Prezident Petr Pavel bude znovu kandidovat na svou funkci, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Zároveň ho nesmí zradit zdraví jeho nebo někoho z rodiny, řekl při návštěvě Prostějova. Řekl také, že se nebrání diskusi s vládou o nových schválených velvyslancích, kteří by v příštích měsících měli nastoupit do diplomatických misí. Odmítnutí všech by ale považoval jen za snahu negovat vše, co dělal předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).
„Důvodem, proč bych zcela určitě do něčeho takového nešel, jsou spíše zásadnější zdravotní důvody mé nebo v rodině, které by mi znemožnily jít do toho znovu. Ale samozřejmě také situace, jaká v té době bude u nás. Rozhodně nechci být tak arogantní, abych si myslel, že za dva roky budu mít stejnou podporu, jakou mám dnes. A pokud bude zájem a bude dostatečně silná podpora, pak je samozřejmě na místě o tom uvažovat,“ uvedl prezident.
Otázka, zda bude prezident obhajovat mandát, padla již ve čtvrtek od jednoho z diváků během besedy s obyvateli Hranic na Přerovsku. Odehrála se v divadle Stará střelnice a v zaplněném hledišti lidé několikrát Pavlovi vyjádřili podporu. „Nevylučuji to,“ uvedl tehdy prezident.
Jeho případná kandidatura zajímala ve čtvrtek také členy olomouckého zastupitelstva, se kterými se sešel v obřadní síni historické budovy radnice.
„Nešel jsem do toho s ambicí vykonávat tuto funkci dvě volební období. Chtěl jsem nabídnout svou službu a alternativu v naději, že se během těch pěti let objeví někdo, koho bych sám rád podpořil a volil. Mou ambicí bylo přinést do rozhádané a rozdělené společnosti pár témat, na kterých bychom se měli shodnout,“ uvedl v diskusi prezident.
Odmítnutí velvyslanců nemá za vhodné
Pavel také řekl, že se nebrání diskusi s vládou o nových schválených velvyslancích. Server Seznam Zprávy ve čtvrtek uvedl, že vláda Andreje Babiše (ANO) chce zrušit vyslání velvyslanců, které schválil Fialův kabinet a následně Pavel podepsal. Podle prezidenta jde o balík asi padesáti personálních nominací.
„Ke spekulacím se nevyjadřujeme,“ sdělil v pátek mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Jmenování velvyslanců je podle Pavla stejně jako celá zahraniční politika příliš závažné na to, aby se do ní promítaly neshody ve vnitřní politice.
Server Seznam Zprávy spojuje možné odmítnutí velvyslanců se sporem prezidenta a Motoristů ohledně nominace poslance Filipa Turka (za Motoristy) na ministra životního prostředí, jehož Pavel jmenovat nechce. Ministr zahraničí Petr Macinka je zároveň předsedou Motoristů. Podle serveru se mělo týkat střídání velvyslanců například ve Spojených státech, Tchaj-wanu, Itálii, Vietnamu, Indii, Finsku nebo Portugalsku.
Pavel rozumí tomu, že nová vláda může mít zájem se na seznam již schválených velvyslanců podívat. „Nebráním se tomu diskusi otevřít v konkrétních případech. Ale odmítnutí celého balíku bych nemohl vnímat jinak než jako snahu negovat všechno, co dělala předchozí vláda,“ poznamenal prezident. Zatím věc považuje spíše za nějaký záměr než za skutečný návrh vládní koalice.
Je těžké rozhodnout o členství v Radě pro mír, řekl prezident
Prezident Petr Pavel se rovněž vyjádřil k členství Česka v Radě pro mír amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pozvánku dostalo ve čtvrtek. Podle Pavla je bez znalosti cílů či mandátu Rady pro mír velice těžké udělat analýzu toho, zda by Česko mělo, nebo nemělo být součástí.
„Zní to velice hezky, vypadá to prestižně, ale co je podstatné vědět, není, kolik stojí vstupenka, ani to, kdo se postavil do čela a učinil se doživotním předsedou s právem veta. Pro každou zemi je důležité vědět, jaké cíle a mandát by rada měla mít, v jakém vztahu bude k OSN a (její) Radě bezpečnosti, jaké pravomoci bude mít, čím se vůbec bude chtít zabývat, na jaké úrovni bude chtít přijímat rozhodnutí a nést za ně odpovědnost a v rámci jakého právního rámce,“ vyjmenoval Pavel.
Ministr zahraničí Macinka v pátek sdělil, že jeho úřad bude mít připravené materiály pro případné projednávání pozvánky do rady na pondělní koaliční radě ANO, SPD a Motoristů.
Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Americký prezident pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Trump uvádí, že podpis připojili zástupci 59 států, podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen devatenáct činitelů. Naopak například Francie oznámila, že se nyní nepřipojí. Neučiní tak ani Švédsko či Norsko.
K zasedání v Davosu Pavel řekl, že zazněla řada zásadních informací. „Některé asi nemá smysl brát úplně doslovně a dělat z toho dalekosáhlé závěry, ale měli bychom je brát jako indikátory nebo signály možného dalšího vývoje,“ míní. Většina evropských lídrů se dle něj probrala z iluzí a pochopila, že Evropa se musí začít starat sama o sebe a být společenstvím suverénních zemí, které chápou, že jen společně mohou hrát důležitou roli v globálním měřítku.
Například situace s Grónskem se nyní dle Pavla možná už nejeví tak dramaticky, ale neznamená to, že i tak nebude mít svůj vývoj. Všechny podmínky k tomu, aby byla efektivně posílena obranyschopnost regionu, jsou podle prezidenta už smluvně na stole. „Smlouva mezi USA a Dánskem je dlouhodobá a umožňuje poměrně masivní přítomnost USA v regionu – jak pozemní, tak námořní, leteckou,“ míní Pavel.
