Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.
Návrh státního rozpočtu předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun.
Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.
Pro Piráty není návrh rozpočtu přijatelný
Návrh rozpočtu na příští rok kritizují koaliční Piráti. „Je mi to moc líto, ale předložený návrh rozpočtu v tuto chvíli pro nás není přijatelný. Je to pozice, kterou jsem opakovaně komunikoval předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS) i ministru financí Zbyňku Stanjurovi, jak na jednání vlády k rozpočtu, tak i v soukromé komunikaci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Piráti podle něj podporují vládní úsilí o konsolidaci rozpočtu. Nesmí se tak ale dít za cenu absolutní rezignace na program výstavby bydlení, tak jak jej vláda slíbila v programovém prohlášení, míní. Bartoš požaduje přidání sedmi miliard na zmíněný program bydlení, jinak s podporou jeho strany nelze počítat. „Budu iniciovat další jednání,“ dodal Bartoš.
Do projektů, které obcím pomáhají s výstavbou bytů, šly již stovky milionů. „Tyto investice se státu vrací. Krize bydlení je dlouhodobá a zhoršuje se, ceny bytů jsou pro většinu Čechů nedostupné,“ řekla místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Naopak premiér vidí návrh optimisticky. „Vůbec to nebylo jednoduché, ale s výsledkem jsem spokojen,“ uvedl. Kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství či obrany. „Příští rok přidáme 20 miliard korun na platy těch, kteří pracují pro stát, ať už jsou to třeba policisté, pracovníci v kultuře nebo třeba v sociálních službách,“ poznamenal předseda vlády.
Místopředsedu KDU-ČSL a člena rozpočtového výboru Michaela Kohajdu kroky ministra Bartoše překvapují. „Během prázdnin měl dostatek času nesouhlasit a návrh projednat, jeho aktuální podobu vidím jako návrh celé vlády,“ podotkl.
Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) situace ukázala, že pro vládu nejsou Piráti se čtyřmi poslanci nijak důležití. „Bez jejich hlasů se obejde,“ poznamenal.
Kohajda: Superhrubá mzda by přidala 150 miliard
Místopředseda KDU-ČSL Kohajda míní, že výše schodku je způsobena strukturálním nedostatkem státního hospodaření. „Zejména je to proto, že byl zrušen institut superhrubé mzdy, který by v dnešních číslech mohl přidat 150 miliard v příjmech,“ poznamenal.
Hrnčíř vidí schodek rozpočtu jako stále příliš vysoký. „Vzhledem k tomu, že rozpočet nepočítá s žádnou neobvyklou situací, jakou byl před pár lety například covid-19, je schodek astronomický,“ kritizuje Hrnčíř. Podle něj je třeba osekat nadbytné výdaje ve správě, chtěl by také méně peněz na obranu.
Podle Kohajdy je na čase se pobavit o daňovém systému České republiky. Zaměřil by se na to, které daně neodpovídají moderním trendům a stávající struktuře ekonomiky. Ke změnám podle něj letos ale není reálné dojít, vidí to spíše jako výzvu pro budoucí vládu.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura míní, že Fialova vláda plánuje další obrovské zadlužení a pokračuje v likvidaci ekonomiky. „Vláda zvýšila lidem daně nejvíce v historii ČR a snížila důchody, ale strmé zadlužování státu pokračuje, jelikož vláda posílá miliardy do ciziny a na zbytné výdaje,“ uvedl.
Podle bývalé šéfky resortu financí a místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové vláda snižuje schodek pomalu a jen na úkor střední třídy, rodin s dětmi, živnostníků a majitelů nemovitostí. „Vítězí banky, vybraní energetičtí giganti a zahraniční obchodní řetězce,“ podotkla na síti X.
Bek: Peníze do školství jsou dobrým základem k vyjednávání
Pro TOP 09 je zklamáním, že se někteří koaliční partneři na svých resortech nedostatečně zasadili o větší změny, které by vedly k možnosti razantnějšího snížení schodku, sdělila předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vidí návrh jako dobrý základ pro vyjednávání, podle jeho slov budou jednání pokračovat. „Navýšení rozpočtu školství by mělo být vyšší,“ řekl ministr v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova.
