. Češi by si z toho měli odnést i „know-how“, jak jaderné bloky dále provozovat.

„Musíme si to dobře nadefinovat ve smlouvě,“ souhlasí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj je u některých asijských investic obvyklé, že si investor přiváží vlastní dodavatelský řetězec. „Svaz průmyslu to vnímá jako zakázku století, jsou to high-tech technologie, zakázka na desítky let i s následným možným servisem,“ doplnil ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

Společnost KHNP, která byla založena v roce 2001, je dceřinou firmou Korea Electric Power Corporation (KEPCO), jihokorejského státního energetického koncernu, který v zemi téměř monopolně ovládá vše od stavby elektráren po prodej elektřiny. KHNP je státem vlastněnou společností, provozuje jaderné a vodní zdroje, které pokrývají téměř třicet procent energetických dodávek v Koreji. Firma v současnosti provozuje 24 jaderných bloků v Koreji a dalších pět buduje v Koreji a Spojených arabských emirátech.

Firma se doposud podílela na stavbě 36 bloků jaderných elektráren v Jižní Koreji i v zahraničí. Ve Spojených arabských emirátech (SAE) dokončuje jadernou elektrárnu Barakah, jejíž stavba začala v roce 2012 a kterou označuje za svůj referenční projekt k Dukovanům. Vybudovala tam čtyři reaktory.

První reaktor vybudovala společnost již v roce 1978 nedaleko Pusanu.

V roce 2022 oznámila polská vláda, že si vybrala Jižní Koreu, respektive KHNP, jako partnera pro výstavbu druhé jaderné elektrárny v zemi (první má stavět ve spolupráci s americkou firmou Westinghouse). Elektrárna by měla využívat až čtyři jihokorejské jaderné reaktory APR1400, které mají výkon 1400 megawattů. KHNP také oznámila, že začne dodávat jaderná zařízení pro společnost Nuklearna Elektrarna Krško (NEK) ve Slovinsku.

ZDROJ: ČTK

Zásadní bude další vývoj jednání mezi vítězem tendru a českými podniky. K samotné stavbě chce KHNP využít předně lidi z Česka, případně z jiných evropských zemí. Pokud by jich byl nedostatek, mobilizovala by pracovníky z dalších států.

KHNP zatím postaví dva bloky, kdy cena za jeden při současné výstavbě obou vyjde v současných cenách na 200 miliard korun. Firma ČEZ, která má tendr na starosti, bude ale s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud za pronásledování chartisty potrestal důstojníky StB podmínkami

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 26 mminutami

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 36 mminutami

Aktuálně: Obrana zakázala armádě vysílat rozhovor s Pavlem, Hrad mluví o cenzuře

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, upozornil web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Hrad následně označil za absurdní, že resort prezidenta cenzuruje.
15:25Aktualizovánopřed 39 mminutami

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od pozorování ptáků k jejich ochraně. Česká společnost ornitologická slaví 100 let

Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.
před 3 hhodinami

Neumím si představit, co by na summitu NATO dělal prezident, řekl Babiš

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.
14:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 6 hhodinami

Kauza poslaneckých trafik končí. Ústavní soud smetl stížnost náměstka Bočka

Kauza takzvaných trafik pro exposlance po třinácti letech definitivně skončila, Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Dostal podmínku a peněžitý trest, stejně jako bývalý premiér za ODS Petr Nečas, který však ústavní stížnost podle dostupných informací nepodal. Kauza přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně. Bočkovu stížnost považoval soud za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.
před 10 hhodinami
Načítání...