Premiér Andrej Babiš v sobotu na volebním sněmu ANO obhájil pozici předsedy hnutí, byl jediným kandidátem. „Budu dál pracovat. Společně musíme přesvědčit naše spoluobčany, že jsme nejlepší,“ prohlásil po oznámení výsledků. Pozici prvního místopředsedy obhájil Karel Havlíček. Následně proběhla volba řadových místopředsedů. Babiš dříve na sněmu zmínil, že vládní koalice by měla uvažovat o společném kandidátovi na prezidenta do voleb v roce 2028.
Babiše podpořila většina hlasujících delegátů, kterých bylo 209. Pro hlasovalo 196, dva byli proti a jedenáct se jich zdrželo. Babiš v nominačním projevu řekl, že do čela hnutí bude nejspíš znovu kandidovat i za dva roky. Zdůvodnil to tím, že vláda snad vydrží do roku 2029, a bude tak stále premiérem.
„I když nebudu předseda, jsem přesvědčen, že hnutí ANO bude fungovat skvěle,“ sdělil Babiš dopoledne v úvodním projevu. ANO vede nepřetržitě od jeho založení v roce 2012, na předchozím sněmu před dvěma lety mu delegáti dali zhruba 90 procent hlasů. Pro Havlíčka hlasovalo 207 z 209 přítomných delegátů. Proti nebyl nikdo, dva se hlasování zdrželi.
„Nemusím připomínat, že do toho dám vše, a jenom doufám, že mě u toho neklepne. Protože opravdu jedu od tmy do tmy,“ prohlásil Havlíček během kandidátského projevu.
Místopředsedy opět Schillerová, Vondráček, Brabec a Králíček
Ve funkcích místopředsedů ANO budou pokračovat ministryně financí Alena Schillerová, poslanec Radek Vondráček, hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec a poslanec Robert Králíček. Zvolili je delegáti potom, co se kandidatury vzdal moravskoslezský hejtman Josef Bělica. Počet nominantů tedy ve volbě odpovídal počtu pozic řadových místopředsedů.
Ze čtveřice kandidátů byl nejúspěšnější Brabec, který obdržel 200 z 209 hlasů. Vondráčka volilo 193 delegátů, Schillerovou 178 a Králíčka 162 účastníků sněmu.
Delegáti v sobotu ve volbě také obměnili polovinu z osmi členů předsednictva. Post obhájili poslankyně Jana Pastuchová, olomoucký hejtman a poslanec Ladislav Okleštěk, zlínský hejtman a předseda Asociace krajů Radim Holiš a Bělica, který dříve odstoupil z volby místopředsedů.
Nově se členy předsednictva stali poslanci Martin Kolovratník a Monika Oborná, šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Zvolena nebyla europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová.
Do předsednictva z dosavadních členů nekandidovali Jaroslav Bžoch, David Kasal a Roman Kubíček, nominace se vzdal i plzeňský primátor Roman Zarzycký. Původně nominaci obdržel a přijal rovněž místopředseda sněmovny Patrik Nacher, ještě před začátkem volby ale odstoupil, stejně jako šéf pražského ANO Ondřej Prokop.
Společný vládní kandidát na prezidenta
Na začátku roku 2027 musí podle Babiše začít seriózní debata o potenciálním kandidátovi. „Považuji za důležité, aby vládní koalice byla schopná nabídnout společného kandidáta. Kandidáta, který nebude reprezentantem jedné části společnosti, naopak autoritou, která dokáže spojovat,“ řekl Babiš na sněmu během dopoledne.
Případný koaliční nominant by dle Babiše nemusel být politikem. „O společném kandidátovi na prezidenta, který by spojil hlasy zdravého rozumu a byl by prezidentem českých občanů, ne bruselské komise, hovoříme léta. Pokud bychom se uměli spojit a najít člověka, který by byl volitelný a přijatelný pro naše voliče, tak máme velkou šanci zvítězit,“ sdělil šéf hnutí SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.
„Najít shodu na jednom jménu nemusí být jednoduché,“ míní politolog Pavel Maškarinec. „Dokážu si poměrně jednoduše představit, že se Andrej Babiš dohodne s Petrem Macinkou – to znamená ANO s Motoristy – na jednom jméně,“ pokračoval. Podle Maškarince bude složitější shoda mezi ANO a SPD spolu s dalšími stranami, které tvoří poslanecký klub tohoto hnutí.
Analytik a komentátor Ondřej Leinert míní, že prohlášení o prezidentských volbách je nejsilnější zprávou sněmu. Podle něj hnutí ANO hledá modelového kandidáta, který by byl tváří vládní koalice a zároveň by byl přijatelný pro voliče současné opozice.
„Chtějí postavit někoho silného, kdo – pokud bude kandidovat Petr Pavel – bude schopný ho porazit,“ dodal analytik. Podle něj je cílem ANO dostat na Hrad politickou figuru, která dalších pět let po roce 2028 bude častečně nastoloval agendu hnutí.