„Nemá smysl vyhrožovat nějakým ultimátem, ale na druhé straně je fér, aby partneři věděli, že já i hnutí STAN máme určitou hranici, která je pro nás nepodkročitelná,“ řekl Bek. Přesto uvedl, že návrh je krok správným směrem. Po ministerstvu financí bude žádat více peněz pro nepedagogické pracovníky a pro vysoké školy.
„Navržený rozpočet kapitoly MŠMT zahrnuje i peníze na navýšení platů učitelů na úroveň 130 procent průměrné mzdy, což vláda garantovala v programovém prohlášení. O tři miliardy korun se navyšují i prostředky pro vysoké školství a stejná částka bude směřovat také do rozvoje vědy a výzkumu,“ uvedlo na síti X ministerstvo financí.
Jurečka chce navýšit platy ve veřejné sféře
Přidat by chtělo i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Stát si vůbec neuvědomuje, v jaké situaci zaměstnanci státu jsou. Riskuje, že zaměstnanci se rozhodnou, že ukončí svou práci pro stát a noví nepřijdou, protože ty nabídky jsou úplně zoufalé,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Kvůli platům ve veřejné sféře a rozpočtovým plánům odbory zvažují další postup. Podle Středuly se protestní akce přiblížily. Jejich podobu projednají zástupci zaměstnanců v úterý.
„Představoval bych si, aby navýšení objemu peněz bylo někde kolem šesti až sedmi procent, to jsem na vládě jasně řekl. Povedeme jednání, teď je také důležité, jak se to rozepíše pro jednotlivé rozpočtové kapitoly,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Navýšení rozpočtu na vědu a výzkum je podle ministra Marka Ženíška (TOP 09) velký úspěch. Informoval o tom v tiskové zprávě. Na výzkum, vývoj a inovace by mělo jít v příštím roce bez započítání peněz EU asi 43,3 miliardy korun, meziročně asi o tři miliardy více.
„Podařilo se nám vyjednat největší navýšení rozpočtu od roku 2017. Po letech stagnace by tak mělo jít na vědu a výzkum více peněz, mimo jiné na podporu mladých excelentních vědců a prostřednictvím institucionální podpory i na lidi ve vědě a na výzkumné organizace obecně,“ uvedl Ženíšek. Do rozpočtu se podle něj nově reálně propisují i priority jako podpora strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií.
Schodek je podle ekonomů těžko akceptovatelný
Podle ekonomů je návrh rozpočtu kompromisem schodku a podpory růstu. Deficit přes dvě stě miliard je však podle nich v roce, kdy se očekává téměř tříprocentní ekonomický růst, těžko akceptovatelný.
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila byl v posledním předcovidovém roce 2019 státní rozpočet s výdaji i příjmy poblíž 26 procent výkonu ekonomiky. Návrh na rok 2025 počítá s příjmy na úrovni 25 procent a výdaji 28 procent HDP. „Z pravicovosti si vláda vybrala nižší příjmy, z levicovosti pak vyšší výdaje a výsledkem je stamiliardový deficit v roce, ve kterém ministerstvo financí očekává solidní růst, tedy dobré ekonomické počasí. To nelze hodnotit jinak než jako dlouhodobě neudržitelnou rozpočtovou politiku,“ podotkl.
Kapitálové výdaje v návrhu rozpočtu činí 250,8 miliardy korun, v rozpočtu na letošní rok jsou plánované na 184,6 miliardy korun. Investice státu budou podle ministerstva směřovat především do dopravní infrastruktury, kdy kapitálové výdaje ministerstva dopravy jsou plánovány na 91,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 49,2 miliardy korun.
„Vládě se podařilo rozhýbat investice do infrastruktury, které řadu předchozích let byly zbytečně nízké. Zároveň se ji podařilo v letošním roce díky fiskální konsolidaci výrazně snížit cyklicky očištěné strukturální saldo veřejných financí. Nicméně to bude příští rok zhruba stejné jako letos. To znamená, že se fiskální konsolidace více méně zastaví. Přitom by bylo žádoucí snížit schodky o dalších zhruba 50 miliard korun,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
