Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.
Nobelovu cenu za mír získala vězněná aktivistka Mohammadíová. Bojuje za práva íránských žen
Studio ČT24: Nobelovu cenu za mír obdržela Narghes Mohammadíová (zdroj: ČT24)
„Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy,“ dodal Nobelův výbor, který zároveň vyzval k propuštění Mohammadíové.
Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Íránská polooficiální tisková agentura Fars cenu pro aktivistku kritizovala. „Západ ocenil Mohammadíovou za její činy namířené proti íránské národní bezpečnosti,“ napsala. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v reakci apeloval na osvobození jednapadesátileté aktivistky a novinářky i všech dalších obránců lidských práv zadržovaných v Íránu.
Guterres: Cena je věnována ženám bojujícím za svá práva
Podle generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese je ocenění Mohammadíové důležitou připomínkou toho, že práva žen a dívek v Íránu jsou pošlapávána, a zároveň je věnováno „všem ženám, které bojují za svá práva s nasazením svobody, zdraví a dokonce i života“. Francouzský prezident Macron v závěru neformálního summitu EU ve španělské Granadě označil Mohammadíovou za „bojovnici za svobodu“ a její ocenění jménem Francie uvítal.
Úřad uvedl, že ocenění Mohammadíové vyzdvihuje odvahu a odhodlání íránských žen, které mohou být inspirací pro celý svět. „Jsou pronásledovány za to, co dělají, či za to, co nenosí. Jsou proti nim přijímána stále přísnější právní, společenská a ekonomická opatření,“ připomněla mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová.
Manžel aktivistky podle agentur prohlásil, že Nobelova cena za mír povzbudí Mohammadíovou v jejím boji za lidská práva a dodá odvahu hnutí, které vede.
Mohammadíová byla naposledy loni v lednu odsouzena k osmiletému žaláři. Zatčena byla v listopadu 2021, když se zúčastnila vzpomínkové akce za oběti protivládních protestů z roku 2019. Na svobodu se přitom dostala teprve v roce 2020, tehdy si odpykala osm a půl roku z původně desetiletého trestu. Vynesl ho nad ní revoluční soud za ohrožování bezpečnosti země, šíření protivládní propagandy a vedení nelegální skupiny.
Manžel uvězněné aktivistky Taghi Ramahi ukazuje fotku sebe a své ženy
„Situace v oblasti lidských práv je v Íránu dlouhodobě bezútěšná. Udělení ceny je významným povzbuzením jak pro vězněnou Mohammadíovou, tak pro všechny ostatní íránské aktivistky a aktivisty, kteří bojují za respektování lidských práv v zemi, kde je vykonávání trestu smrti běžnou praxí,“ prohlásila ředitelka odboru lidských práv a transformační spolupráce ministerstva zahraničí Veronika Mítková.
Podle ředitele české pobočky organizace Amnesty International Pavla Grubera je aktivistka neskutečně odvážnou a nezdolnou ženou. „Je důležité říct, že rozhodně není sama. V Íránu, i přes opakované zastrašování, popravy a stálé zhoršování režimu, je mnoho odvážných lidí, kteří hlasitě protestují. My bychom měli naši pozornost na Írán stále upírat a tlačit mezinárodní společenství, aby nebylo k íránskému režimu represí a poprav nečinné,“ řekl.
Odpor žen proti útlaku je v Íránu podle Ondřeje Lukáše z organizace Člověk v tísni stále silnější. Udělení ceny Mohammadíové vítá. „Za boj za lidská práva a zrušení trestu smrti v Íránu platí vysokou cenu – v roce 2016 byla odsouzena k drakonickému trestu šestnácti let vězení,“ uvedl. Írán se podle něj řadí mezi země s nejvyšším počtem vykonaných trestů smrti na světě a tento trest běžně zneužívá v boji s odpůrci režimu.
Čeští politici výběr chválí
Někteří čeští politici kvitují udělení Nobelovy ceny za mír Mohammadíové. Například předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že vězněná aktivistka je inspirací nejen všem ženám vzdorujícím útlaku, ale svobodomyslným lidem po celém světě.
