Sněmovna dala šanci česko-americké obranné smlouvě. SPD neprosadila zamítnutí

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Pro zamítnutí smlouvy hlasovali jen přítomní poslanci SPD a tři zástupci opozičního hnutí ANO. Tento návrh lídra SPD Tomia Okamury podpořilo 16 ze 152 přítomných poslanců. Proti jich bylo 119, a to včetně většiny přítomných členů klubu ANO. 

Sněmovna pak zkrátila na návrh zpravodaje Marka Ženíška (TOP 09) lhůtu pro projednání smlouvy v obou výborech na dvacet dnů. Znamená to, že sněmovna by mohla rozhodnout o svém souhlasu s ratifikací dohody ještě na červencové schůzi.

ANO neprosadilo její posouzení také v ústavně-právním výboru. Senát bude hlasovat o svém souhlasu se smlouvou na schůzi 13. července, příslušný výbor horní komory její přijetí doporučil.

Poslanci SPD se snažili projednávání dohody zbrzdit už při úterním schvalování programu nynější schůze, které trvalo skoro osm hodin. „Není to smlouva o spolupráci mezi Českou republikou a USA, ale je to v podstatě jednostranná smlouva o budoucí vojenské přítomnosti USA v České republice,“ zopakoval ve středu Okamura své argumenty proti smlouvě.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) před poslanci znovu zdůraznila, že dohoda nedává americkým ozbrojeným silám právo pobývat na českém území. Pobyt by vždy musela schválit vláda nebo Parlament, pak by se právní postavení amerických vojáků řídilo obrannou smlouvou, uvedla.

Metnar smlouvu hájil

„Hnutí ANO by nikdy nepodpořilo jakýkoli dokument, který by znamenal přítomnost jakýchkoli cizích vojsk na našem území nebo výstavbu cizích vojenských základen,“ řekl bývalý ministr obrany a nynější předseda branného výboru Lubomír Metnar (ANO). Severoatlantická aliance je podle něj zárukou české bezpečnosti a smlouvy s aliančními partnery ji do budoucna posilují.

Poslanci SPD opět odmítali pobyt cizích vojáků v Česku a volali po celostátním referendu o dohodě. „Hnutí SPD nechce na českém územím žádné cizí vojáky. Ani ruské, ani americké, ani čínské, ani indické,“ prohlásil Karel Sládeček.

Obrannou smlouvu kromě ministryně Černochové ve sněmovně hájil například Pavel Žáček (ODS). „Co je to za nevýhodnost, když my máme největšího partnera v NATO a upravujeme s ním podrobné podmínky průjezdu přesunu jejich vojáků, například mezi Německem a dalšími státy východního křídla?“ konstatoval směrem k poslancům SPD, kteří smlouvu kritizují.

Dodal, že nikde není řečeno, že v Česku budou americké základny. „My jsme členským státem NATO, my jsme armádou NATO a i naše objekty jsou objekty NATO. Čili jsou i otevřené – a zde je to zase upraveno – spojeneckým vojákům, když to budeme potřebovat.“ 

Poslanec Radovan Vích (SPD) předtím prohlásil, že smlouva je nevýhodná a skýtá „řadu vážných rizik“. Podle něj také nestandardně omezuje jurisdikci České republiky vůči některým osobám na území České republiky a nemá žádné množstevní omezení, „tedy kolik vojáků, jejich rodinných příslušníků nebo dodavatelů z USA sem může přijet a co si s sebou budou moci přivést“. Kritizoval rovněž délku smlouvy na deset let. „Jedná se o nepředstavitelný závazek i pro další vlády.“

Černochová upozornila na smlouvu s Brity, která SPD v minulosti nevadila

Černochová v reakci dodala, že je zajímavé, že kolegu Vícha nepřekvapil pobyt britských vojáků v Česku, pro jejichž působení v minulosti dvakrát SPD hlasovalo. „To vás překvapuje teď? Že jste dvakrát po sobě zvedali jako SPD nebo Úsvit ruku, aby tady byl pobyt britských vojáků po dobu pěti let jednou a následně v roce 2020 jste to zopakovali? Takže vaše věta, že všichni tady z SPD říkáte, že jste proti jakémukoliv pobytu vojáků jakýchkoliv, neplatí. Nechovejte se jako pokrytci, anebo populisté.“ 

Předseda klubu SPD Jan Hrnčíř zmínil, že smlouva je bezpečnostním rizikem. „Je pro naši republiku závazná a nelze ji deset let vypovědět. To je další obrovský průlom do suverenity naší země a samozřejmě i zásadní bezpečnostní riziko.“ 

Poslanec ODS Karel Krejza reagoval na kritická vyjádření slovy, že smlouva nezakládá nic, o čem zástupci SPD hovořili. Podle Michala Zuny (TOP 09) Česko dohodu potřebuje, aby zajistilo svou bezpečnost a suverenitu. Bez ní by země mohla být v budoucnu ohrožena ruskou agresí, varoval.

Černochová také zdůraznila, že smlouva nepovede k rozmístění zbraní hromadného ničení v Česku. „Česko je vázáno smlouvou o nešíření jaderných zbraní,“ řekla.

Obrannou smlouvu se Spojenými státy schválila vláda letos v dubnu. V květnu ji ve Washingtonu podepsala ministryně obrany Černochová. Zhruba čtyřicetistránkový dokument se zabývá mnoha oblastmi, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.

Dohoda upravuje řadu dílčích oblastí včetně jurisdikce nad americkými vojáky, odpovědnost za jimi způsobené škody, osvobození od cel a daní, najímání místních pracovníků, podmínky provozování motorových vozidel či logistické podpory. Žádný příslušník amerických ozbrojených sil na území České republiky však nebude beztrestný. Působnost českých soudů se bude vztahovat na americké vojáky zejména v případech, kdy se dopustí trestného činu vůči českému občanovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...