Současný prezident Petr Pavel byl zvolen do funkce v přímých volbách v lednu 2023, když ve druhém kole porazil právě Babiše. Ten během proslovu na sněmu zmínil i komunální volby a volby do třetiny Senátu, který podle něj funguje jako pojistka tradičních stran.
Plány na blížící se senátní a komunální volby
„Bylo by hrubou chybou podcenit senátní volby, jejich význam je obrovský,“ je přesvědčený Babiš. „Pětikoalice letos bude obhajovat 24 z 27 mandátů. To je číslo, které samo o sobě ukazuje, jak výjimečnou příležitost máme. Pokud uspějeme, můžeme po dlouhých letech prolomit jejich většinu v Senátu,“ dodal.
Babiš řekl, že ANO k vítězství potřebuje osobnosti, které dokáží oslovit lidi i mimo tradiční voličské jádro hnutí. „Do Senátu musíme nasadit osobnosti, které si tam nejdou sednout do trafiky a mudrovat, ale osobnosti s osobními zkušenostmi, které už nechtějí brát, ale chtějí dávat,“ prohlásil i Havlíček.
Maškarinec míní, že pro Babiše nebude jednoduché mobilizovat své voliče do senátních voleb. „Bude potřeba, aby hnutí ANO přišlo s kvalitními kandidáty, kteří dokáží oslovit nejen voličské jádro hnutí ANO, ale i nevoliče,“ míní.
V komunálních volbách se dle Babiše ukáže, jak zástupci ANO dokázali řešit problémy lidí. Věří, že odváděli dobrou práci a ve volbách se to projeví. Za úkol si vytyčil také přesvědčit Pražany, že hnutí ANO je skutečnou alternativou ke stranám bývalé vládní koalice, které v metropoli tradičně vítězí. Bývalou vládu tvořila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) se STAN a do podzimu 2024 také s Piráty. Babiš se chce soustředit na téma dopravy či zdravotnictví.
„Jestli uspějeme jako vláda v celé republice, tak se to projeví i v Praze,“ míní Vondráček (ANO). Nechtěl ale specifikovat, kterého lídra pro komunální volby v Praze hnutí vybere. „Roky 2026 a 2027 nejsou jen volebním mezidobím. Jsou to roky, kdy se ukáže, jestli změna, kterou si občané zvolili ve sněmovních volbách, bude pokračovat,“ prohlásil premiér.
Údajný tlak ze strany médií
Podle Babiše proti hnutí ANO v uplynulých letech probíhal „systematický tlak“ ze strany médií. „Naprostá většina médií, včetně veřejnoprávních, otevřeně stranila tehdejší vládě, zatímco hnutí ANO vykreslovala jako problém,“ prohlásil premiér. „Média byla náš největší soupeř a je tomu tak i po volbách,“ sdělil.
Redaktor domácí redakce ČT Petr Vašek vyslovil myšlenku, že jediné kritické hlasy, které premiér přes den slyší, pocházejí z médií. „(Babiš) má pocit, že když dostane kritickou otázku, tak je to spiknutí. Přitom je to naše práce ptát se kriticky, ne záludně, ale kriticky,“ míní redaktor ČT. „Myslím, že to vychází z toho, že na kritiku zevnitř hnutí není příliš zvyklý,“ dodal novinář.
„Oni by si přáli, aby koalice měla problémy, aby padla, ale mají smůlu. Koalice funguje. Umíme si vyříkat věci a neděláme to přes média,“ prohlásil Babiš. ANO se v říjnu 2025 po volbách do Poslanecké sněmovny vrátilo do vlády, kterou sestavilo s SPD a Motoristy.
V nadcházejících letech je dle Babiše potřeba snížit byrokratickou zátěž a „vyrovnat se s dědictvím minulé vlády“. „Naším úkolem je dát hospodaření státu znovu do pořádku, ne účetními triky, ale skutečnými kroky, důsledným zaměřením se na šedou ekonomiku nebo audity na ministerstvech,“ vyjmenoval. Havlíček avizoval své cesty v roli ministra průmyslu a obchodu do Německa, na Slovensko. Dodal, že v březnu pojede do USA do Washingtonu a do Texasu.
Babiš bilancoval uplynulé roky
Babiš se v úvodním proslovu vrátil k volebnímu vítězství v evropských volbách. Založení frakce Patrioti pro Evropu je podle něj logickou reakcí na směřování evropské politiky, které popsal jako rostoucí byrokracii nebo oslabování národních států. Ve frakci Patriotů se europoslanci ANO spojili s politiky z francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penové či maďarské strany Fidesz současného premiéra Viktora Orbána.
Na podzim 2024 ANO uspělo v senátních volbách, když už v prvním kole získalo dva a ve druhém šest z celkem 27 volených senátorů. Vyhrálo souběžně konané volby do krajských zastupitelstev, vítězství mu uniklo v Libereckém, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Celkem má nyní ANO osm hejtmanů.
