Většina států EU podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, oznámil Borrell

Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.

„Řešili jsme, jak pokračovat v našem vztahu s palestinskou samosprávou. Hamás považujeme za teroristickou organizaci, ale s palestinskou samosprávou spolupracujeme,“ uvedl po jednání Borrell.

„Ne všichni Palestinci jsou teroristi, kolektivní trest pro všechny Palestince by byl nespravedlivý a nevede k dosažení míru,“ dodal. Podle jeho slov velká většina unijních zemí až na dvě tři výjimky jasně řekla, že spolupráce s palestinskou samosprávou má pokračovat, stejně jako její finanční podpora.

Šéf unijní diplomacie připomněl, že Evropská komise nyní navrhla přezkoumání finanční podpory určené Palestincům, pokud jde o rozvojovou pomoc, podobně se vyjádřily i některé země. „Tento přezkum by ale neměl znamenat odložení některých plateb,“ dodal Borrell.

Řekl také, že Izrael má právo bránit se, musí to být ale v souladu s mezinárodním humanitárním právem, což některá izraelská rozhodnutí nejsou. Konkrétně zmínil odstřižení oblasti Pásma Gazy od dodávek potravin, vody a elektřiny.

Ministři jednali v Ománu

Jednání se uskutečnilo zčásti osobně v ománském Maskatu, kde Unie jednala s arabskými státy Perského zálivu, někteří ministři se ale připojili prostřednictvím videokonference.

Česko při jednání zastupoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian, který „odsoudil barbarský terorismus Hamásu, vyjádřil pevnou podporu Izraeli v právu na sebeobranu, vyzval EU k pokračování aktivní role při stabilizaci regionu a podpořil přezkum pomoci Palestině“. Informovala o tom česká diplomacie na sociální síti X.

Rozvojovou pomoc Palestincům dočasně pozastavily Dánsko a Švédsko, oznámili v úterý ministři pro rozvojovou spolupráci obou severských zemí. Kvůli útoku Hamásu na Izrael již v pondělí pozastavilo platby v rámci pomoci určené Palestincům i Rakousko. Německo oznámilo dočasné pozastavení plateb s tím, že přezkoumá, zda se pomoc nedostala do rukou teroristům.

„Pro mě to rozhodnutí (EK) postrádá určitou logiku. Ta komunikace poslední dva dny nebyla úplně šťastná ze strany Komise. Pokud jsme se všichni shodli, že je nutná revize finančních prostředků, tak to znamená, že si nejsme úplně jisti, kam ty prostředky jdou. A pak je pro mě logické tu pomoc pozastavit zcela, než se ujistíme, že jdou tam, kam my chceme. V tomhle ohledu je to trošku zklamání, očekával bych v tom větší logiku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).

„Je to otázka obojakého a zároveň nijakého rozhodnutí Evropské unie. Není schopná reagovat v podstatě na žádný druh krize. A teď to zase předvedla. Považoval bych za logické, že se budeme ptát, kam putovalo těch 8,5 miliardy, co se tam za tu dobu naposílalo. Musíme to okamžitě zastavit, protože s velkou pravděpodobností část těch prostředků skončila ne na podporu a šíření míru, ale opačně,“ obává se místopředseda hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček.

Nahrávám video

Větší spolupráce s celým regionem

Unijní ministři se rovněž shodli, že by Evropská unie měla více spolupracovat s celým regionem. „Je třeba posílit naši spolupráci s arabským světem, s Egyptem, Jordánskem, Saúdskou Arábií,“ uvedl Borrell. Zdůraznil, že zásadní je „dojednat mír s Palestinci, protože jinak se kruh násilností bude neustále opakovat“.

Šéf unijní diplomacie se již dříve nechal slyšet a zopakoval to i nyní, že pro EU je řešením izraelsko-palestinského konfliktu vznik dvou států v hranicích z roku 1967.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 22 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 7 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...