Věda má nového ministra. Marka Ženíška (TOP 09) ve čtvrtek prezident republiky jmenoval členem vlády a připomněl mu, že věda, výzkum, inovace a vzdělání jsou prioritami kabinetu a jsou mimořádně důležité pro to, aby česká ekonomika uspěla ve výrazně konkurenčním prostředí. Od nového ministra požaduje i boj s dezinformacemi. Podle Ženíška by se z vědy měla stát věc veřejná, jako se to podařilo třeba v oblasti obrany, sdělil v Interview ČT24.
O vědě by se mělo debatovat tolik jako o obraně, míní nový ministr Ženíšek
Interview ČT24: Marek Ženíšek (zdroj: ČT24)
Ženíšek si váží vysoké stranické podpory, TOP 09 podle něj stála o to, aby v pozici ministra byl někdo, kdo má zkušenosti s politikou jako takovou. Jeho předchůdkyně v čele resortu Helena Langšádlová (TOP 09) byla podle vědecké obce kvalitní ministryní, podle spolustraníků ale nedokázala „prodat“ svoji práci. Ženíšek tvrdí, že nebude měnit „styl“, který už měl jako předseda zahraničního výboru.
Nový ministr by chtěl, aby se oblast výzkumu a inovací stala věcí veřejnou, o níž se bude debatovat, jako se to prý podařilo třeba v oblasti obrany. „Pamatuji si, kdy byla obrana pouze záležitostí armády, vojáků. Dnes je záležitostí celé společnosti. Společnost je hrdá na svoji armádu,“ myslí si.
Ženíšek se má podle Pavla soustředit i na strategickou komunikaci a boj s dezinformacemi. Podle ministra už je na stole základ obrany před dezinformacemi a v nejbližších dnech by měla být vládním rozhodnutím schválena koncepce strategické komunikace.
Kam jdou peníze
Co se týče fungování světa vědy a vztahů v něm, Ženíšek má prý dostatek informací od své předchůdkyně, čerpat chce také ze svého působení jako proděkana na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity. S mnoha představiteli vědy se prý zná osobně.
Letos mají výdaje na vědu a výzkum dosáhnout zhruba čtyřicet miliard korun. Pro příští rok Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhuje rozpočet na vědu 45,2 miliardy korun.
„Pokud se budeme srovnávat s Ugandou nebo s Togem, tak je to dost, pokud se budeme srovnávat s nejvyspělejšími státy světa, které vynakládají až jedno procento na vědu, tak jich není dost,“ odpovídá na otázku, zda je peněz na vědu přijatelně. Je podle něj třeba sledovat, kam peníze jdou a zda jsou účelně využívány.