Podle Babiše jeho strana prohrála volby 2021 do sněmovny „kvůli covidu“ a proto, že kabinet „dal za pravdu odborníkům, epidemiologům“. „Namístě je omluva všem za ta rozhodnutí. Byla to chyba, protože naše výsledky do roku 2019 byly skvělé,“ míní Babiš.
„Inventura voleb,“ řekl ke sněmu politolog
„Není to tradiční stranický sjezd. Sledujeme spíš vládní sjezd, jakousi inventuru výsledku voleb,“ míní politolog Michal Malý. „Ačkoliv jsme z řad hnutí ANO slyšeli kritiku, že současná opozice není nic víc než Antibabiš, tak ty proslovy na sjezdu se nesou v duchu Antifiala,“ dodal.
Volba nového vedení podle politologa Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nepřinesla vůbec žádné překvapení. „Svědčí to o centralizaci strany, kde je přístup do vedení jednoduše pod přímou kontrolou předsedy Babiše,“ míní.
Podle Michala není dobrým vzkazem, že v hnutí ANO není na nejvyšší úrovni žádná soutěživost. „Zajímavý je relativně slabší výsledek Aleny Schillerové, a to s ohledem na to, jak výraznou a důležitou tváří v rámci hnutí je. Na druhou stranu, bez ohledu na to její vliv zůstává zásadní,“ shrnul Michal.
Reakce opozičních politiků
Znovuzvolení do čela hnutí ANO je zatím jedinou výhrou Babiše ode dne, kdy stanul v čele vlády, míní předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Dodal, že stejnou suverenitu, jakou premiér projevuje mezi svými věrnými, by měl ukazovat, když jde o zájmy Česka.
„Projev Andreje Babiše nás bohužel znovu vrátil do časů (bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ) Milouše Jakeše. K tomu plno útoků včetně označení novinářů jako největších nepřátel. To zrovna nenaznačuje zlepšení politických poměrů,“ prohlásil předseda ODS Martin Kupka. Zopakoval, že jeho strana bude věcnou a tvrdou opozicí.
Předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje znovuzvolení Babiše ne za politickou volbu, ale za interní rituál. „Který má zakrýt to, že tam neprobíhá normální demokratická soutěž. ANO není standardní strana, ale podnikatelský projekt postavený kolem jednoho muže. Udělali maximum, aby to nevypadalo na sto procent, ale přesto: Divadlo nevyšlo,“ zkritizoval Havel.
Babišova očekávání před sjezdem
Babiš před volbou uvedl, že nelituje, že v klání nebude mít protikandidáta. „Není to škoda, protože my jsme stabilní hnutí,“ sdělil úřadující premiér a poukázal na osud zakladatelů ODS Václava Klause a TOP 09 Miroslava Kalouska. „U nás to nehrozí, my jsme společný tým a já jsem ten, který to vymyslel, založil, stále maká a pracuje. Mám velkou sílu,“ je přesvědčený Babiš. Média nebo aktivisté se snaží ANO rozklížit, míní. Dodal, že bývalí členové, kteří fungování hnutí kritizují, mají být vděční za to, že se stali známými a mohli si „vydělat miliony“.
„Není třeba přepřahat a rozhodně není třeba dělat zásadní pohyby, ale samozřejmě nějaké dílčí změny určitě dělat budeme,“ řekl Havlíček před začátkem sněmu. Obdobně jako on se vyjádřila i Schillerová. „Protože ten tým, který vedl hnutí ANO, vyhrál parlamentní volby, vyhrál je přesvědčivě a v takové situaci se podle mě nepřepřahá,“ řekla.
Babišova politická cesta
Babiš se rozhodl vstoupit do politiky na podzim 2011. ANO se po parlamentních volbách v roce 2013 stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky (tehdejší ČSSD), kde Babiš zastával funkci ministra financí. Vládu opustil v květnu 2017 poté, co se Sobotka rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů.
Po volbách v roce 2017 utvořilo ANO zprvu samostatně menšinovou vládu, která nezískala důvěru. Od června 2018 pak vládlo společně se sociální demokracií při toleranci komunistů, Babiš byl premiérem. Po volbách v roce 2021 hnutí skončilo v opozici.
Babišovi hrozí odsouzení v případu dotace pro farmu Čapí hnízdo. Případ pokračuje již čtvrté volební období, sněmovna Babiše už třikrát vydala ke stíhání. Čtvrtou žádost o vydání soud poslal do dolní komory po loňských volbách, po kterých Babiš opět získal imunitu. V případě vydání by Babišovi patrně hrozilo odsouzení, neboť Vrchní soud v Praze loni v červnu zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni v únoru osvobodil Babiše i spoluobviněnou Janu Nagyovou (ANO), a zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými. Babiš však pravděpodobně vydán nebude, neboť jak zástupci hnutí ANO, tak poslanci koaličních partnerů z SPD a Motoristů již oznámili, že Babišovo vydání nepodpoří.