„Oceněná íránská obránkyně lidských práv Narges Mohammadíová je ztělesněním vůle po svobodnějším životě, kterému ona sama obětovala vše včetně svobody vlastní. Nobelova cena míru je v dobrých rukou,“ uvedla.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že Mohammadíová byla jako bojovnice za dodržování lidských práv v Íránu za svůj odpor proti útlaku tamních žen opakovaně souzená a bitá. „A teď je znovu ve vězení. Nesmíme na ni – a další, kteří si zvůli totalitních režimů nenechávají líbit – zapomínat,“ dodal Vystrčil.
„Je strašně důležité, že Nobelova cena putuje k někomu, kdo se zasazuje o práva žen v zemi, kde vůbec nejsou samozřejmostí, kdo bojuje za demokracii, svobodu slova. Je to uznání všem, kteří v těchto zemích projevují lidskou odvahu,“ řekl v pátek ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Fischer: Letos se strefili
Senátor Pavel Fischer (nezávislý) označil za důležité připomínat jména těch, kdo riskují všechno, aby vraceli důstojnost člověku, a zůstali stát odhodlaně v zápase o lidské svobody. Totalitní režim se podle Fischera nejvíc bojí toho, když se o jeho zločinech mluví.
„Letos se strefili. Zápas za práva žen v Íránu pokračuje a hraje se v něm doslova o život. Mohammadíová by mohla vyprávět – ve vězení strávila deset let a je opět za mřížemi,“ podotkl.
Mohammadíová je hrdinka, doplnil šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). „Nesmírně obdivuji odvahu íránských žen bojujících po celém světě za lidská práva. Nobelova cena míru je v dobrých rukou a přál bych si, aby dodala sílu všem ženám, které vzdorují útlaku,“ sdělil.
Člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) napsal, že udělení ceny Mohammadíové podporuje bez výhrad. „Symbolizuje to podporu boje všech Íránek za ženská práva. Z duše se mi příčí zvůle íránské mravnostní ‚policie‘, která může bít ženy přímo na ulici za zcela absurdní přestupky,“ uvedl politik.
Íránské úřady aktivistku zatkly několikrát
Mohammadíová se narodila 21. dubna 1972 v Sandžánu, vyrůstala přitom v kurdských oblastech Íránu. Vystudovala fyziku na Mezinárodní univerzitě imáma Chomejního. Během studií psala do studentských novin a v roce 1998 byla zatčena za kritiku vlády a odseděla si rok ve vězení. Poté pracovala jako novinářka pro několik proreformních listů a vydala knihu politických esejů s názvem Reformy, strategie a taktika.
V roce 2003 se připojila k organizaci Centrum ochránců lidských práv (DHRC) a později se stala viceprezidentkou této nyní zakázané organizace. Opět zatčena byla v roce 2010 a ve vězení se potýkala se zdravotními problémy. V roce 2012 jí soud vyměřil jedenáct let vězení za „jednání proti národní bezpečnosti, členství v DHRC a propagandu proti režimu“. Po kritice ze zahraničí byla ještě týž rok propuštěna.
V roce 2014 zveřejnila video s kritikou režimu kvůli vraždě zadrženého íránského bloggera Sattára Bahaštího. To se rychle rozšířilo na sociálních sítích a Mohammadíová byla opět předvolána k soudu. O rok později byla odsouzena k deseti letům vězení. V lednu 2019 zahájila ve vězení hladovku. V roce 2020 byla posléze propuštěna a za mřížemi se znovu ocitla kvůli dříve zmíněnému incidentu v roce 2021.
Během protestů vyvolaných smrtí Amíníové v prosinci 2022, Mohammadíová ve zprávě, kterou zveřejnila BBC, podrobně popsala sexuální a fyzické zneužívání zadržených žen v íránských věznicích.
Ceny budou předány 10. prosince
Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů, a to 259 jednotlivců i 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce kandidátů bylo navrženo v roce 2016, těch tehdy bylo 376. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši jedenácti milionů švédských korun (23 milionů korun).